Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Zvídavý dotaz malé slečny, který maminka nedovede zodpovědět: Jakou rychlostí letí bacily při pšíknutí?
Minutová odpověď
- Rychlost vzduchu při kýchnutí se dá experimentálně změřit.
- Bacily se šíří stejnou rychlostí jako vzduch, podobně jako větev v proudu vody je taktéž unášena stejnou rychlostí, jakou má voda.
- Rychlost vzduchu při kýchnutí může dosáhnout až 80 km/h!
Odpověď
Děkujeme za pěkný dotaz. Bacily jsou vlastně mikroskopické částečky, které vyprskneme, když si kýchneme. Naše kýchnutí je vlastně převážně vzduch, který běžně vydechujeme, a také drobounké kapičky vody. Právě v těch mohou bacily „plavat“.
Tyto kapičky jsou vyprsknutým vzduchem unášeny, podobně jako je větev unášena proudem vody. Proto se kapičky pohybují rychlostí, kterou se pohybuje vyprsknutý vzduch.
Rychlost změříme pokusem
To, jakou rychlostí se vyprsknutý vzduch bude pohybovat, je možné změřit v jednoduchém pokusu. Kýchající člověk se postaví za stěnu, například z plexiskla, ve které je kruhový otvor, skrz který bude kýchat a který určuje „počátek“ kýchnutí. Za plexisklem je pak prostor, který má rovnoběžně se směrem kýchnutí měřicí stupnici pro určení vzdálenosti od plexiskla, a naproti stupnici je velmi rychlá kamera, která kýchnutí fotí [1].
Výsledkem výše popsaného experimentu je časová posloupnost fotek, na kterých jsou vidět ony drobounké kapičky vody, které člověk vyprskne, jak se šíří směrem od plexiskla. A protože každá fotka má na svém pozadí onu měřicí škálu, je možné z času pořízení fotky a vzdálenosti kapiček určit jejich okamžitou rychlost.
Z experimentů vyplývá, že rychlost vyprsknutého vzduchu, a tedy i bacilů, se pohybuje mezi 10 m/s a 23 m/s. To je až nepředstavitelných 80 km/h! To znamená, že když kýchneme a nezakryjeme si ústa, bacily by mohly urazit v jedné vteřině vzdálenost až 23 metrů.
To je pro představu vzdálenost od řidiče třínápravového autobusu (lidově harmonika) na jeho konec a zpět! Naštěstí vyprsknutý vzduch i s bacily je brzděn okolním vzduchem, a proto je skutečný dolet bacilů po kýchnutí podstatně menší, přibližně do čtyř metrů od kýchající osoby [2].
Ale i tak je nezodpovědné kýchat jen tak. Tak na to pamatujte, až si příště kýchnete.
Za Zeptej se vědce odpovídal Vítek
Ing. Vít Svoboda, Dr. sc. ETH Zürich, JILA — CU Boulder & NIST
Odbornou revizi poskytl Ing. Martin Krupička, Ph.D., Ústav organické chemie, VŠCHT Praha
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková, Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1016/j.buildenv.2021.108293
[2] https://doi.org/10.1063/5.0019090
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
