Hlavní obsah
Věda

Jaký je vliv pesticidů na plodnost?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Aqua Mechanical, Flickr

Vliv pesticidů na plodnost (dotaz č. 17)

Pesticidy pomáhají proti škůdcům a chorobám, nicméně také škodí. Jaký mohou mít vliv na plodnost, nám dnes přiblíží Lukáš.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Seznam Médium.

Dotaz

Jak je to s vlivem pesticidů na plodnost?

Minutová odpověď

  • Zdravotní rizika pesticidů existují.

Odpověď

Pesticidy jsou široká skupina přípravků proti různým chorobám (např. fungicidy proti houbám), škůdcům (např. insekticidy proti hmyzu, nebo rodenticidy proti hlodavcům) a plevelu (herbicidy). Kromě ochrany cílové plodiny/zboží/místa je jejich působení obecně spíše nepříznivé, a proto je potřeba je užívat v co nejomezenější míře, jelikož sebou nesou řadu rizik.

Řada pesticidů má negativní vliv na plodnost (snížení množství nebo kvality spermatu, erektilní dysfunkce, ženskou neplodnost), zvýšené riziko vývojových vad, změnou nitroděložního růstu nebo zvýšené riziko potratů, případně ovlivňují hormonální rovnováhu v těle (hormonální disruptory). Mnohdy se jedná o látky typu organických sloučenin chloru (nejznámějším je DDT [1] nebo polychlorované bifenyly PCB [2]), organofosfátů, glyfosfátů nebo pyrethroidů. [Velmi podrobné informace zdravotních rizik poskytuje zdroj 3].

Užívání pesticidů je na řadě míst regulováno [4], nicméně v dřívější době, v rozvojových zemích nebo při delšímu vystavení větším koncentracím (např. u pracovníků v agrikultuře) je negativní dopad pesticidů ještě významnější.

Jeden příklad

Jedním z příkladů je dibromochloropropan (DBCP) [5], pesticid používaný proti hlísticím, které poškozují ananas, banány a jiné tropické ovoce. Do amerického zemědělství byl zaveden v roce 1955 a schválen pro použití jako fumigant v roce 1964. Kolem 1961 se v laboratorních experimentech ukázalo, že DBCP zmenšuje varlata hlodavců a významně snižuje množství a kvalitu spermií. Sloučenina byla nicméně široce prodávána a stala se obchodně úspěšnou. V roce 1977 se dělníci ve výrobním závodě začali obávat, že nemohou zplodit děti. Nouzová studie americké vládní agentury zjistila, že v mnoha případech pracovníci trpěli nedostatkem nebo nepřítomností spermií. Zatímco v amerických zařízeních byla následně zavedena kontrola užívání tohoto produktu, výrobek byl nadále uváděn na trh a stříká se v Latinské Americe, na Filipínách, v některých afrických zemích a jinde.

Závěrem

Zdravotní rizika pesticidů existují a není dobré je podceňovat ani v našich končinách. Vhodné je se kontaktům s nimi co nejvíce vyhýbat (volbou zdroje potravin, životního prostředí) a vážit jejich případné použití, ať už v osobním životě nebo průmyslu.

Lukáš Dušek

Mgr. Lukáš Dušek, farmaceut

Zdroje:

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2231436/

[4] EU databáze pesticidů: https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-db_en

[5] https://ejatlas.org/conflict/dbcp-and-male-infertility-in-lathrop-california

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz