Hlavní obsah
Věda

Jaká je vlastně špína – černá, šedivá, nebo barevná?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pattadis Walarput, Pixabay

Barva špíny (dotaz č. 170)

Před námi je sice ještě Halloween, Dušičky a Mikuláš, ale nezadržitelně se blíží Vánoce a s nimi i předvánoční úklid. Zamýšleli jste se někdy nad barvou prachu a špíny?

Článek

Dotaz

Proč je prach a špína černá/šedivá?

Prach a špína může nabývat mnoho podob v závislosti na tom, v jakém prostředí se nacházíme (dům, dílna, laboratoř…), jaké je okolí (poušť, staveniště, les, město…) a kdo se uvnitř pohybuje (dospělí, děti, domácí mazlíčci…).

Začnu nejprve prachem, který se běžně snažíme utírat z povrchů a lapačů v podobě stavebnic v poličkách. V běžné domácnosti bude mít takový prach spíše bílou až šedou barvu. Dominantní vliv na jeho barvu máme totiž my sami – odlupují se z nás malé částečky kůže. Další složky pak mohou být závislé na tom, co dovnitř navane zvenku (například nafoukaný pyl barvu posune spíše do žluté/zelené), jak máme v domácnosti nabarvené stěny (i z nich se barva postupně odlupuje), zdali uvnitř někdo kouří (cigaretový dým žlutí/hnědí) či jestli rádi připravujeme smažená jídla (tuky oxidací černají).

Co se týče špíny, kterou ze sebe smýváme či nasbíráme během vysávání, vlivů je ještě více. Za část obsahu mohou různá vlákna, ať už z oblečení, pohovky nebo například koberce. Část způsobují obyvatelé – hlína donesená zvenčí, černé chlupy kocoura nebo zlaté chlupy retrívra, a také barva vlasů obyvatel.

Z fyzikálního hlediska pak pozorujeme dva hlavní efekty. Prvním je množství částic, které najednou vidíme. Kdybychom prach, který se na poličce jevil bílý, sesbírali do jedné prachové kuličky, měla by tmavší barvu, jelikož více částic pohromadě pohltí více světla. Druhým je splynutí barev, podobně jako když smícháme několik barevných temper a dostaneme z toho hnědou až černou směs. Kdybychom se podívali na obsah pytlíku z vysavače pod mikroskopem, dokázali bychom jednotlivé barvy a odstíny rozeznat, zdálky to však bude vypadat jako tmavě šedé klubko špíny.

Závěrem si dovolím zajímavost ze světa biologie. V nedávném výzkumu bylo zjištěno, že v každé domácnosti žijí tisíce různých mikroorganismů (bakterií a plísní), jejichž výskyt je podobně závislý na vnějším a vnitřním prostředí a obyvatelích domu, a to až do míry, že lze na základě rozboru bakterií v prachu zjistit, jestli v domácnosti žijí převážně ženy či muži, či kde se daná domácnost nachází.

Za tým Zeptej se vědce odpovídal Adam

Mgr. Adam Jaroš, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Zdroje

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz