Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Mrkají mouchy? Nebo přesněji, potřebují si nějak zvlhčovat oči jako lidé?
Minutová odpověď
- Struktura hmyzího oka je velmi odlišná od toho našeho a s tím souvisí i rozdílné přirozené potřeby.
- Zatímco lidské oko je tvořeno z měkkých tkání, povrch hmyzího oka je tvořen tvrdou kutikulou (ochrannou vrstvou), kterou není potřeba zvlhčovat.
- I kdyby mouchy chtěly pomrkávat jedna na druhou, nemají víčka, která by jim to umožňovala.
Odpověď
Mouchy nemrkají, nemají totiž čím. Hmyzí oko je od toho našeho velmi odlišné svou strukturou. Mouchy a další hmyz mají takzvané složené oči – mozaiku několika stovek až tisíců jednotlivých „očiček“, kterým se říká ommatidia [1] (viz obrázek). Můžeme si je představit jako podlouhlé kužely namířené svou širší stranou do světa, který moucha pozoruje. Hmyzáci s ommatidii neumí hýbat, a proto jich mají tolik – zvětšuje jim to zorné pole. Větší počet ommatidií také přispívá k lepšímu rozlišení.
Vlevo hlava octomilky, vpravo detail oka octomilky – chloupky zajišťují mechanickou ochranu očí. Obrázky ze skenovacího elektronového mikroskopu. (Foto autor.)
Na vnějším konci každého ommatidia je průhledná čočka, která svádí světlo na světločivné buňky na jeho vnitřní straně [2]. Tato čočka je překryta vrstvou rohovky, která je tvořena z chitinu [3]. Chitin je polysacharid, který je hlavní složkou velmi pevné vnější schránky hmyzu – kutikuly. A chitin je právě také důvod, proč hmyz nemrká. Není to třeba. Mrkání slouží k rovnoměrnému rozprostření slzného filmu, který hraje klíčovou roli pro správné fungování našich očí. Jelikož pro správnou funkci hmyzí oko nemusí být vlhké, nepotřebuje hmyz oko zvlhčovat a udržovat vlhkost mrkáním.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Matěj
Mgr. Matěj Miláček, Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, Přírodovědecká fakulta JU
Odbornou revizi poskytl Ing. Matěj Novák, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i.
Odpověď editovali Ing. Kristýna Lapčíková, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha, Luděk Vašta a Hedvika Šimková
Zdroje
[1] https://www.jstor.org/stable/24954051
[2] https://doi.org/10.1146/annurev.en.24.010179.002115
[3] https://doi.org/10.1016/B978-012369493-5.50012-2
Další čtení prověřené autorem
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
