Článek
Dotaz
Ráda bych se zeptala na odběr pupečníkové krve a pupečníkové tkáně po porodu. Stojí to za tu investici? Opravdu lze s využitím pupečníkové krve a tkáně vyléčit některá závažná onemocnění, nebo se to zatím neví jistě a uskladnění obojího je spíše pro případ, že by se léčba do budoucna ubírala tímto směrem?
Minutová odpověď
- Pupečníková krev se používá pro léčbu onemocnění krvetvorných buněk.
- Využití tkáně pupečníku má velký potenciál, prozatím však byl použit především v klinických studiích.
- Pro odběr pupečníkové krve je klíčová doba od porodu, při delším dotepání pupečníku je jistější odběr krve z placenty.
Odpověď
Pupečníková krev byla k léčbě použita již v roce 1988 v USA, o úplnou novinku se tedy nejedná. Obecně se pupečníková krev využívá pro léčbu onemocnění krvetvorby, kam spadají i některé typy rakoviny (leukémie). Buňky získané odběrem se využijí pro transplantaci, příjemcem může být buď sám dárce, nebo kompatibilní příjemce. V počátcích se jednalo o transplantaci mezi kompatibilními jedinci a nebyla to tedy pupečníková krev léčeného jedince [1].
Při tzv. autologní transplantaci (vlastními buňkami) je zásadní povaha léčeného onemocnění. Pokud se jedná o geneticky podmíněné onemocnění, nelze použít vlastní buňky, protože obsahují stejnou DNA a onemocnění se u nich projeví stejně. Například při léčbě leukémie je doporučené použití dárcovských buněk, protože dokážou s nemocí lépe bojovat [2]. Je možné také použít pupečníkovou krev sourozence, kde je vyšší pravděpodobnost kompatibility. Jak je to v České republice s dárcovstvím mimo rodinu, momentálně ještě zjišťuji.
Pokud se ale jedná například o poškození imunitních buněk a krvetvorných buněk jako vedlejší účinek chemoterapie při léčbě nádorových onemocnění, je použití autologního transplantátu možné. Úspěch takové léčby závisí na mnoha faktorech, například na době uskladnění buněk a na množství buněk vzhledem k velikosti příjemce (pro dospělého muže být v transplantátu málo buněk) apod. [2].
Použití tkáně pupečníku se datuje už do 70. let. Použití tzv. mezenchymálních kmenových buněk (dále MKB), které jsou v pupečníku i placentě přítomné, je však prozatím především v experimentální rovině a předpokládá jejich podobnost s MKB získanými například z kostní dřeně dospělých. MKB byly již experimentálně použity pro léčbu mechanického poškození mozku, míchy či srdce, kdy na zvířecích modelech vytvořily podpůrnou strukturu pro následnou regeneraci [3]. U lidí byly MKB z pupečníkové tkáně použity v klinických studiích při léčbě gastroschizy, kdy se dítě narodí s neuzavřenou břišní stěnou, a rozštěpu páteře, kdy nedojde k správnému vývinu míšního kanálu [4].
Podle Cord Blood Center, banky pupečníkové krve působící v Čechách, je doporučené odebírat pupečníkovou krev, pokud se nechá pupečník dotepat do 1 minuty po porodu. Pozdější odběr má za následek menší množství buněk. V takovém případě se doporučuje odběr z povrchových cév placenty [5].
Zhodnocení, zda odběr pupečníkové krve nebo tkáně stojí za to, bohužel musíme nechat na vás. Možnosti budoucího využití nějaké jsou, další se zkoumají. Zda je cena a pravděpodobnost využití vyrovnána možným přínosem léčby je na zvážení jednotlivce.
Za Zeptej se vědce odpovídala Zuzka
Mgr. Zuzana Hübnerová, PhD. – autorka má doktorát z chronobiologie (Fyziologický ústav AV ČR) a v tuto chvíli je na mateřské dovolené
Zdroje
[1] https://www.nature.com/articles/bmt2009280
[2] www.lls.org
[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3753204/
[4] https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fbioe.2020.00117/full
[5] https://cordbloodcenter.cz/dotepani‑pupecniku‑a-odber‑pupecnikove‑krve/
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.
