Mají smysl denní krémy s SPF faktorem?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Stárnutí kůže má mnoho příčin, které bychom mohli rozdělit na vnitřní a vnější [1, 2]. Mezi vnitřní patří např. hormony, geny, mutace způsobené dělením buněk v kůži apod. Mezi vnější řadíme faktory jako UV světlo, radiaci, životní styl (kouření, strava), chemikálie či mechanické poškození (zranění).

Kombinace vnitřních a vnějších faktorů pak způsobuje celkové stárnutí kůže a jeho projevy – vrásky, pigmentové skvrny, sušší kůži atd. S vnitřními faktory se jen velmi obtížně (pokud vůbec) dá něco udělat, péče o kůži se proto více soustředí na faktory vnější [1–3].

Vzhledem k tomu, že UV světlo je zdaleka největším vnějším faktorem způsobujícím stárnutí kůže (na druhém místě se uvádí kouření), se ve vědecké literatuře vyděluje pojem „photo-aging“, tedy stárnutí způsobené (UV) světlem [4].

Naprostou většinu UV záření zachytí ozonová vrstva [5]. UV záření, které vrstvou projde, pak z cca 95 % tvoří UVA (vlnová délka 315–400 nm) a 5 % UVB (280–315 nm). Ačkoliv UVA má nižší energii než UVB, proniká do kůže hlouběji (přes svrchní epidermis až do dermis), čímž je zodpovědné za rychlejší stárnutí kůže („photo-aging“), kromě toho narušuje pojivovou tkáň a zvyšuje riziko rakoviny.

UVB sice neprojde přes pokožku epidermis (tedy neproniká hluboko), ale kvůli vyšší energii způsobuje spálení kůže, přímo poškozuje DNA buněk a způsobuje mutace – biologický efekt UVB je proto velmi silný, ač je ho celkově v UV světle méně. Působením UV záření tedy dochází ke zvýšenému množství mutací v DNA (což vede k vyššímu riziku rakoviny), zvýšenému oxidačnímu stresu (což také způsobuje mutace a urychluje stárnutí kůže), narušení pojivové tkáně (která je zodpovědná za produkci kolagenu či elastinu) a dalším problémům [1–2].

Naše tělo se efektu UV umí bránit tvorbou melaninu (pigment v kůži) či přítomností antioxidantů v kůži apod [6–7]. Ochrana to ale nikdy není ani zdaleka stoprocentní.

Jeden z nejúčinnějších způsobů, jak tělu v obraně před „photo-agingem“ pomoct, je tedy právě nevystavování se příliš UV záření a pravidelné používání krémů s SPF faktorem. Na pozitivním efektu pravidelného používání přípravků s SPF faktorem na ochranu kůže před jejím stárnutím, rakovinou a dalšími negativními dopady UV se vědecké studie shodují. Je však důležité zmínit, že dle definice se SPF faktor vztahuje pouze na ochranu před UVB zářením, proto je vhodné se dodatečně ujistit, zda daný produkt chrání také před UVA zářením [9–15].

Krémy s SPF časem ztrácejí na účinnosti – jak rychle je velmi ovlivněno tím, co je v krému za účinnou látku, jakým způsobem je stabilizována a jak silnému slunečnímu záření se vystavujeme [16].

Hodnota 2 hodiny pro nutnost se namazat znovu je dána tím, že americká FDA (Food and Drug Administration) přikazuje všem výrobcům u opalovacích krémů bez rozdílu psát „aplikujte alespoň každé dvě hodiny“ (tím, že „denní krém s SPF faktorem“ není klasifikován jako opalovací, tam tato povinnost není, ale princip je stejný) [17].

Proč se určilo právě číslo 2 hodiny a proč platí univerzálně na všechny opalovací krémy nehledě na jejich složení, je tedy dáno rozhodnutím FDA. Je založené na vědeckých datech a předpokladech v době, kdy rozhodnutí padlo (tato povinnost psát 2 hodiny byla zavedena v roce 2007), a zatím nebyla potřeba toto rozhodnutí měnit [19].

Nicméně různé studie říkají, že reálně ochrana může vydržet i déle než 2 hodiny, domnívám se tedy, že hodnota 2 hodiny je zavedena z bezpečnostních důvodů kvůli tomu, aby byla obecně platná pro všechny druhy opalovacích krémů při použití v létě, kdy je intenzita slunečního světla nejvyšší [18–19]. Tedy neznamená to, že automaticky s úderem druhé hodiny krém přestává fungovat, jen se s časem a jeho otěrem postupně snižuje účinnost – i kdybychom se proto mazali jen jednou denně, tak to rozhodně není zbytečné. Nicméně samozřejmě lepší je namazání se pravidelně opakovat.

Jako příklad ztráty účinnosti krému lze uvést sloučeninu avobenzone, která se běžně využívá jako účinná látka chránící proti UVA záření. Po hodině působení slunečního záření klesá absorpce UV pomocí avobenzonu o 36 %, což je ovšem hodnota bez jakýchkoliv stabilizátorů. Z toho lze usuzovat, že po dvou hodinách může ochrana produktu vůči UV v nejhorším případě klesnout třeba o dvě třetiny.

Kromě SPF faktoru mohou denní krémy také obsahovat různé antioxidanty, které působí proti oxidačnímu stresu vyvolaném právě UV zářením, čímž opět zpomalují stárnutí kůže [20].

Za Zeptej se vědce odpovídala Markéta

Mgr. Markéta Pelantová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy – pracoviště BIOCEV, doktorský obor Vývojová a buněčná biologie

Odbornou recenzi poskytli Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Stanford University, School of Medicine a Ing. Radek Beneš, VŠCHT Praha – Ústav mléka, tuků a kosmetiky

Editace Luděk Vašta

[1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15238092/

[2] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18709289/

[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23467476/

[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23421102/

[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15238092/

[6] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3709783/

[7] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31345325/

[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6773941/

[9] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33896049/

[10] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27749441/

[11] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11004615/

[12] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24417448/

[13] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23732711/

[14] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34387824/

[15] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7759112/

[16] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33721254/

[17] https://www.fda.gov/regulatory-information/search-fda-guidance-documents/labeling-and-effectiveness-testing-sunscreen-drug-products-over-counter-human-use-small-entity

[18] https://www.fda.gov/drugs/understanding-over-counter-medicines/questions-and-answers-fda-announces-new-requirements-over-counter-otc-sunscreen-products-marketed-us

[19] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32027038/

[20] https://patents.google.com/patent/US20110212040A1/en

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422