Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Jaká teplota je z medicínského hlediska podle vědců nejlepší pro obývací pokoj? A jaká pro ložnici? A proč?
Minutová odpověď
- V ložnici je ideální teplota 18 °C, která pomáhá lepšímu spánku.
- V ostatních interiérech se doporučuje teplota minimálně 18 °C, nicméně komfortní teplota se pohybuje kolem 20 °C.
- Dlouhodobá teplota domácnosti 16 °C nebo méně je spojována se zdravotními riziky nejen u ohrožených skupin obyvatel, jako jsou starší lidé a malá miminka.
- Chlad a vlhko vedou k vyššímu růstu plísní, které mají negativní vliv na zdraví.
Odpověď
Člověk je sice savec a dokáže udržet vnitřní teplotu relativně nezávisle na okolním prostředí, nicméně teplota okolí může ovlivňovat některé procesy v těle. Vnitřní teplota našeho těla, tzv. „core“ teplota, se v průběhu dne mění a na její regulaci se podílí i vnitřní hodiny [1, 2]. Nejvyšší vnitřní teplotu má naše tělo ve večerních hodinách [3].
V noci tělo ztrácí svou teplotu
Na začátku spánku se začíná produkovat hormon melatonin, který přispívá k většímu prokrvení kůže, a tím tělo postupně během noci svou teplotu ztrácí [4]. Prohřátá kůže je nejspíš i signálem pro spánkové mechanismy k prohloubení spánku [1, 4]. Minimální vnitřní teplotu má naše tělo zhruba po 4 hodinách spánku [2]. K ránu před probuzením zase vnitřní teplota lehce stoupá. Nejedná se o velké změny v teplotě, teplota kolísá maximálně o 1 °C, nicméně i tak je to klíčové pro mnoho procesů v těle [5, 6].
Chladnější vzduch v ložnici pomáhá tělu ztrácet teplotu na začátku spánku. Ideální teplota v ložnici je 18 °C, měla by se pohybovat v rozmezí 16 °C a 19 °C. Malé děti přibližně do 11. týdne ještě nemají dokončený vývoj regulace tělesné teploty, tedy potřebují teplotu o 2 °C vyšší. Přetopená ložnice může být však pro miminka nebezpečná a zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí (SIDS – Sudden Infant Death Syndrome) [2, 7].
Hřeje nás peřina
Většina z nás spí v noci pod přikrývkou, a tak je pro náš spánek horší přetopená ložnice než chladnější. V případě, že bychom spali bez přikrývky a oblečení, by měla pro klidný spánek okolní teplota dosahovat 29 °C, tzv. termálně neutrální hodnoty [8].
V případě obývacího pokoje by se měla doporučená teplota pohybovat nad 18 °C [9, 10]. Výzkumy často používají subjektivní hodnocení teploty a v takovém případě vychází ideální pocitová teplota mezi 20 °C a 25 °C [11].
Teploty pohybující se v interiérech dlouhodobě pod 16 °C jsou spojovány se zdravotními riziky [12, 13]. Při nízkých teplotách se naše periferní cévy v těle zúží a tím se zvyšuje krevní tlak. V případě dlouhého pobytu v takových teplotách může docházet k tvorbě sraženin. V zimních měsících za extrémně nízkých teplot je vyšší četnost infarktů, což je možné přičítat nejen teplotě, ale i nižší aktivitě [12, 13].
Plísním vyhovuje chladno
Chladnější domov je často také vlhčí a takové prostředí prospívá plísním. Plísně do ovzduší vypouští spory, kterými se rozmnožují a které mohou způsobovat dýchací obtíže nejen u dětí [14]. Vlhkost domova a plísně jsou spojovány také s astmatem [15]. V případě respiračních onemocnění se ideální teplota místnosti pohybuje kolem hodnoty 18,2 °C [13].
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO – World Health Organization) by ale měla být teplota v interiérech v zimě nejméně 18 °C [14]. Z jejich dat vyplývá, že vnitřní teplota pohybující se mezi 18 °C a 24 °C nemá žádná průkazná zdravotní rizika [15].
Stanovení všeobecné maximální teploty v interiéru je na základě současných výzkumů problematické, protože studie byly prováděny v různých klimatických podmínkách a testovaly rozdílné teploty. Zároveň je studií zabývajících se maximální teplotou v domácnosti minimum a často se v nich nepodařila najít průkazná souvislost se zdravotními riziky [15, 16].
Nicméně se zdá, že teploty nad 26 °C mohou zhoršovat respirační potíže, příznaky mentálních onemocnění (zmiňována je schizofrenie a demence) a u diabetiků se rychleji spotřebovává podaný inzulin [16].
Závěr
Závěrem tedy můžeme shrnout, že teploty nižší než 16 °C jsou spojovány se zdravotními riziky [12, 17]. Ideálně by se teplota měla pohybovat v rozmezí 18 °C a 24 °C [15].
Domov je důležité větrat i v chladných měsících, na vytopení suchého interiéru je zapotřebí méně energie a nízká vlhkost je dobrým preventivním opatřením proti vzniku plísní [18]. Příliš suchý interiér však může narušit klidný spánek, tedy ideální vlhkost domácnosti se pohybuje v rozmezí 30 % až 50 % [19].
Za Zeptej se vědce odpovídala Zuzka
Mgr. Zuzana Hübnerová, Ph.D., autorka má doktorát z chronobiologie (Fyziologický ústav AV ČR) a v tuto chvíli je na mateřské dovolené
Odbornou revizi poskytl RNDr. Adam Obr, Ph.D., Ústav hematologie a krevní transfuze
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] Effects of thermal environment on sleep and circadian rhythm | Journal of Physiological Anthropology | Full Text
[2] Circadian rhythmicity of body temperature and metabolism - PMC
[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3594249/
[4] Skin temperature and sleep-onset latency: Changes with age and insomnia - ScienceDirect
[5] http://www.chronobiology.ch/wp-content/uploads/publications/2007_04.pdf
[6] Telemonitored Human Circadian Temperature Dynamics During Daily Routine
[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1793908/
[8] Effects of thermal environment on sleep and circadian rhythm | Journal of Physiological Anthropology | Full Text
[9] https://www.nhs.uk/live-well/seasonal-health/keep-warm-keep-well/
[10] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360132319300472
[11] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9781845695262500050
[12] https://www.heart.org/en/news/2019/01/31/chilling-studies-show-cold-weather-could-increase-stroke-risk
[13] https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/275839/WHO-CED-PHE-18.03-eng.pdf
[14] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535285/
[15] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0033350619302914
[16] https://www.bbc.com/future/article/20221107-energy-crisis-how-living-in-a-cold-home-affects-your-health
[17] https://thorax.bmj.com/content/52/3/229
[18] https://www.hyde-housing.co.uk/media/1121/damp.pdf
[19] https://www.sleepfoundation.org/bedroom-environment/humidity-and-sleep
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422







