Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Vrtá mi hlavou jedna zvláštnost z oblasti antropologie. Říká se, že moderní člověk se stal „plnohodnotným“ v období tzv. lidské nebo kognitivní revoluce před cca 50 000 lety. Všechny současné populace jsou si však ve svých kognitivních, uměleckých a jiných schopnostech podobné a rovnocenné, i když se některé z nich oddělily o mnoho dříve než před těmi 50 000 lety. Co se tedy tehdy změnilo?
Minutová odpověď
- V době před 50 tisíci lety se pravděpodobně nic zásadního skutečně nestalo.
- Symbolická revoluce v mladším paleolitu, na kterou pravděpodobně dotaz naráží, byla způsobena takřka výhradně evolucí kulturní, přičemž k té snáze dochází ve velkých a hustých populacích.
- Od nich jsou ale schopni se výhodným strategiím a technologiím naučit – a dále je tvůrčím způsobem rozvíjet – i příslušníci všech ostatních subpopulací.
Odpověď
K žádné kognitivní revoluci v době před 50 tisíci lety nejspíše nedošlo. Nejstarší datované kosterní pozůstatky anatomicky moderních lidí jsou asi 233 tisíc let staré [1]. Dá-li se mluvit o nějaké revoluci v době před 50 tisíci lety, není to revoluce „kognitivní“, ale spíše „symbolická“ [2]; revoluce odehrávající se převážně v oblasti kultury.
Mozkovna se nám mění
Velikost a tvar mozkovny se ještě mírně mění, ale tato změna se odehrává spojitě (nejde o žádnou revoluci), a navíc v rámci mantinelů vytyčených současnými lidskými populacemi (celá distribuce „přistane“ na té současné někdy v období před 100 tisíci a 35 tisíci lety [3]).
Člověk jako takový už je prakticky hotový, jen se čeká, až vynalezne takové jazykové konstrukce, příběhy a technologie, aby nám připadalo, že už se chová a myslí stejně jako my.
Tato změna nebyla nijak náhlá ani nečekaná (je otázka, zda je na místě vůbec mluvit o revoluci). Ano, četnost nálezů svědčících o behaviorální modernitě (pomalované skořápky pštrosích vajec, sofistikovanější kamenné nástroje, korálky, jehly, pilky…) se v této době v Africe zvětšuje, ale ojediněle lze takové projevy najít i ve vrstvách starých minimálně 150 tisíc let [4].
Možná se zvětšila populace
Zdá se, že pokud k něčemu významnému před zhruba 50 tisíci lety skutečně došlo, bylo to zvětšení velikosti populace (možná je důležitější zvětšení hustoty), která dokázala naráz udržet „v hlavách“ větší množství poznatků a „výrobních postupů“, jejichž dalším rozvojem a spojováním se povedlo zajistit lepší orientaci ve světě, obživu, a tedy i další populační růst [5].
Příliš tedy nepřekvapí, že do jisté míry nezávislé populace v Austronésii prodělaly o cca 10 tisíc let později vlastní „symbolickou revoluci“ [6]. Nejedná se přitom o žádný předurčený proces, nedochází k „překročení kritického prahu inovace“ při určitých populačních hustotách nebo velikostech. Jistě, větší populace generuje v průměru bohatší kulturu, ale stále záleží na jednotlivých náhodách toho, „co a jak prospěšného se zrovna podaří vymyslet“ [7].
To nám umožňuje vysvětlit, proč v různých částech světa přišly etapy prudkého kulturního rozvoje při různých populačních velikostech [8].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Petr
Mgr. Petr Tureček, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Centrum pro teoretická studia při Univerzita Karlova a Akademie věd České republiky
Odbornou revizi poskytl Mgr. Martin Hora, Ph.D., Katedra antropologie a genetiky člověka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1038/s41586-021-04275-8
[2] https://doi.org/10.1098%2Frstb.2010.0340
[3] https://doi.org/10.1126/sciadv.aao5961
[4] https://doi.org/10.1126/sciadv.abi8620
[5] https://doi.org/10.1126/science.1170165
[6] https://doi.org/10.1017/S0959774305000089
[7] https://doi.org/10.1093/biolinnean/blz041
[8] https://doi.org/10.1073/pnas.1520288113
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
