Článek
Rembrandt, Vermeer, Degas, Boticelli, Michelangelo. To je jen část umělců, jejichž díla vlastnila filantropka a mecenáška umění Isabella Stewart Gardnerová. Aby vzdala náležitý hold své rozsáhlé sbírce, založila v Bostonu stejnojmenné muzeum, které v roce 1903 otevřela veřejnosti. Když v roce 1924 zemřela, stanovila v závěti, že do sbírky nesmí být zasahováno, žádné předměty se nesmí prodat ani kupovat nové. Také zakázala větší renovace uvnitř budovy, aby byl zachován architektonický ráz muzea, což zkomplikovalo možnost instalace moderního zabezpečení. To bylo nutné zlepšit poté, co FBI zhatila plán zlodějů na vyloupení muzea. Vně budovy byly poté instalovány infračervené detektory pohybu a čtyři kamery. Zabezpečení uvnitř budovy bylo však tristní vzhledem k nedostatku financí a zákazu renovace. Detektory pohybu sice byly namontovány, ale chyběly bezpečnostní kamery. Ochranku pak tvořila pouhá dvojice nočních hlídačů a jediným způsobem, jak mohli přivolat policii, bylo stisknutí tlačítka na bezpečnostním pultu.
Tady policie, pusťte nás dovnitř
Psal se 18. březen 1990, něco málo před půl druhou v noci a v hale muzea se rozezněl bzučák. Noční službu tehdy sloužili mladíci Abath (23 let), který byl v té chvíli v hale u bezpečnostního pultu a obchůzku konající Hestand (25 let). Lupiči přestrojení za policisty přes interkom vysvětlili Abathovi, že vyšetřují výtržnost a musí je pustit dovnitř. Abath viděl na obrazovce muže v uniformách a bez porady s kolegou, jim otevřel boční vchod. Lupiči poté pod záminkou legitimace odlákali Abatha od bezpečnostního pultu, aby nespustil alarm a řekli mu, aby přivolal kolegu. Poté byl Abath přitlačen jedním z lupičů ke zdi. Mezitím vstoupil do místnosti druhý hlídač, kterého spoutal druhý lupič. Překvapeným hlídačům poté oblepili hlavu a oči izolepou, odvedli je do sklepa a připoutali k potrubí.
Třináct ukradených děl
Poté už lupičům nic nestálo v cestě za krádeží pěti skic od Degase, olejomalby Chez Tortoni od Édouarda Maneta, Bouře na Galijském jezeře, Dámu a pána v černém a autoportrét Rembrandta, Krajinu s obeliskem od Govaerta Flincka, Koncert Johannese Vermeera, čínskou bronzovou nádobu na víno a napoleonskou orlici.
Zajímavostí je, že lupiči chtěli ukrást i velký Rembrandtův autoportrét, ale po zjištění, že se nejedná o obraz na plátně, ale na dřevě, nechali jej opřený o skříň.
O necelou hodinu a půl později nepozorovaně opustili místo činu.
Následující den ráno se ranní směna hlídačů nemohla spojit se svými kolegy a po vstupu ředitele ostrahy do budovy, vyšla loupež najevo. Přivolaná policie prohledala budovu a stráže nalezla svázané ve sklepě.
Vyšetřování
Vzhledem k nedostatku stop, rozporech hlídačů v popisu lupičů, nebyla práce FBI vůbec jednoduchá. Mezi podezřelými se objevili nejprve samotní noční hlídači, poté zločinecké gangy operující v Bostonu, několik zlodějíčků a podvodníků. Vždy, když se objevila nějaká nadějná stopa, nakonec nikam nevedla.
Ukradená umělecká díla, jejichž hodnota byla vyčíslena v roce 2000 na 600 milionů dolarů, se doposud nepodařilo vypátrat. Jako připomínka jejich ztráty visí nadále v muzeu prázdné rámy přesně tam, kde visely se vzácnými malbami.
Zdroje:
Kurkjian S. Master Thieves. The Boston Gangsters Who Pulled Off the World's Greatest Art Heist. New York: Public Affairs. 2016.
Isabella Stewart Gardner Museum theft. Wikipedia.org. https://en.wikipedia.org/wiki/Isabella_Stewart_Gardner_Museum_theft. Accessed March 15, 2024.
Gardner MUseum Theft. Gardnermuseum.org. https://gardnermuseum.org/organization/theft. Accessed March 15, 2024.
