Jaké jsou přínosy a rizika očkování malých dětí proti planým neštovicím?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Plané neštovice jsou způsobeny virem Varicella zoster (VZV), který se přenáší přímým kontaktem s nakaženou osobou (kapénkami či dotykem), případně také nepřímo přes předměty kontaminované kapénkami nebo sekretem z puchýřků. Jedná se o vysoce infekční onemocnění typicky se šířící dětskými kolektivy. U dětí má toto onemocnění většinou mírný až středně těžký průběh provázený typickou vyrážkou a teplotami. Komplikací mohou být přidružené bakteriální infekce kůže způsobené stafylokoky nebo streptokoky.

Bohužel se ale mohou vyskytnout i vážné komplikace jako např. zánět mozkových blan (meningitida), zánět mozku (encefalitida; způsobující křeče a bezvědomí), zápal plic nebo zánět průdušek, těžké bakteriální kožní infekce, nekrotizující fasciitida (bakterie se rychle šíří svaly) a pyomyositida (bakterie způsobuje hromadění hnisu ve svalech). Důležité je vědět, že komplikace mohou nastat u kohokoli a předem je těžko dokážeme odhadnout. Větší pravděpodobnost těžšího průběhu mají lidé s poruchami imunitního systému, dále novorozenci, adolescenti a dospělí. Plané neštovice jsou velmi nebezpečné u těhotných žen, u kterých může dojít k přenosu na plod a jeho poškození nebo potratu.

Nepodařilo se nám najít data o počtu hospitalizací nebo úmrtí na plané neštovice v ČR. Americká CDC uvádí, že před zavedením očkování skončilo v nemocnici kvůli planým neštovicím průměrně 1–2 děti z 1000 a 14 dospělých z 1000. Úmrtnost byla přibližně 1 na 100 000 případů u dětí ve věku 1 až 14 let, 6 na 100 000 případů u osob ve věku 15 až 19 let a 21 na 100 000 případů u dospělých. Většina úmrtí se týkala lidí se sníženou funkcí imunitního systému.

Nebezpečí tohoto viru spočívá také v jeho schopnosti zůstat v těle (konkrétně v senzorických gangliích míšních nebo hlavových nervů) ve „spící“ podobě (latentní). Jeho přítomnost je doživotní. K „probuzení“ viru dochází většinou v důsledku poklesu buněčné imunity způsobeného věkem, imunosupresí, únavou, stresem apod. K častějšímu probuzení VZV dochází zřejmě i u dětí a dospělých s astmatem. Probuzení viru se klinicky projeví jako pásový opar a postihuje zhruba 30 % lidí. Komplikace jsou horší s věkem pacienta a patří mezi ně: chronická, neuropatická bolest (postherpetická neuralgie; u cca 15 %), svalová slabost v končetinách, poškození očí, zánět mozku a mozkových blan (meningoencefalitida), cévní (vaskulopatie) a gastrointestinální potíže.

V roce 2022 se objevily zprávy, že Justinu Bieberovi částečně ochrnul obličej a byl mu diagnostikován tzv. Ramsayův-Huntův syndrom. Jedná se o vzácnou komplikaci pásového oparu postihující asi 1 % lidí s pásovým oparem. Virus se probudí v nervu inervujícím obličej a následně může dojít k ochrnutí tohoto nervu. Onemocnění se dále projevuje vyrážkou a puchýři v obličeji, v puse, kolem uší a v ušním kanálu, může docházet k problémům se sluchem a dokonce i k oslepnutí.

Existuje jak vakcína proti planým neštovicím, tak proti pásovému oparu. Vakcíny proti VZV většinou obsahují „živý“ oslabený virus (tzv. kmen vOka). Jedna z vakcín proti pásovému oparu obsahuje kousek stavebního kamene virové částice (proteinová vakcína). Všechny jsou velmi dobře snášeny s minimem vedlejších účinků. Vakcína proti planým neštovicím se může podávat od 12 měsíců, je vysoce protektivní s účinností po 1. dávce 70–90 %, po dvou dávkách až 99 %. Americká CDC uvádí, že před zavedením očkování v roce 1995 umíralo v USA na plané neštovice více než 100 lidí ročně, v roce 2011 (tedy 4 roky po zavedení dvoudávkového očkování) to bylo 5 úmrtí.

Oslabený kmen vOka, který je ve vakcíně, se též může stát latentním, nicméně jeho schopnost probuzení a aktivace je výrazně omezena. Pokud se virus vOka „probudí“, člověk většinou nemá žádné nebo maximálně velmi mírné příznaky a není infekční. Tato nízká podprahová reaktivace vOka je navíc zřejmě skrytým želízkem v ohni této vakcíny. Tím, že se vOka čas od času malinko probere, dochází k opakovanému trénování imunitního systému, což významně přispívá k dlouhotrvající vysoké účinnosti této vakcíny. Vakcína zároveň nejen že nezvyšuje, ale naopak snižuje riziko vzniku pásového oparu a jeho komplikací, a to jak u dětí, tak u dospělých.

Očkování nechrání před onemocněním planými neštovicemi stoprocentně, jelikož nabuzení imunity není tak efektivní jako samotné prodělání nemoci. Nicméně nemoc má u očkovaných dětí velmi mírný průběh a vakcína je skvěle chrání proti těžkým průběhům a komplikacím. Vakcína zároveň chrání proti pásovému oparu a jeho komplikacím. Očkováním minimálně těch žen, které neprodělaly plané neštovice v dětství, můžeme předejít nepěkným komplikacím během případného těhotenství.

U nás oblíbené cílené „promořování“ dětí virem VZV z našeho pohledu není rozumné. Nedá se totiž předem určit, u koho bude průběh mírný a u koho závažný. Lepší je tedy získat imunitu očkováním – vedlejší účinky vakcíny jsou většinou mírné a její riziko naprosto zanedbatelné s rizikem, které mohou způsobit samotné plané neštovice a pásový opar a před kterými vakcína dost spolehlivě chrání.

Za Zeptej se vědce odpovídaly Zuzana a Tereza

Ing. Zuzana Kůtová, Univerzita Karlova a ÚOCHB Praha – Ústav organické chemie a biochemie, Mgr. Tereza Havlova Ormsby, Ph.D., ÚOCHB Praha – Ústav organické chemie a biochemie

Zdroje

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.