Hlavní obsah
Věda

Co je vlastně ve vesmíru „nahoře“ a co „dole“?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Valentin Antonucci, Pexels

Orientace Země ve vesmíru (dotaz č. 185)

Vědkyně a vědci působící na českých i zahraničních výzkumných institucích odpovídají na dotazy veřejnosti. Dnes máme skoro až existenciální otázku – co když jsme všichni vzhůru nohama? Helena vám vysvětlí, jak je to s polohou Země ve vesmíru.

Článek

Dotaz

Je nějak vědecky podloženo, že pozice naší Země (a tedy i obíhání kolem Slunce) ve vesmíru je tak, jak je znázorňováno –⁠ například na glóbu, že Evropa je v horní části a Austrálie na spodní? Manžel tvrdí, že Zeměkoule může klidně být obráceně, a obíhat tedy kolem Slunce druhým směrem (v protisměru).

Odpověď

Ano, opravdu je tomu tak, že se na svět díváme dle zavedených konvencí. Pozice Země vůči dalším tělesům ve Sluneční soustavě je jasně daná a prokázaná, ale to, co je „nahoře“ a co je „dole“, jsme si rozhodli sami.

Co je tedy vršek planety Země? Každý asi pomyslí na severní pól, i když to také není úplně správně. Zemská osa (čára protínající severní a jižní pól) je nakloněná 23° od kolmice oběžné roviny Země okolo Slunce, a proto se „vršek“ neustále mění.

Vědecky tu není žádný důvod, proč by zrovna sever měl být nahoře. Pokud se podíváme na některé historické mapy, sever se většinou nenacházel nahoře. Sever se objevil na vršku map až od dob Gerharda Mercatora, vlámského kartografa, který v 16. století vnesl do map zakulacení země. To, že na svých mapách použil sever nahoře, je jen náhoda, ale od jeho dob už zaběhlá konvence [1].

A jak je to při pohledu z vesmíru? Země se otáčí jednou denně kolem své osy a jednou ročně okolo Slunce. Pokud se na Zemi podíváme z vesmíru přesně nad severním pólem, tak se otáčí proti směru hodinových ručiček a jednu rotaci uskuteční za 23 hodiny 56 minut 4 sekundy. Zajímavé je, že rychlost rotace se postupně zpomaluje, konkrétně se nám za každé století prodlouží den o 0,0018 sekundy [2].

Pokud bychom se ale podívali z jižního pólu, tak bychom viděli, že se Země otáčí po směru hodinových ručiček. Stejné je to i s Země okolo Slunce – Země obíhá okolo Slunce proti směru hodinových ručiček při použití severního koordinačního systému, při pohledu z jihu by tomu bylo naopak. Stejným směrem se pohybují i všechny ostatní planety a většina ostatních objektů Sluneční soustavy, což souvisí s jejím vznikem a vývojem [3].

Za Zeptej se vědce odpovídala Helena

MSc. Helena Lefebvre, Univerzita Royal Holloway v Londýně, CERN

Zdroje

[1] https://www.bbc.com/future/article/20160614-maps-have-north-at-the-top-but-it-couldve-been-different

[2] Measurement of the Earth's rotation: 720 BC to AD 2015, https://doi.org/10.1098/rspa.2016.0404

[3] Thierry Montmerle; Jean-Charles Augereau; Marc Chaussidon (2006). „Solar System Formation and Early Evolution: the First 100 Million Years“. Earth, Moon, and Planets. Springer. 98 (1–4): 39–95. https://api.semanticscholar.org/CorpusID:120504344

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz