Hlavní obsah
Věda

Jak jen mohly v 19. století dlouhodobě fungovat?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Commons Wikimedia / Victorian Postcard / public domain

Antikoncepce v 19. století (dotaz č. 65)

Přesně toto nám dává četba. Můžeme hloubat o světě, který knížka popisuje, přemítat nad otázkami, které nás přitom napadají. A pak pátrat po odpovědi. Jeden takový dotaz inspirovaný četbou jsme dostali v úplných začátcích našeho projektu.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Dotaz

Přečetl jsem osm knih od Honoré de Balzaca. V díle tohoto autora se často vyskytují vydržované ženy a prostitutky různého postavení. Během četby této literatury jsem často hloubal nad tím, jak tyto ženy mohly středně- a dlouhodobě fungovat. Jaký druh antikoncepce se používal v Paříži v letech cca 1800–1850?

Odpověď

Odpověď jsem konzultovala s Mgr. Knapem (historik), protože je to skutečně naprosto mimo moji odbornost.

Tady je jeho odpověď:

Život prostitutky v 19. století, jak si jistě dovedete představit, nebyl jednoduchý [1]. Kromě těhotenství hrozily samozřejmě i nákazy sexuálně přenosnými chorobami. Prostitutky se snažily se nějakým způsobem chránit, ať už tím, že určité praktiky neprovozovaly, tak i používáním „antikoncepce“.

Základními formami byly kondomy (zmínka o jejich používání v této době např. pochází z Londýna z roku 1763), které se vyráběly ze zvířecích střev; dále se praktikovaly vaginální výplachy octem, které fungovaly jako lehký spermicid. Část žen také díky podvýživě a velkému stresu trpěla amenoreou tedy vynecháním menstruace. Těhotenství se často „řešilo“ vyvoláním potratu, a to ať už nějakou bylinou (např. pelyněk) či mechanicky. Rizika potratu byla pro ženu menší než rizika porodu jako takového, takže prostitutky jich za život většinou prodělaly několik.

Tereza

Tereza Ormsby, Ústav organické chemie a biochemie Praha

Zdroje

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz