Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Jak moc souvisejí nemoci ledvin s emocemi? O ledvinách se říká, že jsou emoční orgán, který promítá naše vztahy a stres. Když člověk žije v klidu a míru, ledviny fungují. Ve chvíli, kdy přijde stres, tak ledviny na to začnou negativně reagovat. Samozřejmě ne u všech, ale mně se to stalo. Po velmi vypjatém období mi byla objevena glomerulonefritida, která se mi vrací po velkém stresu. Ale je to nějak vědecky podložené? Nebo to jsou jen ezo pověry s ledvinami a emocemi?
Minutová odpověď
- Emoce a stres souvisejí s fyzickým zdravím.
- Většina náhlých emocionálních reakcí se projevuje zvýšenou činností tzv. sympatických nervů (nervů, které nemůžeme svojí vůlí ovládat), které ovlivňují i ledviny.
- Stres je spojen i s větším rizikem onemocnění, včetně infekčních chorob a onemocnění srdce a cév.
Odpověď
Emoce jsou vnější a vnitřní projevy našeho vnitřního stavu a projevy reakcí na podněty z okolí. Mezi základní emoce patří hněv, odpor, strach, štěstí, smutek a překvapení.
Reakce našeho těla není jednoduchá a přímá
Reakce našeho těla na vnější podněty ovšem není jednoduchá a přímá, a často tak je obtížné různé emoce pomocí tělesných projevů rozpoznat. Současně naše tělo neovlivňují jen emoce: může nám být těžko od žaludku, protože jsme rozčílení, ale také to může být po huse, kterou jsme měli k obědu. Každý člověk navíc zpracovává podněty z okolí vlastním způsobem a může na ně reagovat jinak než někdo jiný.
Stres je reakcí našeho těla na zvýšenou tělesnou, emocionální i mentální zátěž. Jedná se o přirozenou reakci, která má tělo připravit k boji, obraně nebo útěku v náročné situaci.
Mozkem je stres vnímán jako pocit nepohody, což vyvolává negativní emoce spouštějící podněty v našem těle ke změně chování, aby došlo k přizpůsobení se příčině stresu. Většina náhlých emocionálních reakcí při stresu se projevuje zvýšenou činností tzv. sympatických nervů (nervů, které nemůžeme svojí vůlí ovládat, např. zažívání a močové ústrojí) [1].
Stres je spojen s větším rizikem onemocnění
Vědecké práce poskytují důkazy o tom, že stres je spojen s větším rizikem onemocnění, včetně infekčních chorob, zvýšeného tlaku (hypertenze), cukrovky a onemocnění srdce a cév.
Stresující události mohou vést také k závažným psychiatrickým onemocněním, především pokud se jedná o nadměrnou stresovou zátěž nebo pokud se stres vyskytuje dlouhodobě.
Vliv na ledviny
V několika studiích [2, 3] se zjistilo, že výskyt psychiatrických poruch souvisejících se stresem může zvýšit riziko onemocnění ledvin. Sympatické nervy, jejichž činnost je v důsledku stresu zvýšená, totiž vedou i do ledvin a pomáhají je řídit.
Může se jednat o akutní poškození ledvin, což je vážná situace, kdy ledviny najednou přestanou fungovat správně, ale i o chronická onemocnění ledvin, což je dlouhodobější stav, při kterém ledviny postupně ztrácejí svou funkci.
Výskyt hypertenze, cukrovky a cévních onemocnění zvyšuje pravděpodobnost především chronických problémů s ledvinami; tyto účinky se mohou projevit už u plodu v děloze a zvýšit výskyt chronických problémů v dospělosti [4].
Ledviny neustále čistí krev
Ledviny jsou orgánem, který neustále čistí naši krev. Ta se v nich začíná čistit v tzv. glomerulech, což jsou klubka tenkých cév, vlásečnic. Glomerulonefritidy, které se u vás vyskytují po velkém stresu, jsou pak různorodou skupinou zánětlivých onemocnění těchto glomerulů. Ledviny jsou tudíž náchylné k poškození při problémech s krevním oběhem, např. při vysokém krevním tlaku a vysoké hladině cukru v krvi.
Pokud již máte nějaké onemocnění srdce, cév a ledvin, mohou pro vás být reakce těla na stres o to nebezpečnější. Ať už je vaším cílem předcházení chorobám srdce a/nebo ledvin, nebo zlepšení zdravotního stavu již při výskytu nějakého onemocnění, zvládání stresu je důležitou součástí udržení vašeho zdravotního stavu [4, 5].
Závěr
Celkově je tedy zdraví ledvin spojeno s celkovým psychickým a fyzickým zdravím těla. Nedá se ovšem říct, že by ledviny byly čistě „emočním orgánem“ nebo že by se nějak lišily od jiných orgánů. Spíš, pokud už na něco trpíme, je větší šance, že se to při stresu nebo vyčerpání projeví právě na ledvinách.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Gabi
Mgr. Gabriela Kuchtová, Ph.D., Univerzita Pardubice
Odbornou revizi poskytl Samuel Pažický, PhD, School of Biological Sciences, Nanyang Technological University
Odpověď editovala Dr. Ing. Kristýna Lapčíková , Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1016/j.measurement.2020.108747
[2] https://doi.org/10.1016/j.yfrne.2018.03.001
[3] https://doi.org/10.1016/j.ekir.2020.12.032
[4] http://dx.doi.org/10.1053/j.ackd.2014.06.008
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
ZsV patička vlnka průhledná
