Hlavní obsah
Věda a historie

Jaká teplota je nejlepší pro obývací pokoj? A jaká pro ložnici?

Foto: SensSnoW, Getty Images, Canva

Ideální teplota v obýváku a ložnici (dotaz č. 293)

Ceny energií rostou, ale nechcete se vzdát tepla rodinného krbu… nebo radiátoru? Zuzka nám dnes prozradí, jaká teplota doma je ideální nejen pro naši peněženku, ale hlavně pro naše zdraví.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Dotaz

Jaká teplota je z medicínského hlediska podle vědců nejlepší pro obývací pokoj? A jaká pro ložnici? A proč?

Minutová odpověď

  • V ložnici je ideální teplota 18 °C, která pomáhá lepšímu spánku.
  • V ostatních interiérech se doporučuje teplota minimálně 18 °C, nicméně komfortní teplota se pohybuje kolem 20 °C.
  • Dlouhodobá teplota domácnosti 16 °C nebo méně je spojována se zdravotními riziky nejen u ohrožených skupin obyvatel, jako jsou starší lidé a malá miminka.
  • Chlad a vlhko vedou k vyššímu růstu plísní, které mají negativní vliv na zdraví.

Odpověď

Člověk je sice savec a dokáže udržet vnitřní teplotu relativně nezávisle na okolním prostředí, nicméně teplota okolí může ovlivňovat některé procesy v těle. Vnitřní teplota našeho těla, tzv. „core“ teplota, se v průběhu dne mění a na její regulaci se podílí i vnitřní hodiny [1, 2]. Nejvyšší vnitřní teplotu má naše tělo ve večerních hodinách [3].

V noci tělo ztrácí svou teplotu

Na začátku spánku se začíná produkovat hormon melatonin, který přispívá k většímu prokrvení kůže, a tím tělo postupně během noci svou teplotu ztrácí [4]. Prohřátá kůže je nejspíš i signálem pro spánkové mechanismy k prohloubení spánku [1, 4]. Minimální vnitřní teplotu má naše tělo zhruba po 4 hodinách spánku [2]. K ránu před probuzením zase vnitřní teplota lehce stoupá. Nejedná se o velké změny v teplotě, teplota kolísá maximálně o 1 °C, nicméně i tak je to klíčové pro mnoho procesů v těle [5, 6].

Chladnější vzduch v ložnici pomáhá tělu ztrácet teplotu na začátku spánku. Ideální teplota v ložnici je 18 °C, měla by se pohybovat v rozmezí 16 °C a 19 °C. Malé děti přibližně do 11. týdne ještě nemají dokončený vývoj regulace tělesné teploty, tedy potřebují teplotu o 2 °C vyšší. Přetopená ložnice může být však pro miminka nebezpečná a zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí (SIDS – Sudden Infant Death Syndrome) [2, 7].

Hřeje nás peřina

Většina z nás spí v noci pod přikrývkou, a tak je pro náš spánek horší přetopená ložnice než chladnější. V případě, že bychom spali bez přikrývky a oblečení, by měla pro klidný spánek okolní teplota dosahovat 29 °C, tzv. termálně neutrální hodnoty [8].

V případě obývacího pokoje by se měla doporučená teplota pohybovat nad 18 °C [9, 10]. Výzkumy často používají subjektivní hodnocení teploty a v takovém případě vychází ideální pocitová teplota mezi 20 °C a 25 °C [11].

Teploty pohybující se v interiérech dlouhodobě pod 16 °C jsou spojovány se zdravotními riziky [12, 13]. Při nízkých teplotách se naše periferní cévy v těle zúží a tím se zvyšuje krevní tlak. V případě dlouhého pobytu v takových teplotách může docházet k tvorbě sraženin. V zimních měsících za extrémně nízkých teplot je vyšší četnost infarktů, což je možné přičítat nejen teplotě, ale i nižší aktivitě [12, 13].

Plísním vyhovuje chladno

Chladnější domov je často také vlhčí a takové prostředí prospívá plísním. Plísně do ovzduší vypouští spory, kterými se rozmnožují a které mohou způsobovat dýchací obtíže nejen u dětí [14]. Vlhkost domova a plísně jsou spojovány také s astmatem [15]. V případě respiračních onemocnění se ideální teplota místnosti pohybuje kolem hodnoty 18,2 °C [13].

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO – World Health Organization) by ale měla být teplota v interiérech v zimě nejméně 18 °C [14]. Z jejich dat vyplývá, že vnitřní teplota pohybující se mezi 18 °C a 24 °C nemá žádná průkazná zdravotní rizika [15].

Stanovení všeobecné maximální teploty v interiéru je na základě současných výzkumů problematické, protože studie byly prováděny v různých klimatických podmínkách a testovaly rozdílné teploty. Zároveň je studií zabývajících se maximální teplotou v domácnosti minimum a často se v nich nepodařila najít průkazná souvislost se zdravotními riziky [15, 16].

Nicméně se zdá, že teploty nad 26 °C mohou zhoršovat respirační potíže, příznaky mentálních onemocnění (zmiňována je schizofrenie a demence) a u diabetiků se rychleji spotřebovává podaný inzulin [16].

Závěr

Závěrem tedy můžeme shrnout, že teploty nižší než 16 °C jsou spojovány se zdravotními riziky [12, 17]. Ideálně by se teplota měla pohybovat v rozmezí 18 °C a 24 °C [15].

Domov je důležité větrat i v chladných měsících, na vytopení suchého interiéru je zapotřebí méně energie a nízká vlhkost je dobrým preventivním opatřením proti vzniku plísní [18]. Příliš suchý interiér však může narušit klidný spánek, tedy ideální vlhkost domácnosti se pohybuje v rozmezí 30 % až 50 % [19].

Za Zeptej se vědce odpovídala Zuzka

Mgr. Zuzana Hübnerová, Ph.D., autorka má doktorát z chronobiologie (Fyziologický ústav AV ČR) a v tuto chvíli je na mateřské dovolené

Odbornou revizi poskytl RNDr. Adam Obr, Ph.D., Ústav hematologie a krevní transfuze

Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

Zdroje

[1] Effects of thermal environment on sleep and circadian rhythm | Journal of Physiological Anthropology | Full Text

[2] Circadian rhythmicity of body temperature and metabolism - PMC

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3594249/

[4] Skin temperature and sleep-onset latency: Changes with age and insomnia - ScienceDirect

[5] http://www.chronobiology.ch/wp-content/uploads/publications/2007_04.pdf

[6] Telemonitored Human Circadian Temperature Dynamics During Daily Routine

[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1793908/

[8] Effects of thermal environment on sleep and circadian rhythm | Journal of Physiological Anthropology | Full Text

[9] https://www.nhs.uk/live-well/seasonal-health/keep-warm-keep-well/

[10] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360132319300472

[11] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9781845695262500050

[12] https://www.heart.org/en/news/2019/01/31/chilling-studies-show-cold-weather-could-increase-stroke-risk

[13] https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/275839/WHO-CED-PHE-18.03-eng.pdf

[14] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535285/

[15] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0033350619302914

[16] https://www.bbc.com/future/article/20221107-energy-crisis-how-living-in-a-cold-home-affects-your-health

[17] https://thorax.bmj.com/content/52/3/229

[18] https://www.hyde-housing.co.uk/media/1121/damp.pdf

[19] https://www.sleepfoundation.org/bedroom-environment/humidity-and-sleep

Anketa

Při jaké teplotě spíte v zimním období?
Méně než 16 °C
11,8 %
Asi 16–18 °C
12,6 %
Asi 17–19 °C
10,2 %
Asi 18–20 °C
45,7 %
Asi 19–21 °C
12,6 %
Nad 21 °C
7,1 %
Celkem hlasovalo 127 čtenářů.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz