Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.
Dotaz
Jak vzniká tzv. halo efekt po implantaci multifokálních nitroočních čoček?
Odpověď
Abychom pochopili, co halo efekt je a jak se tvoří, je potřeba si udělat drobný náhled do světa čoček a optiky. Když světlo prochází různými materiály – optickými prostředími – může se ohýbat, lámat, odrážet, zpomalovat či zrychlovat. To, co se se světlem stane, závisí na tom, jaká dvě prostředí se setkávají na rozhraní a jakou mají optickou hustotu. Např. když se díváme na nějaký předmět ve vodě, zdá se nám blíže, než ve skutečnosti je. To je právě způsobeno tím, že stojíme v jiném, opticky řidším prostředí, kde se světlo šíří rychleji, než je onen předmět.
Čočky, ať už se jedná o klasické brýlové, kontaktní, nebo třeba i ty nitrooční, jsou právě tím optickým prostředím, na jehož rozhraní se takové děje odehrávají. Multifokální (tj. víceohniskové) nitrooční čočky se skládají z několika soustředných kruhových částí. V každé této části se světlo láme nebo ohýbá trochu jinak. V některé části více, v některé méně, v závislosti na jejich zmíněných optických vlastnostech.
Obecně lze čočky rozdělit do dvou hlavních kategorií: refrakční, které využívají ohybu světla k jeho zaostření, a difrakční, které k tomu naopak využívají lomu světla. Tím, že každá část čočky má trochu jiné optické vlastnosti, má pak čočka jako celek více optických ohnisek – tj. bodů, ve kterých je obraz zaostřený. To je právě potřeba k tomu, aby tyto čočky nahradily přirozené zaostřování našich očí na různé vzdálenosti.

Na druhou stranu ale právě to, že mají více optických ohnisek, způsobuje zmíněný halo efekt, tedy jev, kdy se zaostřený obraz, který dopadá přesně na sítnici, překrývá s jedním nebo více nezaostřenými obrazy dopadajícími před ni či za ni. Nejhorší je tento efekt v noci, kdy je zornice rozšířená, aby jí proniklo co nejvíce světla na sítnici, ale tím pádem světlo projde i více zónami nitrooční čočky. Náš mozek je ale natolik chytrý, že ve většině případů se naučí vyfiltrovat ostrý obraz a ten rozmazaný víceméně potlačit. Toto „zvykání si“ na nitrooční čočky může ovšem trvat až rok.
Za Zeptej se vědce vypracoval a zdraví Martin
Mgr. Martin Baroch, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Zdroje
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5747227/pdf/TJO-7-179.pdf
[3] Kuchynka, Pavel et al., 2007, Oční lékařství, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-1163-8.
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.
