Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
S dovolením bych vás požádal o oponenturu mého návrhu na změnu volebního zákona. Každé politické uskupení dostává po volbách (do PS) 100 Kč za každý odevzdaný hlas, pokud dosáhne alespoň na 3 % všech hlasů. Co kdyby volič obdržel částku ve výši příspěvku (100 Kč) a poté buď standardně odvolil (čímž by přispěl vybranému politickému uskupení), nebo si příspěvek nechal a neodvolil? Bylo by to technicky a ekonomicky proveditelné? A byl by takový návrh přínosný pro společnost a z pohledu zákonů (Ústavy) a obecně demokratických principů legitimní?
Odpověď
Na daný dotaz lze nahlížet z více úhlů, například z pohledu ekonomie nebo práva. Odpověď pro nás proto zpracovali dva odborníci.
Jako první odpovídá Jakub Steiner, odborník na behaviorální ekonomii.
Utility, neboli česky „užitek“, peněz roste s bohatstvím jedince nelineárně. Každá další koruna je méně užitečná než ta předešlá. Z toho plyne, že užitek z částky, kterou si může dle návrhu volič ponechat, pokud neodvolí, je vyšší pro chudé než pro bohaté.
Tento návrh by tedy skutečně vedl k tomu, že politická reprezentace by se proti nynějšku posunula od chudých k bohatým. Argument, že každý volič by se mohl svobodně rozhodnout, je nepřesvědčivý.
V případě voleb aktivní voliči přispívají k veřejnému zájmu: volebním aktem pomáhají udržovat demokracii, ač individuálně mnoho nezískají, neboť jeden hlas mnoho nezmění. Návrh tento příspěvek k veřejnému blahu de facto penalizuje; neboť zvyšuje individuální náklady na volební akt o onu stokorunu.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Jakub Steiner
Doc. Mgr. Jakub Steiner, Ph.D., University of Zurich
Pohled práva představuje Robin Fleček
Z hlediska ústavnosti je vaše varianta zcela jistě protiústavní, protože narušuje svobodnou soutěž politických stran (čl. 22 Listiny základních práv a svobod). Strany, které spíš volí sociálně slabší voliči, budou znevýhodněny, protože méně majetní voliči spíše vezmou stokorunu a hlas neodevzdají, takže ve sněmovně budou reprezentovány hlavně strany, které volí bohatí, pro které není tak těžké se se stokorunou rozloučit.
Navrhovaná změna může být na újmu i sociálně slabším voličům. Pokud totiž raději zvolí jednorázový příjem sto korun oproti odevzdání hlasu straně, která je mu svým programem nejbližší, ve skutečnosti může zapříčinit, že se do sněmovny nedostane a zájmy voliče nebude reprezentovat. Změna by sice mohla zvýšit volební účast, ale naopak snížit počet odevzdaných hlasů, protože spousta lidí, raději vezme stokorunu a odejde. I tohle vede ke zkreslení politické reprezentace.
Modifikovaná varianta, tedy že volič by přišel do volební místnosti, obdržel 100 Kč, ale i obálku, tedy musel by odvolit (s tím, že si stokorunu buď ponechá, nebo za ni nalepí kolek), už by z hlediska ústavnosti mohla být přijatelnější, ale opět je zde riziko, že motivace voliče bude stokoruna a do obálky dá neplatný hlas, protože volit nechce. Nehledě na to, že by se příjem politických stran za odevzdané hlasy nejspíš zásadně snížil.
Jak jsme se mohli přesvědčit v roce 2021, jakákoliv zákonná úprava volebního práva, která má potenciál znevýhodnit některé politické strany (velké proti malým, pravici proti levici) nebo ovlivnit chování voličů (přijdou k volbám kvůli finanční „odměně“), je náchylná na zrušení z důvodu protiústavnosti a návrh tazatele není výjimkou (blíže k tomu nález Ústavního soudu Pl. ÚS 44/17 ze dne 2. 2. 2021).
Pro Zeptej se vědce odpovídal Robin Fleček.
Mgr. Robin Fleček, asistent soudce
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
