Článek
Mluvčí magistrátu hovořil o těžkostech až téměř gargantuovských (hezké slovo, tohle "gargantuovský") se schvalováním staveb, protože lidé si podali žádosti podle starého, pak i podle nového stavebního zákona a úřednící v potu tváře vyřizují a schvalují nebo neschvalují a do toho jim hapruje ten software od Bartoše a ten bypass taky není úplně hotový a je těch úředníků málo a tak shánějí další a nabízí jim určité úřednické bonusy.
Skoro bych jim byl poslal pětikorunu do Fondu přepracovaných úředníků, ale zatížil bych nějakého úředníka v bance, co by tu platbu vyřizoval.
Pak jsem si vzpomněl na to, jak jsme si před pár lety museli na chalupě nechat úředníky posvětit studnu. Studna tam byla odjakživa. Byla na vlastním pozemku. Nikoho nezajímala, kromě nás, co jsme se vodou z ní umývali a zalévali. Tak jsem musel nakreslit plánek studny (ještěže jsem technicky zdatný a výtvarně nadaný), musel jsem změřiti průměr a hloubku (ještěže jsem se nemusel potápět), musel jsem napsat nějaký formální text, zaplatit poplatek.
Taky jsem chtěl jednou pokácet strom, co rostl vedle chalupy. I na to jsem potřeboval povolení.
Starý Ford Escort, co dosloužil, jsem si chtěl na vlastním pozemku ponechat, udělat z něj třeba doupě pro kuny nebo jej prostě rozebrat a železo prodat do sběru, ale ani to bez úředního papíru nešlo.
Postavit si na vlastním pozemku kozí chlívek, boudu pro Fíka nebo dokonce mobilheim? Bez úředníka nemožné.
Máme nejvíc předpisů a úředníků od roku 1989, největší produkci razítek, nejvíc dopravních značek a semaforů na metr silnice na světě, bez posvěcení a schválení od požehnaného předpisůznalého přepracovaného úředníka a příslušného orazítkovaného papíru se ani nevyprázdníte. Postavit v Praze panelák trvá 8 - 10 let, z toho povolovací řízení trvá 8 - 10 let. U dálnice je to podobné, ne-li delší. Dálnice do Budějic se staví už kolik? 38 let? A dostavba je plánována na rok 2031. 44 let celkem.
Můj pradědeček měl bratrance a to byl dlaždič a ten mi jednou, ani ne moc sprostě, vyprávěl, jak mezi válkami byl jako stavební dělník na stavbě dálnice kdesi v Brazílii. Pravil, že na začátku byl prales a před něj se seřadil dlouhý průvod. Na čele jely harvestery a muži s pilami, za nimi jely bagry a skrepry a grejdry, které rovnaly povrch, za nimi už postupovaly další stroje, co srovnanou půdu zhutňovaly, další stroje a nákladní vozy pokládaly makadam, pak parní válce, pak sypače štěrku, asfaltéry, další parní válce… vtip byl v tom, že celá tahle kolona se sunula sice centimetrovou, ale stálou rychlostí nonstop kupředu, takže vpředu byl ještě prales, ale na konci kolony už hotová dálnice.
A to bylo před sto lety.
Na všechno dneska potřebujete povolení nebo papír. Papír a povolení vydávají úředníci. Úředníci jsou na svoji zodpovědnou a vyčerpávající práci patřičně hrdí. Nesnesou, aby si kdejaký jouda dělal věci po svém, svobodně a bez razítka. Chceš zasadit strom? Požádej o povolení. Chceš ovoce ze stromu prodat? Požádej o povolení. Chceš porazit strom? Požádej o povolení. Chceš dřevo z pokáceného stromu spálit? Požádej o povolení. Chceš jezdit po silnici? Kup si auto. Ale nejdřív požádej o povolení řídit a o povolení, aby tvé auto smělo na silnici. A protože jsi jako občan zcela nezodpovědný a jistě se chceš zabít, mohl bys jezdit v nějakém špatném autě a to my nedopustíme, tak koukej každé 4 nebo 2 roky pro papír, že máš auto v pořádku. Chceš si postavit dům nebo kozí chlívek, co ti spadne na hlavu nebo na kozu? Nepřípustné! Musíš mít povolení.
Už i děti jsou zblblé natolik, že na autoprázdné přehledné silnici, kde je široko daleko vidět na 100 metrů, přijdou k uprostřed stojícímu semaforu a zmáčknou tlačítko, způsobně počkají na zeleného panáčka a teprve pak přejdou. Přestože se v okruhu 10 km se nevyskytuje žádné jedoucí vozidlo, ni cyklista, ani hlemýžď se nepohne.
Čekám, kdy bude uzákoněno, že pokud chce člověk dýchat, nedýchat či dodýchat, bude potřebovat povolení s razítkem a za patřičný poplatek. Howgh
