Hlavní obsah
Věda a historie

Když člověk hodiny pracuje duševně, spaluje mozek víc energie, než když je normálně v bdělém stavu?

Foto: Scarlet Sappho, Flickr, Wikimedia Commons

Mentální námaha a spalování kalorií (dotaz č. 1279)

Máte za sebou náročný týden, kdy se vám nejednou zavařil mozek? Kdy jste se tak soustředili, že byste si mohli na hlavě usmažit vajíčka? S Andreou se dnes podíváme na to, jestli mentální trénink může nahradit kardio ve vašem cvičebním plánu.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Dotaz

Má mentální námaha vliv na spalování kalorií? Když se budu hýbat nebo manuálně pracovat, vydávám energii, spaluji. Ale když se člověk musí hodiny soustředit (např. řídící letového provozu či podobně mentálně náročné práce), „spaluje“ mozek víc, tedy potřebuje měřitelně víc energie, než když „normálně“ funguje v bdělém stavu? Tedy velmi zjednodušeně, je mentální námaha námahou ve smyslu vyšší spotřeby energie?

Minutová odpověď

  • Ke spalování kalorií dochází neustále. Jejich minimální množství potřebné pro fungování základního metabolismu se nazývá bazální rychlost metabolismu (BMR).
  • Kalorie spotřebované nad rámec BMR přináleží fyzické aktivitě nebo právě mentální zátěži.
  • Při mentálním zatížení je ale energetický výdej jen minimální při porovnání s fyzickým pohybem. Pro úplnost dodejme, že tedy není možné zhubnout pouze mentálně náročnou prací.

Odpověď

Každý z nás přijímá potravu, jejímž trávením získáváme energii. Jako hlavní energetický zdroj nám slouží glukóza, kterou využívají buňky různých tkání či orgánů k pohánění obrovského množství v nich probíhajících reakcí. Energie (kalorie) se tedy musí spotřebovávat neustále [1, 2].

Využívá se na procesy ovlivnitelné vůli (jako je třeba chůze, řízení, cvičení, učení se na hudební nástroj nebo právě mentálně náročná práce vyžadující dlouhou koncentraci), ale také na děje probíhající samovolně (například trávení, dýchání, udržení správné teploty těla a podobně). Právě to je důvodem, proč všichni pořád spalujeme kalorie – bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, váhu či aktuální fyziologický stav (spánek, pouhé koukání na televizi, práce atd.).

Množství kalorií spálených pro pohánění základních metabolických funkcí v klidovém režimu je individuální a označuje se jako tzv. bazální rychlost metabolismu známá pod zkratkou BMR (z anglického „Basal Metabolic Rate“) [3].

Náš mozek tvoří pouze 2 % tělesné hmotnosti a téměř za všech okolností spotřebovává největší množství energie – v klidovém režimu až 20 % BMR [4]. Činnosti, které děláme vědomě, skutečně způsobují spotřebu kalorií nad rámec BMR [5].

Aby tedy bylo zabezpečeno udržení pozornosti a správné provedení dalších mentálně složitých úloh, po určitém čase si musíme doplnit energii. Při složitých testech totiž bylo pozorované měřitelné snížení glukózy v krvi [6, 7].

Jak však již bylo zmíněno, počet kalorií spotřebovaných nad rámec BMR závisí nejen na konkrétním člověku, ale také na činnosti, kterou vykonává [3]. Takže i když při mentálním zatížení dochází ke spotřebě kalorií, jejich množství je výrazně nižší ve srovnání s fyzickou námahou. Pohybuje se pouze v jednotkách procent [4, 8].

Závěrem lze konstatovat, že pravidelný pohyb i při vykonávání dlouhotrvající sedavé práce je doporučován nejen kvůli udržení či snížení tělesné váhy, ale taky ke zvýšení mentálního výkonu. Mysleme proto na to a pravidelně se projděme, nebo alespoň protáhněme.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Andrea

Mgr. Andrea Áčová, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Odbornou recenzi poskytla Ing. Kateřina Žížalová, Ph.D., Laboratoř pro výzkum nemocí jater a metabolismu hemu, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Odpověď editovali Hedvika Šimková, Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Zdroje

[1] https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.01005

[2] https://doi.org/10.1016/j.clinbiochem.2013.04.027

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279077/

[4] https://doi.org/10.1073%2Fpnas.172399499

[5] https://doi.org/10.1053/beem.2002.0227

[6] https://doi.org/10.1016%2Fj.nlm.2010.02.002

[7] https://doi.org/10.1016/S0031-9384(01)00476-0

[8] https://doi.org/10.1186%2Fs40798-017-0076-1

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz