Hlavní obsah

Když srdce selhává: jak rozpoznat příznaky zánětlivé kardiomyopatie

Foto: ZdravíŽivot

Zánětlivá kardiomyopatie je závažné onemocnění srdeční svaloviny, které je často spojováno s poruchou funkce levé komory. Její léčba a diagnostika se v moderní medicíně stále vyvíjí.

Článek

„Zánětlivá kardiomyopatie, známá také jako dilatační kardiomyopatie (DKMP), patří mezi vážná srdeční onemocnění, která se vyznačují roztažením srdečních oddílů, zejména levé komory. Toto onemocnění často vzniká jako důsledek virových infekcí, i když existují i neinfekční příčiny. Myokarditida je hlavním patologickým procesem, který vede k postupnému oslabování srdeční svaloviny,“ píše MUDr. Eliška Konupková na medicínském portálu priznaky-projevy.cz.

Příčiny a projevy zánětlivé kardiomyopatie

Zánětlivá kardiomyopatie může mít různé příčiny, a to jak infekční, tak neinfekční. Nejčastější příčinou je virová infekce, která napadá srdeční svalovinu a vyvolává zánětlivou reakci. Mezi další možné příčiny patří autoimunitní onemocnění, toxiny a některé léky. Zánětlivá kardiomyopatie je spojena s postupnou dilatací srdečních oddílů, což vede k levostrannému srdečnímu selhávání.

Příznaky tohoto onemocnění zahrnují dušnost, která se zhoršuje při fyzické aktivitě, otoky nohou, únavu a sníženou fyzickou výkonnost. Zhoršený průtok krve způsobuje stagnaci krve v plicích, což ztěžuje dýchání. Pacienti s tímto onemocněním mohou rovněž pociťovat bušení srdce nebo nepravidelný srdeční rytmus.

„Při zánětlivé kardiomyopatii dochází k postupnému oslabování srdečního svalu, což vede k dilataci a zhoršení funkce levé komory. Tento proces může trvat roky, než se projeví první příznaky, což činí onemocnění zákeřným a obtížně diagnostikovatelným v raných fázích,“ uvádí MUDr. Ján Podhorec na zdravotnickém portálu medixa.org.

Kdy navštívit lékaře

Pokud se objeví některé z následujících příznaků, musí být okamžitě kontaktován kardiolog,“ uvádí zdravotnický magazín ZdravíŽivot.cz s odkazem na své zdroje a dodává, že HCM může mít vliv na:

  • srdeční komory (komory nečerpají dostatek krve. Jsou pro to 2 důvody: komory jsou menší kvůli zesíleným stěnám a zmenšený sval musí pracovat daleko vydatněji a nemůže „odpočívat“ v intervalech, které jsou u zdravého srdce.)
  • mezikomorovou přepážku (zesílení) – z toho plyne, že vstup do aorty je užší a to má za následek proudění menšího množství krve
  • srdeční sval (zbytnění) – má za následek nedostatečnou funkčnost chlopně. V důsledku  se může stát, že mitrální chlopeň přestane správně fungovat.
  • srdeční tep – arytmie

U mladých lidí nemusí být HCM hned odhalena. Záleží, kde a jak je srdce HCM postihnuto a jak zbytnělý je srdeční sval. Příznaky se mohou objevit během života a mohou být následovné:

–          dušnost

–          únava

–          bolest na hrudi

–          bušení srdce (arytmie – způsobeno rychlým srdečním tepem)

–          závratě a omdlévání

Historie a objevení zánětlivé kardiomyopatie

Zánětlivá kardiomyopatie byla poprvé popsána na přelomu 19. a 20. století, kdy se lékaři začali více zajímat o vliv infekcí na srdeční svalovinu. Dříve byla považována za vzácné onemocnění, avšak s rozvojem moderní diagnostiky a lepším pochopením virálních onemocnění se ukázalo, že se jedná o častější problém, než se původně předpokládalo.

V minulosti byla léčba tohoto onemocnění omezená na symptomatickou péči. Lékaři se snažili zmírnit příznaky, jako jsou dušnost a otoky, ale efektivní léčebné postupy nebyly k dispozici. Díky pokrokům v oblasti medicíny se však léčba zánětlivé kardiomyopatie v posledních desetiletích výrazně zlepšila.

Moderní léčebné metody

Léčba zánětlivé kardiomyopatie zahrnuje kombinaci farmakologických a nefarmakologických přístupů. Základem léčby jsou léky na srdce, jako jsou ACE inhibitory, beta-blokátory a diuretika, které pomáhají zmírnit příznaky srdečního selhání a zlepšit funkci levé komory. V případě, že onemocnění je spojeno s virovou infekcí, mohou být nasazeny antivirotika.

V pokročilých případech, kdy farmakologická léčba není dostatečná, může být nutné přistoupit k chirurgickým zákrokům, jako je implantace kardiostimulátoru nebo v extrémních případech transplantace srdce. Moderní medicína také zkoumá využití imunosupresivní terapie v případech, kdy je zánětlivá kardiomyopatie spojena s autoimunitními procesy.

„Moderní léčba zánětlivé kardiomyopatie umožňuje pacientům žít delší a kvalitnější život. Díky kombinaci léků a intervenčních metod se daří stabilizovat srdeční funkci a zlepšit prognózu pacientů,“ konstatuje Cristiano Antonino na portálu emergency-live.com.

Život s tímto onemocněním

Pacienti se zánětlivou kardiomyopatií často musí upravit svůj životní styl, aby zvládli příznaky a předešli zhoršování stavu. Pravidelné návštěvy u kardiologa, přísné dodržování léčebného režimu a změny ve stravě a fyzické aktivitě jsou klíčovými prvky v managementu tohoto onemocnění.

„Pacienti s tímto onemocněním se často potýkají s chronickou únavou, omezenou fyzickou výkonností a psychickými obtížemi. Je důležité, aby měli podporu nejen v podobě lékařské péče, ale i psychologické podpory a poradenství, které jim pomohou lépe se vyrovnat s dlouhodobým onemocněním,“ dodává MUDr. Eliška Konupková na medicínském priznaky-projevy.cz.

__

Použité zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz