Hlavní obsah
Věda

Kolik můžeme sníst brambor, aniž bychom se otrávili?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay, Pexels

Kolik brambor způsobí otravu? (dotaz č. 473)

Vařené, pečené, šťouchané, na loupačku, hranolky, kaše, bramborák, na Vánoce bramborový salát, vana bramborového salátu… a není to moc? Filip nám dneska vypočítá, kolik brambor je moc brambor.

Článek

Vědkyně a vědci působící na českých i zahraničních výzkumných institucích odpovídají na dotazy ze sociálních sítí.

Dotaz

Zajímalo by mě, kolik zhruba by dospělý člověk a dítě museli sníst „normálních“ brambor, aby měli otravu solaninem. A kdyby ty brambory byly naklíčené, tak kolik by jich muselo být? A ještě, kdyby byly zelené, tak kolik?

Minutová odpověď

  • Toxickou složkou (nejen brambor, ale třeba i rajčat) jsou látky ze skupiny glykoalkaloidů, kam patří i solanin.
  • Nejvíce těchto látek je v nezralých bramborách, především ve slupce. Tepelná úprava vařením množství solaninu příliš nesníží, solanin se rozkládá až při teplotách okolo 200 °C.
  • Běžnou konzumací k otravě nedojde, dospělý člověk by na posezení musel spořádat 2,3 kila vařených brambor, nebo 670 g syrových slupek.
  • Dlouhodobá konzumace také není problém, glykoalkaloidy se v těle nehromadí natolik, aby způsobily chronickou otravu.

Odpověď

Solanin (respektive α-solanin) je látka ze skupiny glykoalkaloidů hořké chuti. Není jedinou toxickou látkou z této skupiny, kterou můžeme nalézt v běžných potravinách – patří sem také α-tomatin obsažený v rajčatech, nebo solasonin obsažený v lilku.

Ale zpět k bramborám. Ty ze skupiny glykoalkaloidů obsahují kromě α-solaninu ještě α-chaconin. Množství těchto látek v rostlině lilek brambor je různé, liší se jak podle orgánu (listy, hlízy aj.), tak podle okolních vlivů (množství vody, pH půdy, a jiné).

Například v listech je koncentrace glykoalkaloidů vyšší než v hlízách jako takových [1]. V těch ale klesá se zralostí. Navíc většina glykoalkaloidů v bramboře se nachází v její slupce (65–71 %). Podle studií je v neoloupaných a tepelně neupravených hlízách výše zmíněných glykoalkaloidů 10,3–16,1 mg na 100 g brambor.

Ani tlakový hrnec nepomůže

Tepelná úprava tuto hodnotu nijak extrémně nesníží, pečené brambory obsahují 9,9–11,3 mg na 100 g brambor, vařené 10,0–11,5 mg na 100 g [2]. Důvodem malého poklesu je fakt, že solanin se rozkládá až při teplotách okolo 200 °C [3]. Mimochodem, ani tlakový hrnec v tomto nepomůže – ten dosahuje teplot okolo 120 °C.

Podstatně větší pokles zajistí oloupání, obsah solaninu v tepelně neupravených slupkách stoupá k 43,6–49,8 mg na 100 g slupek. Rozsahy hodnot můžeme brát jako rozsah od nezralých po přezrálé brambory. Normální brambory jako průměr těchto hodnot [4].

Dle studií je dávka nad 2 mg/kg silně toxická, nad 3 mg/kg smrtelná (respektive v rozpětích 2–5 mg/kg a 3–6 mg/kg dle různých zdrojů) [5, 6]. Pokud budeme brát průměrné hodnoty toxicity (3,5 mg/kg jako toxickou a 4,5 mg/kg jako smrtelnou) a hmotnost dospělého 70 kg a dítěte 30 kg, budou nebezpečné a smrtelné dávky následující.

Foto: Zeptej se vědce!

Nebezpečné a smrtelné dávky brambor

Vzhledem k tomu, že málokdo se asi odhodlá k tomu na posezení sníst 670 g syrových slupek, nebo 2,3 kg vařených brambor, tak vám v rámci běžné konzumace nic nehrozí.

Dlouhodobá konzumace brambor také problém není. Různé studie, například i několik vzniklých jako studie rizik (risk-assessment) z popudu Evropské komise, potvrzují, že dlouhodobá konzumace brambor (samozřejmě v rozumných množstvích pod limity, viz tabulka výše) nemá negativní vliv na člověka a nedochází k hromadění glykoalkaloidů v těle [7, 8].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Filip

Ing. Filip Hládek, Laboratoř chemické robotiky (CHOBOTIX) VŠCHT Praha

Zdroje

[1] https://link.springer.com/article/10.1007/BF00252292

[2] doi.org/10.1016/j.disamonth.2009.03.009

[3] Boskou, D. & Elmadfa, Ibrahim. (2016). Frying of food: Oxidation, nutrient and non-nutrient antioxidants, biologically active compounds and high temperatures, second edition, Page 69.

[4] doi.org/10.1021/jf00106a033

[5] ntp.niehs.nih.gov/ntp/htdocs/chem_background/exsumpdf/chaconinesolanine_508.pdf

[6] doi.org/10.1016/S0015-6264(72)80258-X

[7] doi.org/10.3390/toxins2092289

[8] doi.org/10.2903/j.efsa.2020.6222

Anketa

Patří do štědrovečerního bramborového salátu gothaj či jiná uzenina?
Patří.
18,2 %
Nepatří.
80,7 %
Nepatří, ale ananas dáváme.
1,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 88 čtenářů.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz