Článek
Donald Trump říká, že schůzka Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem bude připravena velmi brzy. Ukrajinský prezident současně popisuje plánované rozhovory vyjednávacích týmů v Abú Zabí a ministr zahraničí Andrij Sybiha vysvětluje, proč by na ně mělo navázat jednání lídrů. Čtyři zprávy z 27. a 28. října tak zachycují různé části jedné diplomatické snahy.
Její bezprostřední podobou mají být třístranné rozhovory ukrajinských, amerických a ruských představitelů v první polovině listopadu. Případné setkání prezidentů je další úroveň. Z dosavadních vyjádření nelze vyvozovat, že už má dohodnutý den, místo a konečný formát.
Trump mluví o pokroku, podrobnosti neuvedl
Americký prezident 28. října před novináři prohlásil, že v úsilí o ukončení rusko-ukrajinské války dochází k výraznému pokroku a že schůzka bude připravena velmi brzy. Na doplňující otázku, kdo se jí zúčastní, podle Ukrinformu jmenoval Putina a Zelenského.
Konkrétní datum ani místo ale v citovaném vyjádření nezazněly. Trumpova slova jsou proto oznámením očekávaného dalšího kroku, nikoli zveřejněním hotového programu summitu. Rozdíl je podstatný: ochota zprostředkovatele uspořádat setkání ještě neznamená, že všechny strany uzavřely dohodu o jeho podobě.
Nejprve mají jednat týmy v Emirátech
Konkrétněji se nyní mluví o Abú Zabí. Zelenskyj podle zprávy Ukrinformu z 28. října uvedl, že ukrajinská i ruská strana účast v navrhovaném formátu potvrdily. Uskutečnění setkání technických týmů podle něj v této chvíli závisí především na Spojených státech.
Prezident to spojoval s pozorností Washingtonu věnovanou Blízkému východu a s možným vývojem tamní situace. Jde o jeho vysvětlení amerických priorit. Neoznámil tím, že bylo listopadové jednání zrušeno, ani nepotvrdil přesný den zahájení.
Přípravy navazují na říjnové kontakty amerického zmocněnce Steva Witkoffa. Dne 20. října jednal v Oslu se Zelenským za účasti norského premiéra Jonase Gahra Støreho a finského prezidenta Alexandera Stubba. Následující den se Witkoff setkal s Putinem v Petrohradě. Právě na tyto kontakty navazuje očekávaný listopadový třístranný formát.
Telefonát z Helsinek měl připravit další rozhovory
Důležitou součástí příprav byl telefonát Stubba a Støreho s Putinem 27. října. Finská prezidentská kancelář ve vlastním oznámení potvrdila, že rozhovor iniciovali oba severští představitelé a že jej konzultovali s Ukrajinou. Cílem bylo předat přímo zprávy týkající se budoucích jednání a snahy ukončit ruskou agresi.
Kancelář výslovně zdůraznila, že Stubb a Støre vystupovali jako představitelé svých zemí, nikoli jménem celé Evropy. Zároveň uvedla, že oba potvrdili pokračování podpory Ukrajiny a vyzvali k obnovení jednání i ke snížení napětí.
Podle Zelenského jej oba partneři po hovoru informovali o výsledku. Ukrajinský prezident pak veřejně řekl, že zprostředkovaně získal dojem, že Rusové berou jednání v Abú Zabí vážně. Takto formulované očekávání ale není totéž co záruka ruského souhlasu s konkrétními návrhy.
Energetika, moře a návrat zajatců
Zelenskyj popsal několik témat, která chce ukrajinská strana na technické úrovni otevřít: první deeskalační kroky v energetice a na moři, výměnu zajatců a jejich návrat domů. Jednat by se mělo i o tom, v jakém formátu by následně mohla proběhnout třístranná schůzka na úrovni lídrů.
Za klíčovou otázku označil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, o nichž Kyjev jedná s Američany a Evropany. Uvedl také, že vlastní bezpečnostní záruky požaduje Rusko. Shodné pojmenování tématu však samo neznamená shodu na jeho obsahu.
Energetika, bezpečnost na moři a zajatci představují podle zveřejněného popisu ukrajinskou agendu projednanou s americkými partnery. Zpráva neoznamuje, že Rusko všechny tyto body přijalo nebo že už existuje dohoda o jejich provedení. Právě vyjednání konkrétních závazků má být smyslem dalších kontaktů.
Proč Sybiha chce i osobní setkání prezidentů
Ukrajinský ministr zahraničí 27. října v Helsinkách vystoupil na tiskové konferenci s finskou ministryní Elinou Valtonenovou a norským ministrem Espenem Barthem Eidem. Podle Ukrinformu očekává od obnovených rozhovorů novou dynamiku a předpokládá, že týmy se zaměří na bezpečnost.
Současně připomněl, že se delegace již několikrát sešly, ale vracely se ke stejným otázkám. Jejich úroveň podle něj nestačí na projednání nejcitlivějších bodů mírového urovnání. Proto považuje za potřebnou také schůzku Zelenského s Putinem.
Sybiha zmínil ukrajinské návrhy na částečné příměří, situaci v Černém moři a ochranu energetické soustavy před ruskými útoky před zimou. Připomněl i dříve vytvořené tři vyjednávací skupiny. Jeho argument tedy neruší význam práce delegací: popisuje hranici toho, co podle Kyjeva mohou samy politicky rozhodnout.
Jedna iniciativa, dvě úrovně rozhodování
Dosavadní zprávy do sebe zapadají v tomto pořadí: připravují se rozhovory týmů, ty mají otevřít konkrétní bezpečnostní a humanitární témata a případně připravit další jednání lídrů. Trump veřejně zdůrazňuje očekávání brzké schůzky prezidentů, Zelenskyj popisuje její přípravnou cestu a Sybiha vysvětluje, proč ji pokládá za nezbytnou.
Nejde tedy o čtyři oznámená setkání ani o čtyři oddělené mírové plány. Zároveň by bylo předčasné celé přípravy shrnout větou, že Zelenskyj a Putin už mají dohodnutý summit v Abú Zabí. Hlavní veřejně popsaný listopadový formát se nyní týká vyjednávacích týmů.
Rozhodující bude, zda přípravy dospějí k uskutečněnému jednání a zda z něj vzejdou konkrétní, plněné závazky. Ochota mluvit je prvním krokem. Omezení útoků na energetiku, bezpečnější námořní provoz či návrat zajatců by byly výsledky, podle nichž by bylo možné hodnotit další posun.
zdravotnízajištění.cz
Zdroje
Ukrinform: Trump o brzkém setkání, 28. 10. 2026
Ukrinform: Zelenskyj o ruském postoji a agendě, 28. 10. 2026
Ukrinform: americká účast a přípravy Abú Zabí, 28. 10. 2026
Ukrinform: Sybiha o úloze prezidentů, 27. 10. 2026
Finská prezidentská kancelář: telefonát s Putinem, 27. 10. 2026
Při přípravě článku byla využita umělá inteligence k ověření faktů a dohledání dalších zdrojů a vytvoření ilustrací s ohledem autorských práv fotografii.
