Hlavní obsah
Věda a historie

Jakou DNA by měl potomek po pohlavním množení dvou nepohlavně vzniklých dceřiných buněk?

Foto: Science Photo Library, Canva

Nepohlavní dělení a pohlaví potomstva (dotaz č. 956)

V září jsme tak trochu zapomněli na Světový den antikoncepce. Když ale člověk tak trochu zapomene na tu antikoncepci… ne, to si necháme na jindy. S Magdou si dnes budeme povídat o tom, jak se množí ne motýli a včelky, nýbrž buňky.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Dotaz

Pokud by se dvě dceřiné buňky vzniklé nepohlavním dělením rozmnožily spolu pohlavně, jaké DNA bude mít jejich potomek?

Minutová odpověď

  • Dceřiné buňky mají stejnou genetickou informaci, takže nemají důvod se spolu pohlavně množit.
  • Pokud by se spolu pohlavně množit chtěly, musí nejprve udělat pohlavní buňky. Jejich spojením vznikne nová buňka, která se geneticky liší od obou původních dceřiných buněk.

Odpověď

Dvě dceřiné buňky vzniknou tak, že se jejich mateřská buňka rozdělí na dvě. Buňky, které takto vznikly, mají stejnou genetickou informaci, DNA, takže nemají proč se spolu pohlavně množit.

Důvod pohlavního množení je totiž tvorba buňky nebo organismu, který v sobě nese kombinaci různých genetických informací tak, aby vzniklo něco nového. No a je jasné, že je lepší se pohlavně množit s někým, kdo má jinou DNA než já.

Spousta jednobuněčných organismů, jako jsou třeba nálevníci, kvasinky nebo hlenky, se dokonce vyhýbá množení s jedinci, kteří jsou geneticky stejní [1–3].

Pokud by se spolu přece jen dceřiné buňky chtěly pohlavně množit, musely by si nejprve vytvořit pohlavní buňky, gamety. Ty by proti nim měly jen polovinu DNA, která by navíc byla řádně promíchaná, takže žádná pohlavní buňka by nebyla stejná jako nějaká jiná. Spojením dvou takových gamet by vznikla buňka nová, která by se geneticky lišila od původních dceřiných buněk.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Magda

RNDr. Magda Zrzavá, Ph.D., Přírodovědecká fakulta JU v Českých Budějovicích

Odbornou revizi poskytla Mgr. Jana Jedličková, Ph.D., Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Odpověď editovali Olga Maťátková, VŠCHT Praha, Hedvika Šimková, Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Zdroje

[1] https://doi.org/10.1126/science.1197423

[2] https://doi.org/10.1146/annurev-micro-090816-093342

[3] https://doi.org/10.1128/mmbr.00007-21

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz