Článek
William James Sidis se narodil v Bostonu 1. 4. 1898 do židovské rodiny. Otec Boris s matkou Sarah emigrovali kvůli pogromům z Ukrajiny a oba úspěšně absolvovali na univerzitách v USA. Sarah promovala na lékařské fakultě Bostonské univerzity. Boris absolvoval na Harvardu několik studijních programů a působil jako psychopatolog, lékař, psycholog, psychiatr a filozof vzdělávání. Celý život se snažil porozumět tomu, proč se lidé chovají tak, jak se chovají.
Zázračné dítě
Projektem, na kterém mohl Boris aplikovat vlastní psychologické postupy, byl jeho vlastní syn William. Na něm vyzkoušel svou průkopnickou pedagogickou teorii na podporu předčasné vyspělosti u dětí. Což se zprvu setkalo s obdivem, později však s kritikou.
Studijní dětství
Těžko posoudit, zda se u Williama dá hovořit o dětství v pravém slova smyslu. V šesti letech sestavil věčný kalendář, pomocí kterého můžeme určit den týdne pro zvolené datum. Do osmi let se údajně sám naučil osm jazyků (latinu, řečtinu, francouzštinu, ruštinu, němčinu, hebrejštinu, turečtinu a arménštinu) a vynalezl i svůj vlastní jazyk. V devíti letech jej otec chtěl zapsat ke studiu na Harvardské univerzitě, ale kvůli nízkému věku byl odmítnut. I přestože byl na Harvard přijat „až“ v 11 letech, stal se nejmladším studentem, kterému se to podařilo.
Okamžitě po nástupu do školy vynikal takovým způsobem, že si jeho dvouhodinová přednáška matematickému klubu o čtyřrozměrných tělesech, získala celonárodní pozornost. Bostonská teosofická společnost jej považovala za reinkarnaci matematika Euklida. Norbert Wiener, považovaný za zakladatele kybernetiky, později ve své knize zavzpomínal na tuto obdivuhodnou přednášku.
Tato přednáška by udělala čest studentovi prvního nebo druhého ročníku jakéhokoli postgraduálního studia.
William absolvoval bakalářské studium na Harvardu s vyznamenáním ve věku 16 let. I když mu okolí předpovídalo zářnou budoucnost, krátce po promoci sdělil novinářům, že chce žít dokonalý život, ale v ústraní. Po studiích začal učit geometrii a matematiku na Institutu Williama M. Rice pro rozvoj literatury, vědy a umění. Učení mladších studentů ho však frustrovalo a nenaplňovalo a po roce byl požádán, aby odešel.
Vzpurné mládí
Když byl v 21 letech zatčen za účast na socialistickém prvomájovém průvodu v Bostonu, vyvolalo to ohromný zájem médií. Přece jen to nebyl obyčejný člověk, ale geniální matematik! Pobytu ve vězení unikl díky otci, který ho odvezl do sanatoria, kde se jej snažili „napravit.“ Strávil tam jeden rok, než se mu podařilo vymanit se z vlivu rodičů.
Pracovní život
Přestěhoval se do New Yorku a začal pracovat jako řadový úředník v několika společnostech a úřadech státní správy. Přesto nezanevřel na svůj talent a napsal několik vědeckých sbírek. Aby však unikl nežádoucímu zájmu médií, díla vydával nejméně pod čtyřmi pseudonymy. Věnoval se v nich kosmologii, americké historii i železniční dopravě.
I když se snažil být před médii neviditelný, stal se terčem několika hanlivých článků. V roce 1938 dokonce zažaloval The New Yorker za článek, který popisoval jeho život za osamělý v ošuntělém South Endu. Následný soud mu za narušení soukromí a urážku na cti aspoň částečně dal za pravdu a přiřkl mu částečné finanční odškodnění.
Nepochopený génius William James Sidis zemřel 17. července 1944 na krvácení do mozku. Bylo mu 46 let.
- - -
Zdroje:
https://hollisarchives.lib.harvard.edu/repositories/4/resources/12539
https://archive.org/details/W.J.SidisPerpetualCalendar
https://www.stoplusjednicka.cz/nejchytrejsi-clovek-historie-mel-iq-270-kdo-byl-william-james-sidis
https://en.wikipedia.org/wiki/William_James_Sidis
