Hlavní obsah
Věda

Jak daleko musí být člověk od výbuchu atomové bomby, aby se mu nic nestalo?

Foto: 509th Operations Group, Wikimedia Commons

Radiace po atomové bombě (dotaz č. 129)

Už téměř 80 let lidstvo žije s vědomím existence jaderných zbraní. Adéla a Adam nám nastíní okamžité i dlouhodobé dopady použití jaderných zbraní.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Dotaz

Jaký je maximální rozsah radiace, která je pro člověka nebezpečná, při výbuchu atomové bomby?

Odpověď

Pokud chápu správně vaši otázku, ptáte se, v jaké vzdálenosti od výbuchu jsou ještě patrné jeho dopady, respektive jak daleko musí člověk být, aby se mu (skoro) nic nestalo. Jaderný výbuch je ničivý a nebezpečný několika mechanismy – rozebereme je podle vzdálenosti od místa výbuchu.

Tepelná a tlaková vlna

Ačkoliv se v jaderných hlavicích využívají těžké radioaktivní prvky (jako uran nebo plutonium), většina energie uvolněné při výbuchu zasáhne okolí ve formě tepelné a tlakové vlny [1]. Samotná radiace vzniklá explozí má dosah relativně malý v závislosti na překážkách, která jsou jí v cestě. Dosah těchto efektů záleží na typu zbraně. Pojďme si vše ukázat na příkladu hlavice W-59 o síle 1 megatuny (zhruba 67× silnější než bomba Little boy svržená na Hirošimu).

V místě dopadu se vlivem obrovského množství tepla vše vypaří. Dále od místa dopadu (cca do 10 km) lidé utrpí popáleniny 3. stupně, které budou ve spoustě případů smrtelné. Od vzdálenosti 10 km dál by pak lidé bez úkrytu utrpěli popáleniny 1. a 2. stupně. Další efekt výbuchu – tlaková vlna – by ve vzdálenosti 5 km byla tak silná, že by padaly budovy a létala auta [2, 3].

Radioaktivita

V případě, že by se člověk nacházel dostatečně daleko (řekněme 15 km a dál) a přežil zmíněné efekty, teprve pak by na něj začaly působit důsledky radioaktivity. Při dopadu hlavice na zem se uvolní do vzduchu množství štěpných produktů (zplodin jaderné reakce) spolu s vypařeným materiálem z místa dopadu. V závislosti na počasí pak může tento radioaktivní prach uletět i několik stovek kilometrů a postupně padat na zem. Pokud bychom se nacházeli v době výbuchu ve směru větru, radioaktivní spad by nás smrtelně ohrozil především v prvních několika minutách až hodinách (nemoc z ozáření). Kontakt v následujících dnech by mohl způsobit poškození, které by se projevilo až v následujících letech (například rakovina) [4].

Po několika týdnech se již většina radioaktivních produktů výbuchu rozpadne na stabilní atomy a není tak životu nebezpečná. V době mezitím je nejlepší ochranou vyvarovat se vdechování částic (respirátory, masky s filtry), zbavit se oblečení, které bylo kontaminováno nebo jej dekontaminovat a konzumovat pouze vodu a balené potraviny, které byly bezpečně uskladněny.

Největší nebezpečí tedy představují uvolněné teplo, tlaková vlna a radioaktivní spad v prvních okamžicích po výbuchu. Motivací k výrobě jaderných zbraní totiž primárně není zamořování, ale velký výbuch, který použití těžkých prvků umožňuje způsobit.

Nukleární zima

Nutno podotknout, že hlavice uvažovaná v příkladu je 50× menší než největší odpálená hlavice Car, jejíž tepelné efekty bylo možné pocítit i ve vzdálenosti několika stovek kilometrů [5]. Také jsme neuvažovali dopad několika hlavic najednou, které by umocňovaly všechny ničivé dopady a množství radioaktivního spadu. V konečném důsledku by dostatečné množství prachu mohlo vyvolat tzv. nukleární zimu, která by ochladila celou planetu. Ta by se mohla stát velmi nehostinnou pro jakékoli hospodářství a život obecně [6, 7].

Dopady jednotlivých hlavic si lze vyzkoušet na webu https://nuclearsecrecy.com/nukemap/, kde lze nastavit město na mapě, sílu bomby i jaké dopady chcete zobrazit [8].

Závěr

Nakonec bychom chtěli dodat, že mnozí experti na tuto problematiku poukazují na velmi nízkou pravděpodobnost, že se něco takového vůbec stane. A i v případě, že by k takové katastrofě došlo, tak by nejspíš tato munice mířila primárně na necivilní cíle [9, 10].

Z podstaty našich odborností nejsme schopni tato vyjádření kriticky zhodnotit, nicméně považujeme za žádoucí tento aspekt zmínit.

Za Zeptej se vědce zpracovali Adam Jaroš a Adéla Šimková

Zdroje

[1] https://www.atomicarchive.com/science/effects/energy.html

[2] https://www.atomicarchive.com/resources/documents/effects/wenw/chapter-2.html

[3] https://www.youtube.com/watch?v=JL4Kqfxg2KU

[4] https://www.epa.gov/radiation/radiation-health-effects

[5] https://www.sciencealert.com/watch-the-true-scale-of-nuclear-weapons-will-give-you-anxiety

[6] https://www.atomicarchive.com/science/effects/nuclear-winter.html

[7] https://wires.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/wcc.45

[9] https://fb.watch/bvedeQwrym/ (video se mezitím stalo nedostupné)

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Podpořit nás můžete na https://donio.cz/naucme-vedce-vypravet

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz