Článek
Karel Souček se narodil 19. dubna 1947 v Československu, ale emigroval do Kanady a žil ve městě Hamilton, 65 kilometrů vzdáleném od Niagarských vodopádů. A možná blízkost magických vodopádů, zvěsti o odvážlivcích, kteří jej zdolali různými způsobili, vnukla československému kaskadérovi nápad, který by mu mohl přinést slávu a bohatství.
Niagarské vodopády
Niagarské vodopády, tvořené třemi propojenými vodopády, lákají dobrodruhy od nepaměti. Obzvlášť ten nejvyšší z nich - Horseshoe Falls (Podkova) s 52 metry. Již v roce 1859 přešel francouzský provazochodec Blondin po laně napnutém nad soutěskou v délce 335 metrů a výšce 49 metrů nad vodou. Své představení několikrát zopakoval v různých obměnách - poslepu nebo s mužem na zádech.
První osobou, která prokazatelně sjela vodopád v sudu za přítomnosti diváků byla v roce 1901 Annie Edson Taylorová. Pro svůj pokus si vybrala právě Horseshoe Falls kvůli většímu objemu vody a menšímu počtu překážek v podobě skal a kamenů. Aby prvně otestovala pevnost svého sudu, pustila v něm po vodě svou kočku. Když kočka kaskadérský kousek přežila, nic nebránilo tomu, aby pokus uskutečnila Annie.
Ve čtvrtek 24. října, ve věku 63 let (i když všem tvrdila, že je jí o dvacet let méně), připásána do dubového sudu vystlaného polštáři, absolvovala cestu přes horní peřeje a vodopád. Po přistání sudu na útesu z něj Annie vylezla živá, jen s lehkým zraněním na tváři. Varovala však všechny ostatní, aby to rozhodně nezkoušeli.
Niagarské vodopády - vpravo Horseshoe Fall neboli Podkova
Zamýšlenou slávu, bohatství a turné jí však kousek nepřinesl. Pro lidi nebyla šedesátiletá vdova dostatečně atraktivní a zajímavá. Její příklad však inspiroval několik odvážlivců, kteří se více či méně úspěšně pokoušeli vodopády zdolat. Také úřady a policie zpočátku mhouřili nad konáním kaskadérů oči, ale to se změnilo se smrtí Williama Hilla Jr. v roce 1951. Od doby, co jeho děsivě potlučené tělo vydala Niagara až následující den po sjetí vodopádu, začalo být jednání kaskadérů a asistentů postihováno pokutami či vězení.
Karel Souček
Mezi těmi, kdo se rozhodli vodopády zdolat, zanechal českou stopu Karel Souček. Na svůj kousek se snažil co nejlépe připravit - pouštěním prázdných sudů si například ověřoval směr i sílu proudění vody. Pevnost sudu testoval shozením ze srázu. I když všechny přípravy musel provádět v tajnosti, pokus o splavení vodopádů v tajnosti nedržel a mluvil o něm s místním tiskem.
Součkův červený sud z oceli byl dlouhý 2,7 m s průměrem 1,5 m, na obou koncích vyplněn izolací z pěny a skelných vláken. Uvnitř měl vysílačku, aby mohl komunikovat s asistenty, a dýchací přístroj pro případ, že by vyproštění trvalo příliš dlouho. Příprava si vyžádala 15 000 kanadských dolarů na materiálu, dalších 30 000 dolarů stálo pořízení videodokumentace.
Poslední z Niagarských odvážlivců - 1984. Nejde o to, zda člověk prohraje či zvítězí, jde o to, že drží slovo… a alespoň se o to pokusí!
Den D
Součkův den nastal 2. července 1984. Jeho pomocníci jej už uvnitř sudu přivezli nákladním vozem k vodopádům a spustili po proudu. Po sjetí vodopádů vyvázl Souček zdravý, jen s drobnými řeznými ranami. Téměř okamžitě se stal hvězdou a vydělal velké peníze z rozhovorů a vystoupení. Jako jeden z mála dokázal na kaskadérském kousku zbohatnout.
Karel Souček po úspěšném sjetí Niagarských vodopádů ve svém červeném sudu
Tragický pád v Houstonu
Povzbuzen úspěchem z Niagary, začal Souček plánovat další kaskadérský výstup a to již půl roku po splavení vodopádů. Plánoval pád v sudu z výšky 55 metrů do nádrže s vodou na stadionu Astrodome v Houstonu. Akci sledovalo kolem 35 000 diváků.
Bohužel se sud během pádu začal otáčet a při nárazu se zaklínil o okraj nádrže. „Dav nejprve tleskal a myslel si, že kaskadérský kousek byl úspěšný,“ řekl Brian Becker, mluvčí společnosti Pace Management Corp., která show propagovala. Brzy ale zavládlo ticho, když byli přivoláni záchranáři a Souček byl odvezen sanitkou. Z nemocnice Ben Laub přišla smutná zpráva - utrpěné zranění bylo fatální. Náraz rozdrtil Součkovi hrudník a břicho a způsobil frakturu lebky. Zemřel ještě téhož dne, 20. ledna 1985, ve věku třiceti osmi let.
Karel Souček zůstává symbolem odvahy a nezdolnosti, ale jeho tragický osud připomíná, že touha po úspěchu a slávě může být vykoupena cenou nejvyšší.
Hrob Karla Součka, Niagara Falls, s nápisem: „Pro člověka je lepší vzít od života šanci, než žít v šedém soumraku a nepoznat vítězství ani porážku.“
- - -
Zdroje:
