Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Má u člověka nějaký význam pojídání placenty po porodu, jako to dělají zvířata? Všimla jsem si, že je moderní si placentu po porodu brát domů a udělat si z ní smoothie anebo kapsle. Přijde mi, že v dnešní době při porodu ženy dostávají do těla tolik „léčiv“, např. analgetika, spasmopany na povolení hladkého svalstva, běžné jsou i opioidy (Nalbufin) a v neposlední řadě také syntetický oxytocin. To vše zůstává v placentě i po porodu?
Odpověď
Placenta stokrát jinak
Pojídání placenty po porodu, tzv. placentofagie, je skutečně vzrůstajícím trendem. Placenta může být konzumována syrová, vařená, pražená, dehydratovaná či zapouzdřená, nejčastěji se setkáváme s podáním v podobě zmíněných kapslí, smoothie nebo tinktury.
Zastánci konzumace placenty po porodu jsou přesvědčeni, že placenta v sobě obsahuje hormony a živiny prospěšné pro zdraví matky. Konzumace placenty údajně zvyšuje energii, zlepšuje laktaci, snižuje riziko poporodní deprese, ulevuje od bolesti, snižuje poporodní vaginální krvácení, zvyšuje zásoby železa a urychluje zavinování dělohy.
Co zjistily výzkumy
Výzkumy však tyto přínosy konzumace placenty neprokázaly. Ve skutečnosti neexistují žádné vědecky podložená data o přínosu pojídání placenty u lidí. V případě populárního zapouzdření placenty do podoby kapslí nejsou navíc ani žádné placentární živiny a hormony zadržovány v dostatečném množství, aby mohly být pro matku potenciálně přínosné.
Konzumace placenty s sebou může naopak nést i rizika. Mezi nejčastější patří infekce, krevní sraženiny způsobené estrogeny v placentární tkáni a akumulace toxinů z prostředí, včetně těžkých kovů, jako je kadmium, olovo nebo rtuť. Během procesu enkapsulace, tedy výroby oblíbených kapslí, nedochází vždy k dostatečnému zničení infekčních patogenů. Byl například zaznamenán případ, kdy se u novorozence vyvinula opakující se novorozenecká sepse díky streptokoku skupiny B nacházejícím se v kontaminovaných kapslích s placentou.
A co tradice nebo zvířata?
Za zmínku stojí též, že dle provedených výzkumů žádná současná lidská kultura nezahrnuje pojídání placenty po porodu jako součást svých tradic. Pokud je placenta po porodu využívána, obvykle to bývá pro potřeby různých rituálů, například pohřbívání placenty na určitém místě pro zajištění zdraví rodiny a komunity, či pro její potenciální léčebné účinky. Placentu využívá také již po staletí tradiční čínská medicína. V moderní medicíně jsou placentární buňky zkoumány pro jejich potenciální přínos především v oblasti regenerativní medicíny.
A pokud jde o zvířata, na která se zastánci pojídání placenty často odvolávají, tak téměř všichni savci, s výjimkou lidí, mořských savců a velbloudů, opravdu konzumují svou placentu po porodu. Důvodem je však pravděpodobně především snaha o udržení čistoty prostředí a omezení pachů, které by mohly přitahovat predátory. Dále slouží konzumace placenty k ukojení hladu po náročném porodu a doplnění živin a hormonů.
Placenta chrání plod
Co se druhé části dotazu týče, na tu aktuální vědecký výzkum bohužel nemá přesné odpovědi. Dle našeho skromného názoru je to z důvodu, že s placentou je po porodu běžně nakládáno jako s biologickým odpadem, a není tedy předmětem bližšího zkoumání.
Pojďme se tedy podívat na to, co o placentě víme. Jednou z hlavních funkcí placenty je přenášet živiny a kyslík z matky na plod. Placenta tedy poskytuje spojení mezi oběhem matky a plodu. Zároveň působí placenta jako bariéra chránící plod před xenobiotiky v mateřské krvi. Tato bariéra však není nepropustná a téměř všechny léky, které jsou během těhotenství podávány matce, vstupují do určité míry i do oběhu plodu. Z tohoto důvodu je mimo jiné při vedení porodu císařským řezem potřeba po podání anestezie velmi rychlého provedení zákroku, aby anestezie nezačala působit i na plod.
Z výše uvedeného se dá očekávat, že podpůrné léky podávané během porodu v placentě zůstávají.
Za tým Zeptej se vědce zpracovala Anna
Ing. Anna Keclíková, Národní technická knihovna
Editace Luděk Vašta
Použité zdroje
[1] Human placentophagy: a review (2018), https://doi.org/10.1016/j.ajog.2017.08.016
[2] Consumption of the Placenta in the Postpartum Period (2016), https://doi.org/10.1016/j.jogn.2015.10.008
[3] Placentophagy: therapeutic miracle or myth? (2015), https://doi.org/10.1007/s00737-015-0538-8
[4] In Search of Human Placentophagy: A Cross-Cultural Survey of Human Placenta Consumption (2010), https://doi.org/10.1080/03670244.2010.524106
[5] The Long Path of Human Placenta, and Its Derivatives, in Regenerative Medicine (2015), https://doi.org/10.3389/fbioe.2015.00162
[6] Drug Transfer and Metabolism by the Human Placenta. Clinical Pharmacokinetics (2004), https://doi.org/10.2165/00003088-200443080-00001
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
