Hlavní obsah
Věda a historie

Jak je to se střídáním období dešťů a sucha? Jaké jsou rozdíly na polokoulích a jak na rovníku?

Foto: Sreenivas, Unsplash

Období dešťů a sucha (dotaz č. 804)

Tak jako se dříve u nás mohly seřizovat hodinky podle vlaků, tak v některých oblastech si mohou podle deště seřizovat kalendáře. Kristýna nám vysvětlí, jak to je s obdobími dešťů a sucha.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Dotaz

Jak je to se střídáním období dešťů a sucha? Zajímá mě, jaké jsou rozdíly na polokoulích a jak je to vlastně přímo na rovníku.

Minutová odpověď

  • Střídání období dešťů a sucha souvisí se střídáním ročních období a s nakloněnou osou Země.
  • V našem mírném pásmu jsou rozdíly mezi jednotlivými obdobími, co se srážek týče, spíše menší.
  • V tropických pásmech naopak období dešťů (monzunová období) přináší extrémní množství srážek.
  • Na rovníku se období prakticky nestřídají a srážky jsou zde v průběhu roku stále vysoké.

Odpověď

Střídání období dešťů a sucha na naší planetě souvisí s ročními obdobími a celosvětovými jevy v naší atmosféře.

Zemská osa

Střídání ročních období je způsobeno nakloněnou osou Země, což vede k odlišnému množství dopadajícího slunečního záření na různé oblasti v průběhu roku.

Když je severní pól nakloněn blíže ke Slunci, na severní polokouli je léto a na jižní polokouli je zima. Když se naopak nakloní ke Slunci jižní pól, je na severní polokouli zima a na jižní polokouli léto.

Podnebné pásy

Na zemském povrchu rozlišujeme tři základní podnebné pásy, ve kterých jsou výrazné rozdíly ve srážkách: tropický pás, mírný pás a polární pás.

Tropický pás se nachází mezi obratníky Raka a Kozoroha (mezi zhruba 23,5° severní a jižní zeměpisné šířky). V tomto pásu blízko rovníku je po celý rok horké a vlhké podnebí. Na rovníku, který leží ve středu tropického pásma, se teplota i délka dne v průběhu roku příliš nemění, není zde výrazné střídání období a srážky jsou zde vyšší než v jiných oblastech kvůli velmi vysokému výparu.

Na obou stranách rovníku (v oblastech mezi 5° a 23,5° zeměpisné šířky) pak dochází naopak k výraznému střídání období dešťů a období sucha kvůli tzv. monzunům.

Monzuny

Monzuny jsou pravidelně se vyskytující větry, které po delší období vanou jedním směrem. V létě, kdy jsou tropické oblasti ohřáty slunečními paprsky, se na souši vytváří kvůli stoupání teplého vzduchu nízký tlak a vzduch nad oceánem má naopak vyšší tlak (země se ohřívá mnohem rychleji než voda).

Vzniklý velký rozdíl tlaků vede ke vzniku větrů z oceánu směrem na souš, které mají za cíl rozdíl tlaků vyrovnat. Tyto vlhké větry od oceánu přinášejí extrémní srážky a bouřky a vytvářejí období silných monzunových dešťů.

V zimních měsících se situace obrátí. Souš ochladne a vytvoří se tam vyšší tlak než na oceánech, kde je stále teplo. Tento tlakový rozdíl vytváří naopak suché monzunové větry, které proudí směrem od pevniny k oceánům, a to je období sucha.

Mírné pásy

Mírné pásy jsou mezi 30° a 60° severní a jižní zeměpisné šířky. Jedná se například oblast, ve které se nachází Evropa. Dochází zde k charakteristickému střídání čtyř ročních období – jaro, léto, podzim a zima.

V letních měsících je vzduch teplý, protože planeta je přikloněna přes den danou oblastí ke Slunci a sluneční paprsky tak na ni dopadají pod větším úhlem. Také máme delší dny, což vede k většímu ohřevu vzduchu i povrchu. V tomto období je tak více srážek kvůli zvýšenému výparu vlhkosti.

Naopak v zimě jsou dny kratší a sluneční paprsky ohřívají méně, protože je daná oblast od Slunce odkloněna a sluneční záření dopadá pod menším úhlem, což vede ke snížení výparu a srážek. I tak je ale rozložení srážek v roce spíše podobné.

Okolí pólů

Na severním a jižním pólu se pak nacházejí polární pásy. Zde dochází k extrémním rozdílům v teplotách a množství dopadajícího slunečního záření v průběhu roku, což má za následek krátká, relativně teplá léta s nepřetržitým denním světlem a dlouhé a kruté zimy s nepřetržitou tmou. Kvůli nízké teplotě se z povrchu vypařuje málo vody, vzduch je relativně suchý a srážky se tu tvoří jen málo.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna

Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

Odbornou recenzi poskytla Mgr. Eliška Mikysková, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, J. Heyrovský Institute

Odpověď editovali Hedvika Šimková a Luděk Vašta

Zdroje

Cox, John D. Weather for dummies. John Wiley & Sons, 2021.

Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 25.07.2023]. Dostupné z: slovnik.cmes.cz

Anketa

Známá pranostika praví: Medardova kápě 40 dní kape. Tedy když bude 8. června pršet, tak bude pršet i následujících 40 dní. Pršelo u vás v neděli 8. června?
Ano, a hodně.
100 %
Ano, ale jen trochu.
0 %
Ne.
0 %
Celkem hlasoval 1 čtenář.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz