Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Jak je to s tím dětským mozkem? Už delší dobu se šíří informace, že dětský mozek není vyvinutý, aby dokázal zpracovat emoce. Zajímá mě souvislost především s výchovou (například děti jsou taky lidi atd.).
Minutová odpověď
- Oblasti mozku podílející se na zpracování emocí dozrávají v různou dobu a zároveň se během dětství a dospívání mění spoje mezi nimi.
- Člověk se v průběhu svého života učí emoce zpracovávat (regulovat) – tím je myšleno, že vědomě či nevědomě určuje, které emoce má, jak je prožívá a jak je svému okolí projevuje.
- Výzkumy naznačují, že vztah rodič–dítě a rodinné prostředí mají na rozvoj kontroly a zpracování emocí vliv.
- Úspěšně pokusy o kontrolu emocí dětmi jsou zdravé pro psychický vývoj.
Odpověď
Emoce se musíme naučit zpracovávat
Na začátek je důležité ujasnit pojem zpracování emocí. Emoce jsou každodenní součástí života již od narození a chápeme je jako reakce člověka na přicházející podnět – příjemný nebo nepříjemný prožitek, který je spojený s tělesnými změnami a určitým pohybovým chováním (tj. výraz tváře, postoj, hlas…) [1, 2].
Člověk se v průběhu života učí emoce zpracovávat, jinými slovy regulovat. Regulaci emocí chápeme jako proces, kterým vědomě či nevědomě určujeme, které emoce máme, jak je prožíváme a jak je svému okolí projevujeme, případně se učíme tlumit nežádoucí podněty [1].
Lidský mozek je neobyčejně složitý orgán a zrovna emoce souvisí s řadou různých částí mozku zároveň. Tyto části však nedozrávají současně, ale postupně v průběhu dětství a dospívání [3]. Nelze tedy jednoznačně odpovědět, zda je dětský mozek obecně zralý na zpracování emocí.
Jak to vypadá v raném dětství?
V raném dětství je dominantní část mozku nazývaná limbický systém [4]. Jeho součástí je amygdala. Ta patří mezi struktury mozku, které jsou při narození na velmi zralé úrovni, její funkce jsou aktivní velmi brzy – vyzrávají u novorozenců jako jedny z prvních. Emoční situace tak mozek může nejen registrovat, ale dokonce si je i pamatovat.
Amygdala zpracovává vstupní informaci (především citové povahy), přiřazuje událostem emoční náboj a zhodnocuje jejich význam. Náš mozek si ukládá události s výrazným emočním nábojem (kladným i záporným) velmi brzy po narození (a je pravděpodobné, že už i před ním) [3].
Tlumení nepřijatelného chování
Oproti tomu zrání prefrontální mozkové kůry (ta se nachází v přední části lebky, před ostatními částmi mozkové kůry) je spojeno s vývojem morální zralosti, schopnosti vcítit se do druhého, zapojení se ve společnosti a respektování jejich pravidel, kultivace projevu, ale i řešení problémů apod.
Klíčovou úlohou prefrontální kůry je tlumení nepřijatelného, nevhodného, či kontraproduktivního chování (s opačným účinkem). K jejímu plnému dozrání dochází až kolem 18. roku věku [3].
Lze říci, že prefrontální mozková kůra reaguje na podnět pomaleji (s rozumem) a je zodpovědná za racionální zpracování emočních informací. Má stěžejní úlohu v regulaci emocí v dospívání a dospělosti [4].
Emoční a rozumová oblast mozku
Velmi zjednodušeně lze tedy vymezit dvě hlavní oblasti mozku, které souvisejí s emocemi – emoční a rozumovou. Chování selhává, když emotivní systémy převáží nad rozumovými kontrolními systémy. Tímto rozdělením však nelze zachytit složitost a proměnu emočně řízeného chování v průběhu vývoje v dětství a dospívání [5].
V současné době se výzkumy spíše zaměřují na propojenost jednotlivých oblastí mozku a vytváření spojů mezi nimi, než na jednotlivé oblasti samostatně. Díky tomu víme, že k posunu ve spojení mezi emoční a rozumovou částí začíná docházet přibližně mezi 11. a 13. rokem a další změny spojů probíhají do věku 21 let [5].
Jaký vliv na tyto spoje má rodičovství a styl výchovy, je předmětem zkoumání. Zatím výzkumy naznačují, že rodičovství může ovlivnit sociální a emoční vývoj dítěte působením na formování vyvíjejícího se mozku dítěte [6] a vztah rodič–dítě a rodinné prostředí na rozvoj regulace emocí má vliv [7].
První měsíce života jsou klíčové
Pro zdravý vývoj dítěte v emoční oblasti jsou klíčové první měsíce života, zejména interakce matky a dítěte. Na tvorbě emocí (zejména na pocitech „je mi dobře“, „není mi dobře“) se podílí ještě jiná oblast mozku: tzv. ostrovní lalok, který souvisí také s tzv. emoční inteligencí.
Tu můžeme popsat jako schopnost a dovednost, díky které je člověk schopen zvládat běžnou i mimořádnou zátěž. Je velmi zajímavé, že tato oblast je stimulována příjemnými a jemnými doteky těla dítěte [3].
Každé dítě se rodí jiné a má „ve vínku“ jiné emoční vyladění: některé je stydlivé, jiné má sklony ke vzteku, pláči, jiné je radostnější apod. Zpracovávání emocí se vyvíjí v souladu s vrozenými rysy člověka (jeho temperamentem). Dítě se postupně učí své emoce ovládat a potlačovat v souvislosti se společenskými normami [4].
Vliv rodiny
V rodinách s pozitivním a podpůrným prostředím a stálými pravidly se dětem obvykle daří osvojit si zdravé způsoby, jak své emoce zpracovávat. Naopak děti v rodinách s nestálými pravidly a nepřátelstvím mohou projevovat nadměrné nebo nedostatečné reakce na emocionální podněty [7].
Úspěšné pokusy o regulaci emocí jsou klíčové pro zdravý psychický vývoj. Dětem umožňují vyrovnat se s životními obtížemi tím, že v případě potřeby cíleně změní svůj emoční stav.
Naopak je známo, že přetrvávající negativní vliv v dětství zvyšuje riziko deprese v dospívání [8]. Na toto téma v současné době probíhají další výzkumy a diskuze, proto můžeme předpokládat, že za pár let bude odpověď mnohem přesnější.
Za Zeptej se vědce odpovídala Pavlína
Mgr. Pavlína Bulušková, Ústav primární, preprimární a speciální pedagogiky, Univerzita Hradec Králové
Odbornou revizi poskytla Mgr. Petra Zahumenská, Ústav experimentální medicíny AV ČR
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-0841-9.
[3] OREL, Miroslav a kol. Člověk, jeho mozek a svět. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Psyché. ISBN 978-80-247-2617-5.
[4] POLÁČKOVÁ ŠOLCOVÁ, Iva. Emoce: regulace a vývoj v průběhu života: funkce a zákonitosti emocí, sociální a kulturní souvislosti, měření emocí. Vydání 1. Praha: Grada, 2018. Psyché. ISBN 978-80-247-5128-3.
[5] https://doi.org/10.1016/j.neulet.2017.11.055
[6] https://doi.org/10.1007/7854_2021_276
[7] https://doi.org/10.1016/j.tine.2019.100118
[8] https://doi.org/10.1016/j.jaac.2020.08.012
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
