Článek
Odsouzený vězeň na vykonání rozsudku smrti čekal přes třicet let a není to tak dávno, kdy byl neúspěšně vykonán první pokus „usmrcení“ kvůli chybě personálu s aplikací jedu. Nyní přišel na řadu druhý termín výkonu spravedlnosti a to za použití dusíku. A právě tento nový způsob usmrcení je pro část veřejnosti znepokojujícím. Oproti očekáváním se nejednalo o klidnou smrt, ale vězeň s sebou zmítal a škubal.
Dal se průběh popravy předvídat?
Ano, do jisté míry se průběh popravy skutečně dal předvídat. Vězeň věděl, že ho čeká smrt. I když se všemožně snažil tento výsledek zvrátit, nepovedlo se mu to. Věděl přesně za jakých podmínek zemře, že mu bude maskou přiveden do dýchacích cest plyn. První reakcí každého člověka, který ví předem, že vzduch bude otrávený je NEDÝCHAT. A nejlépe nedýchat co nejdéle to půjde. Je to stejné jako když běžíte zakouřeným prostorem. Protože je v tomto případě vězeň muž, a to předpokládejme netrénovaný muž, dokáže dech zadržet asi na 60 vteřin. Poté s sebou začne zmítat, protože jej tělo nutí se nadechnout, ale on opravdu nechce, protože jinak zemře. Tento nerovný boj ale nemůže vyhrát a s mělkými nádechy přichází do těla dusík.
Lze provést klidnou popravu?
Ano lze, ale byla by nezbytná spolupráce vězně. Pro ideální průběh popravy by bylo nutné zajistit, aby vězeň klidně, zhluboka dýchal a poddal se účinkům plynu. V tomto případě by pomalu upadl do bezvědomí, po kterém by následovala smrt. Naopak při mělkém, krátkém dýchání není intoxikace dostatečná a člověk se začne dusit. I kdyby se jednalo o jiný plyn - kupříkladu oxid uhelnatý, který je bez zápachu a je zodpovědný za řadu úmrtí při špatném spalování hořáku v bytech, výsledek by bez spolupráce vězně nebyl jiný.
Otázkou do budoucna je, zda se i po této zkušenosti bude ve státě Alabama při popravách používat plyn nebo se vrátí k popravám elektřinou.
