Článek
My tak máme skvělou příležitost nabídnout jim útočiště. A na začátku listopadu je nejvyšší čas s tím začít.
Základní poučka pro přírodní zahrady je jednoduchá: čím méně budeme úzkostlivě uklízet a trvat na dokonalém řádu, tím více se u nás bude dařit zvířatům. Krátce střižený trávník, perfektně shrabané a uklizené listí životu nesvědčí. Neudržovaný kout zahrady, kde se rozpadá suchá tráva, tlí staré dřevo a jsou zde naskládané kameny a větve tvořící škvíry a úkryty, naopak přilákají celou řadu živočichů. Pojďme se podívat na to, jak podpořit konkrétní druhy.
Ježci budou vděční za neuklizené spadané listí
Zima je problém hlavně pro zvířata, která se živí hmyzem. Právě kvůli nedostatku přirozené potravy odlétají ptáci na jih. Ježci, typičtí hmyzožravci, takovou možnost nemají. Proto chladné měsíce přečkávají v hibernaci, tedy ve stavu, kdy jsou neaktivní, výrazně zpomalí metabolismus a postupně spotřebovávají energii. K tomu si na podzim budují složitá hnízda, kde je nikdo nebude rušit a zároveň zůstanou v teple. Pokud jim chceme být nápomocní, je důležité nechat jim na zahradě potřebný materiál: neodvážet spadané listí, položit v klidnějším koutku posekanou trávu a neuklízet drobné větvičky. Jestliže chceme ježkům dopřát skutečný luxus, můžeme jim koupit nebo postavit pohodlný domek, který si bodlináči sami přizpůsobí svým potřebám.
Pro ježky je důležité pořádně se před zimou vykrmit. Ještě na podzim se rodí poslední mláďata, která musí spěchat, aby nabrala potřebné zásoby, ze kterých budou čerpat celou zimu. Pomoci jim můžeme kvalitním krmením, díky kterému získají dostatečnou hmotnost. Ať se jedná o specializované konzervy nebo granule, jsou plné potřebného tuku a bílkovin, takže ježci zesílí.
Netopýrům pomohou škvíry, staré stromy a budky
Trend zateplování budov dělá netopýrům vrásky. Zatímco dříve se jednoduše dostali do kůlen a půd, kde v klidu přečkali období bez hmyzu, teď to mají výrazně těžší. Jestliže máme na pozemku starou kůlnu, kterou plánujeme bourat, počkejme s tím do jara. Stejně tak bychom neměli kácet staré stromy či likvidovat mrtvé kmeny. Právě v dutinách se často schovávají zimující netopýři a ročně jich takto spousta zbytečně zahyne. Před každým kácením vzrostlých stromů je proto potřeba zajistit posudek odborníka, který zjistí, zda v něm nemají domov živočichové.
Existují i budky, kterými dokážeme potřebné prostory nahradit. Jsou důkladně izolované, takže v nich netopýři přečkají i chladné měsíce. Namačkají se tak těsně k sobě, že se jich do malého prostoru vejde i více než 100!
Kompost jako útočiště pro obojživelníky a plazy
Zatímco během roku kompost slouží jako zdroj kvalitního a úrodného humusu, v chladných měsících pomůže přežít žábám a užovkám. Uvnitř hmoty probíhají rozkladné procesy, které lehce uvolňují teplo. Tlustá vrstva hmoty navíc slouží jako skvělý izolant před mrazem. Do hloubi se tak s oblibou schovávají obojživelníci a plazi, kteří zde počkají na oteplení.
Kdo nemá kompost, tomu se nabízí příležitost ke kreativitě. Můžeme se vrhnout na stavbu jednoduchého hadníku, kde plazi nejen bez problému přezimují, ale také zde mohou na jaře naklást vajíčka a využívat ho jako skrýš po zbytek roku.
Péči potřebují i ryby a hmyz
Obojživelníci se rádi schovají do kompostu, někteří ale zimují i na dně zahradních jezírek. Ta ale nesmí promrznout.
Speciální kategorii představují zahradní rybníčky. Pokud si chceme být jisti, že chované rybky přežijí zimu v pořádku, měli bychom v nejhlubším bodě naměřit alespoň 1 metr, nejlépe ještě více. V opačném případě hrozí, že voda promrzne až ke dnu a rybky nepřežijí. Raději proto zařiďme jejich přezimování v nádrži, kterou umístíme třeba do sklepa či garáže.
A nezapomínejme ani na hmyz. Stejně jako netopýři, i motýli s oblibou zimují v kůlnách a na půdách. Hmyzu i pavoukům vyhovují dutá stébla – pokud tedy na podzim stříháme vysoké traviny, část přírodního materiálu nechejme ležet v opuštěné části zahrady.