Mohou změny počasí způsobovat bolesti hlavy a migrény, nebo je to jen lidová pověra?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

V dospělosti se téměř polovina z nás potýká s bolestí hlavy, častěji ženy [1]. Příčinou může být sevření okolních svalů či mozkových blan, tedy obalů mozku z pojivové tkáně. Když dojde k rozšíření cév v mozkových blanách, tlačí na okolní tkáň, což vnímáme jako bolest.

Velmi nepříjemné je přílišné podráždění trojklanného nervu, který zajišťuje citlivost obličeje a inervuje žvýkací svaly. Dále mohou bolest hlavy způsobit ucpané dutiny v oblasti krku až po lebku, což může zapříčinit i obyčejná rýma.

Bolest hlavy tedy vzniká sevřením okolních svalů, mozkových blan, trojklanného nervu či oteklých dutin. Vnímání bolesti je pak ve všech případech zprostředkováno naší nervovou soustavou.

Mezinárodní klasifikace poruch bolestí hlavy rozlišuje 4 základní typy bolestí hlavy – migréna, tenzní bolesti hlavy pocházející ze slova tenze, tedy napětí či tlak, trigeminální autonomní cefalgie, což je jen složitý název pro bolest hlavy způsobenou sevřením trojklanného nervu, a „další primární poruchy bolesti hlavy“ [2].

Migréna je tedy jeden z typů bolestí hlavy. Její původ není zcela objasněn, uvažuje se jak o podráždění trojklanného nervu, tak rozšíření cév tlačících na okolní tkáň [3]. Existuje několik typů migrén a aby mohla být diagnostikována ve své běžné podobě, musí dojít alespoň k pěti atakám, které trvají 4–72 hodin.

Obvykle se projevuje pulzující bolestí střední až závažné intenzity na jedné straně hlavy a zhoršením vykonávání běžných fyzických aktivit, jako je chození do schodů. Aby šlo skutečně o migrénu, jedinec se potýká s nevolností a případným zvracením nebo světloplachostí (přecitlivělost vůči osvětlení), případně obojím. Tenzní bolesti hlavy pociťujeme nad očima po obvodu hlavy a vznikají přílišným sevřením okolních svalů [4].

Lidé trpící tenzními bolestmi hlavy a migrénami často za své potíže viní počasí. V jedné klinické studii pacientů s migrénami dokonce vyšlo, že své ataky připisují změnám počasí častěji než špatnému spánku, alkoholu nebo bolestem krku [5]. Některé studie soudy pacientů podporují, nicméně se ne vždy shodují na tom, jaké počasí k bolestem hlavy přispívá.

Existují studie, podle kterých samotná změna teploty přispívá k migrénové atace [6]. U některých pacientů byl častější výskyt migrén specificky u teplejších dnů [7]. V jiných studiích je spouštěčem naopak chladnější teplota a vysoká vlhkost.

Autoři jedné ze studií dokonce navrhují, že by změny v okolním vzduchu, jako je prach v ovzduší, mohly více dráždit trojklanný nerv a vést tak k migrénové atace [8]. Není však jisté, jestli tomu tak skutečně je. Z dalších parametrů počasí vychází, že nelze zanedbat například vliv tlaku [9] nebo rychlost větru [10] na bolesti hlavy.

Je nutno však poznamenat, že se na těchto závěrech neshodují všechny studie. Je několik studií, ve kterých naopak nebyla prokázána žádná výrazná souvislost mezi změnami počasí a bolestí hlavy [11–13].

Proč studie docházejí k různým závěrům? A kdo má tedy pravdu? Existuje několik důvodů, proč je velmi obtížné studovat vliv počasí na migrény. U migrén bylo popsáno minimálně 60 různých spouštěčů od hormonálních až po stravovací návyky [14].

Je těžké předvídat, jestli u konkrétního pacienta nemusí být přítomen další spouštěč, aby se vliv počasí projevil. Je také pravděpodobné, že může například dojít k poklesu teplot, ale pro daného člověka změna jen velmi těsně nestačí na to, aby migrénovou ataku spustila.

Dostupné studie poukazují na to, že role počasí v bolestech hlavy je silně individuální a je potřeba zkoumat intenzivní změny v počasí, abychom mohli vliv pozorovat. Některé změny v počasí však opravdu přispívají k bolestem hlavy.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Alice

Mgr. Alice Foltýnová, Ústav experimentální medicíny AV ČR

Odbornou revizi poskytl Mgr. Ondřej Vaňátko, Ústav experimentální medicíny AV ČR

Odpověď editoval Luděk Vašta

1] https://doi.org/10.1111/j.1468-2982.2007.01288.x

[2] https://doi.org/10.1177/0333102417738202

[3] https://doi.org/10.1016/S1474-4422(09)70090-0

[4] https://doi.org/10.1007/s11916-005-0021-8

[5] https://doi.org/10.1111/j.1468-2982.2007.01303.x

[6] https://doi.org/10.1186/s10194-015-0533-5

[7] https://doi.org/10.1212/01.wnl.0000344152.56020.94

[8] https://doi.org/10.1007/s00415-010-5798-7

[9] https://doi.org/10.2169/internalmedicine.50.5640

[10] https://doi.org/10.1016/j.envint.2018.09.022

[11] https://doi.org/10.1177/0333102410385580

[12] https://doi.org/10.1111/j.1526-4610.1979.hed1907375.x

[13] https://doi.org/10.3906/sag-2004-66

[14] https://doi.org/10.1111/j.1526-4610.1995.hed3507397.x

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422