Článek
Paul Doumer kvůli politické kariéře mnohé obětoval a začal svým jménem. Narodil se 22. března 1857 jako Joseph Athanase Doumer, ale protože to neznělo dostatečně vlastenecky, rozhodl se pro křestní jméno svého dědečka Paula. I přes těžké dětství sirotka se díky své píli a výbornému prospěchu mohl dále bezplatně vzdělávat a dosáhl titulu z matematiky. Ten mu otevřel nejen další pracovní příležitosti, ale i cestu ke sňatku s Blanche Richelovou. Spolu měli celkem osm dětí, bohužel pět jich zemřelo během první světové války nebo bezprostředně po ní. Působil jako šéfredaktor místních novin, přispíval i do prestižních pařížských novin a v místě svého bydliště městě Laon zastával funkci místostarosty.
Politický život
Díky působení v komunální politice a své pověsti pracovitého a znalého hlavně finanční problematiky, rychle stoupal v kariérním žebříčku. Poslanec sněmovny, ministr financí i generální guvernér Francouzské Indočíny. Ani tím ale jeho ambice nekončily a poprvé se o funkci prezidenta ucházel v roce 1906. Neúspěšně. Proto se v roce 1912 rozhodl kandidovat do senátu. S téměř 60 % ziskem hlasů byl zvolen. Když se na obzoru objevil vojenský konflikt s Německem, prosadil návrh zákona k reformě vojenské služby (tři roky místo dvou) a přezbrojení armády Francie. Po vypuknutí války zůstal v Paříži, i přestože se politické úřady přesunuly do Bordeaux. Podílel se na opevňovací pracích Paříže i na dodávkách válečného zboží. Po válce definoval podmínky náhrad za válečné škody a během londýnské konference vyjednal výši reparací od Německa. I nadále se snažil zastavit pád franku a snížit veřejný deficit.
V nejvyšším úřadě
Druhé prezidentské volby už Paul Doumer vyhrál a 13. června 1931 se ujal úřadu a odstěhoval se s částí své rodiny do Elysejského paláce. Nadále se zajímal o finanční otázky i otázku obrany, když v očekávání nového světového konfliktu poukazoval na nedostatečnost obranného systému země. Jeho popularita rostla a on se i nadále veřejně setkával s občany, i přes varování ochranky.
Atentát
Osudného dne 6. května 1932 se prezident účastnil akce spisovatelů v Hotelu Salomon de Rothschild v Paříži. Při hovoru se spisovatelem Claudem Farrerem byl zasažen dvěma kulkami - jednou do hlavy a druhou do podpaží. Ihned byl převezen do nemocnice a operován. Přestože ani jedna z kulek nezpůsobila smrtelné zranění, v důsledku špatně koordinované práce nemocničního personálu, prezident Paul Doumer upadl do kómatu a následující den ráno zemřel. Bylo mu 75 let.
Útočníkem, který byl na místě zadržen a jen díky zásahu bezpečnostní služby nebyl rozlíceným davem zlynčován, byl Pavel Gorgulov, ruský emigrant. Po měsíc trvajícím soudu, při kterém Gorgulov působil zmateně a rozrušeně, byl odsouzen k trestu smrti popravou na gilotině, která byla veřejně vykonána 14. září 1932.
Rozloučení s prezidentem
Národní pohřeb se konal 12. května v katedrále Notre-Dame v Paříži. Paul Doumer byl poté pohřben v rodinné hrobce na hřbitově Vaugirard. Ve Francii na něj vzpomínají jako na syna dělníka, který se společensky vypracoval díky pilnému studiu, odhodlání a ctižádostivosti. Byl uznáván pro pracovní nasazení, kterým si získal respekt poslanců i obyčejných lidí.
Zdroje:
https://www.elysee.fr/en/paul-doumer
https://fr.wikipedia.org/wiki/Paul_Doumer
https://www.britannica.com/biography/Paul-Doumer
