Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads, Blueskya zde na Médiu.
Dotaz
Probíhá v ustřižené nebo utržené kytce fotosyntéza? Proč pak bez kořenů chcípne? Díky, ptám se pro kamaráda, co probírá s dcerou v 6. třídě učivo, a jí se nechce učit. Tak se ptá na něco, na co kamarád neumí odpovědět.
Minutová odpověď
- Fotosyntéza může probíhat, dokud je část rostliny zelená.
- Bez kořenů je rostlina odstřižena od přísunu vody.
- Některé druhy rostlin si ale dokážou i tak dočasně poradit a kořenový systém později obnovit.
Odpověď
Ano, i v utržené části rostliny může stále docházet k fotosyntéze a běžně se tak děje. Např. v listech huseníčku (Arabidopsis) probíhá fotosyntéza i po čtyřech dnech cca na 95 % původní intenzity/hodnoty [1].
Je ale nutné říct, že fotosyntéza může probíhat jen v těch částech rostliny, které obsahují chlorofyl, látku, která je za fotosyntézu zodpovědná. Takové části lze snadno poznat, protože jsou typicky zelené. Tedy, dokud listy rostliny nezežloutnou, může k fotosyntéze docházet. Jelikož rostlinné buňky většiny rostlin dokážou fotosyntetizovat samostatně (všechny děje fotosyntézy probíhají uvnitř jedné buňky), postačuje jim, pokud mají dostatečný přísun oxidu uhličitého, vody a světla a mohou vypouštět kyslík.
Kytka jako továrna
Celou situaci lze přirovnat k fungování továrny: továrna pracuje, dokud je dostatečně zásobená a dokud je z ní odvážen odpad (kyslík) a výrobek (cukr). Zatímco světlo mohou rostliny jednoduše zachytávat i po utržení, výměna plynů probíhá skrz průduchy, jejichž otevírání a zavírání je nepřímo řízeno obsahem vody v rostlině.
Právě zásobování vodou je u většiny rostlin závislé na kořenovém systému. Některé rostliny si ale dovedou poradit i po odstranění kořenů, pokud se ihned dostanou do vody. V takovém případě pak rostlina funguje jako brčko, které nasává vodu přímo do svých cévních svazků, dokud nedojde k tzv. embolii, kdy je vodní sloupec v xylému (části cévního svazku vedoucí vodu a minerály do nadzemních orgánů rostliny) přerušen.
Některé druhy rostlin si posléze dokážou kořeny znovu vybudovat, to ale často závisí na kondici, v jaké se do vody dostanou.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Kuba
Mgr. Jakub Štenc, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Odbornou revizi poskytl Mgr. Tomáš Hluska, Ph.D., Nagoya University – Laboratory of Plant Signaling
Odpověď editovaly Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zurich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research a Mgr. Tereza Pavlíčková, Ph.D., Technion – Israel Institute of Technology
Zdroje
[1] https://link.springer.com/article/10.1007/s10725-022-00909-7
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
