Jak působí stres na překyselení žaludku?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Problematika stresu a reakce organismu na něj je poměrně složitá věc, a proto není úplně jednoduché najít přesnou odpověď na vaši otázku.

Pro začátek by bylo dobré vysvětlit, co to ten stres vlastně je. V odborné společnosti se za stres považuje stav, kdy je organismus vystaven podmínkám, na které není ideálně připraven. Pro naše účely budeme stres rozdělovat na fyzický a psychický (nám je více známý psychický stres, o kterém mluvíme, když jsme např. nervózní), i když v odborné literatuře nalezneme jen jedno pojmenování pro oba námi rozdělené typy.

Reakcí na stres jsou různé obranné jevy, které nám mají pomoci tyto nepříznivé podmínky přečkat a přežít. Tyto jevy mají své limity, a pokud nefungují či jsme vystaveni nepříjemným podmínkám až moc dlouho, může dojít k vážnému poškození organismu i ke smrti.

Z této definice vyplývá, že stres je velmi široký pojem. Můžeme ho vnímat jako psychickou nepohodu nebo i jako fyzickou zátěž. V obojím případě se jedná o stres působící na naše tělo. Příkladem jevu, kterým se naše tělo brání, může být v případě fyzického stresu například nárůst svalové hmoty. V případě psychického stresu je situace poněkud složitější.

Můžeme ho ještě rozdělit na stres trvající krátkodobě – řádově hodiny (život ohrožující situace – útěk před lvem) a stres trvající dny až týdny (strach z blížící se události – zkouška, svatba, zaměstnání). I zdravotní problémy jsou samy o sobě zdroj stresu, na který tělo reaguje.

Krátkodobý stres při neodstranění jeho příčiny volně přechází v dlouhodobý. Také naše uvažování se mění a rozhodujeme se jinak, než kdybychom byli v klidném prostředí. Všechny obranné děje nám nejsou přesně známy, ale víme, že se do obrany zapojuje autonomní nervový systém (ta část nervového systému, kterou nemůžeme řídit vlastní vůli). V případě dlouhodobého stresu se připojují i hormonální vlivy [1].

Jak již bylo zmíněno, v průběhu psychického stresu se jako hlavní účastník reakce na stres uplatňuje především autonomní nervový systém, konkrétně jedna z jeho složek – sympatikus. Sympatikus ovlivňuje téměř všechny orgány, svaly a žlázy. Jeho činností dochází ke změně oběhu krve v těle. Sympatikus je složkou složitého autonomního nervového systému a funguje stále, nepřetržitě.

Během stresu zajišťuje, aby byly vyživovány pouze v danou chvíli životně důležité orgány – srdce, mozek – a naopak potlačeny funkce ostatních orgánů, které nejsou pro přežití nezbytné (tvorba moči, trávení…). Činí se tak stažením cév v ostatních orgánech a svalech těla, čímž se krevní řečiště zmenší a krev může protékat volnými cévami v srdci a mozku. Proto máme při stresu vyšší tepovou frekvenci a zvýšený tlak.

Činností sympatiku dojde v žaludku k tomu, že se jeho svalovina stáhne a je kvůli horšímu průtoku krve cévami náchylnější k poranění žaludečními kyselými šťávami. To může způsobit poškození sliznice a následně vředy, které způsobují bolest a vyšší citlivost vůči bolesti.

Při dlouhodobém stresu do hry vstupuje také hormon kortizol, který se snaží svým působením pomoct organismu dlouhodobý stres přečkat. Bohužel má i řadu nežádoucích účinků, mezi které patří i horší obnova tkání, která zhoršuje problém s překyselením a vznikem vředů.

Co se gastroesofageálního refluxu, neboli zpětného toku žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu, týče (jedním z jeho projevů je např. pálení žáhy), jedná se o do určité míry přirozený jev, ale při častějším opakování projevů (pálení žáhy, říhání i bez plynatosti, bolest za hrudní kostí) je potřeba situaci řešit s lékařem.

Reflux vzniká při nechtěném uvolnění svěrače mezi jícnem a žaludkem, kdy se při následném stažení žaludku vrátí obsah do jícnu, případně až do úst. Pokud šťávy zůstanou v jícnu, tak tento nepříjemný pocit popisujeme právě jako pálení žáhy.

Jak již bylo zmíněno, během stresu je průtok krve ve svalech omezen – nejinak je tomu i v případě svěrače mezi jícnem a žaludkem. Jedince, kteří mají tento svěrač oslaben, může pálit žáha častěji než jedince, jejichž svěrač je silnější [2].

Existují techniky a cvičení, které nám mohou pomoci se s psychickým stresem vypořádat a vyhnout se tak nepříjemným pocitům a nežádoucím efektům, které jsou zmíněny výše. Velmi prospěšná je pravidelná fyzická aktivita, ať už je to chůze, běh, nebo cvičení v posilovně.

Fyzická zátěž umožní potlačit stažení cév v orgánech, které jsou během stresu nepotřebné, a tím efektivně snižuje krevní tlak a prokrví tkáně, které by jinak trpěly. Navíc fyzická aktivita pomáhá vyplavování endorfinů, hormonů spokojenosti, a pomáhá nám nemyslet na nepříjemnosti, které nás v danou chvíli trápí.

Další první pomocí v překonání stresu jsou dechová cvičení, která nám pomohou dostat náš dech pod kontrolu, snížit počet dechů za minutu a zklidnit mysl. Pokud je stres silnější a nezvládáme jej sami dostat pod kontrolu, je dobré vyhledat odbornou pomoc psychologa, případně psychiatra. Je potřeba si říct, že není žádná ostuda ani slabost tyto odborníky vyhledat, naopak je to velmi prospěšné.

Pro Zeptej se vědce odpovídali Lukáš a Hien

MUC. Lukáš Rozsíval, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Mgr. Hien Rozsívalová, Ph.D., absolventka Fakulty matematiky a přírodních věd Univerzity v Kolíně nad Rýnem

Odbornou revizi poskytla: MUDr. Mgr. Eva Rozsívalová, PSYCHIATRIE PRO DĚTI s.r.o.

Odpověď editovala: Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

[1] https://doi.org/10.1055/s-2007-972703

[2] https://doi.org/10.1016%2Fj.pcl.2017.01.003

https://www.wikiskripta.eu/w/Šok

https://www.wikiskripta.eu/w/Refluxní_choroba_jícnu

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422