Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.
Dotaz
Jak je možné, že lístky rostou z listu? Nechápu to. Přijde mi to proti přírodě.
Minutová odpověď
- Dotazovaný úkaz není běžný, ale není ani proti přírodě.
- Vývoj rostlin je mnohem tvárnější než vývoj živočichů. Orgány rostlin se zakládají a vyvíjejí během života podle podmínek a potřeby.
- Špička rostliny zvaná vzrostný vrchol omezuje u normálně se vyvíjející rostliny růst postranních větví.
- Pokud vzrostný vrchol odstraníme, dojde k aktivaci a vyrašení postranních pupenů. Něco podobného se zřejmě stalo i zde.
Odpověď
Máte pravdu, že to není normální ve smyslu, že by se to dělo na každé druhé rostlině, ale ani to není proti přírodě ve smyslu, že byste se musela obávat, že vám někdo vyměnil vaši milovanou rostlinku za Adélu.
Vývoj rostlin je totiž mnohem plastičtější než vývoj živočichů [1]. Většina živočichů má předem určený vývoj a jejich orgány se zakládají již během embryonálního stadia, takže pokud nedojde k vývojové vadě, má každá kráva čtyři končetiny a jednu hlavu. Oproti tomu orgány rostlin se zakládají postupně během života a vyvíjejí se podle okolních podmínek [2], a tedy nenajdete dvě stejné rostliny.
Vznik orgánů je určován vnějšími a vnitřními faktory. Mezi vnější faktory patří např. dostupnost minerálů, vody a světla nebo přítomnost interagujících organismů. Tyto faktory pak ovlivňují množství rostlinných hormonů v rostlině. Tvorbu a růst orgánů ovlivňují hlavně hormony auxin a cytokininy, v menší míře strigolaktony a ethylen [3, 4]. Například auxin se vytváří ve vzrostném vrcholu, což je špička rostliny (ale i větve), kde dochází k samotnému růstu. Svým transportem podél stonku zabraňuje auxin aktivaci pupenů níže na stonku. Odborně se tomu říká apikální dominance a kdyby tomu tak nebylo, rostlina by byla pokryta mnoha větvemi, ale ty by si stínily a bylo by to pro rostlinu spíše škodlivé.
Připodobnit to lze k situaci, kdy bychom měli dvacet rukou a ve výsledku by si ruce navzájem překážely. K takové situaci dochází, pokud dojde k odstranění vzrostného vrcholu (uštípnutí špičky), čímž se aktivuje nejvyšší pupen a vyraší z něj nová větev. Takovou situaci můžeme běžně pozorovat u seříznutých stromů. Obzvláště nápadné je to u jehličnanů, které mají přeslenitě uspořádané větve a při seříznutí špičky jim vyraší třeba pět nových stonků.
Z pohledu na rostlinu se zdá, že zde došlo k aktivaci dělivých buněk (meristému), které začaly zakládat další lístky a pokračují v růstu. To se mohlo stát například v důsledku ztráty (zde odstřižení) vrcholku rostliny, který za normálních okolností blokuje pomocí auxinu rašení dalších lístků. Rostlina se při jeho ztrátě ale nevzdává a snaží se dále růst, jak to jen jde, což v tomto případě působí lehce bizarně, ale proti přírodě to rozhodně není.
Za Zeptej se vědce odpovídal Tomáš
Mgr. Tomáš HLUSKA, PhD., Graduate School of Bioagricultural Sciences, Nagoya University
Odborná revize Mgr. Jakub Štenc, Katedra botaniky, Přírodovědecká Fakulta UK
Editace Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.3390/ijms221910621
[2] https://doi.org/10.3390/ijms20164065
[3] https://doi.org/10.1007/s00299-018-2343-0
[4] https://doi.org/10.1007/s00425-013-1927-8
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
