Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Jak je to s přenosem látek do mateřského mléka? Zajímají mne hlavně látky, kterých by se dle příruček měla kojící matka vyvarovat (kofein, alkohol) a nadýmavé potraviny. Jak funguje mechanismus přenosu a jaké je množství škodlivin v mléku? Jak může potravina způsobit nadýmání u matky i u dítěte?
Minutová odpověď
- Kojení je nejvhodnější způsob výživy novorozenců.
- Nadýmaní je výsledkem zpracování/rozložení potravy bakteriemi v tlustém střevě.
- Neexistuje vědecky podložený mechanismus přechodu nadýmavých látek do mléka.
- V průběhu kojení je ženám doporučována vyvážená strava.
- Pokud neexistuje negativní vliv určité potraviny na matku, není důvod se jí vyhýbat.
Odpověď
Kojení je nejvhodnější způsob výživy novorozenců. Každá maminka se ale strachuje, aby svému dítěti nezpůsobila potíže. Ano, strava matky má vliv na složení mateřského mléka, ale pouze v malé míře.
V různých kulturách se kojícím matkám nedoporučují různé potraviny, málokdy mají tyto rady racionální základ [1, 2, 3]. V tuzemsku jsou démonizovány např. luštěniny nebo pikantní jídla. Není ale vědecky podložen žádný mechanismus toho, že by nadýmavé látky mohly proniknout do mateřského mléka a trápit dítě. Vyřazení těchto surovin z jídelníčku v případě jejich dobré tolerance matkou není při kojení nutné [1, 4].
Jídlo, které kojící matka sní, prochází jejím trávicím traktem, kde se rozloží na jednoduché živiny a ty následně krví putují tam, kde je jich potřeba. Část živin z krve se dostane až do prsu (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka [2, 4].
Nadýmání
Nestravitelné složky potravy, zejména různé cukry (oligosacharidy) nebo cukerné alkoholy, putují dále do tlustého střeva, kde si na něm pochutnají bakterie – mikrobiota. Ty je v procesu fermentace spořádají až na odpadní produkt – plyn [5].
Je tedy pravda, že zelí, fazole nebo brokolice nadýmají, jde však pouze o střeva matky [3]. Mateřské mléko sice také obsahuje nestravitelné oligosacharidy, ty ale vytváří mléčná žláza (nepochází tedy například z luštěnin) a jsou důležité ve vývoji dětského mikrobiomu [6].
Vyhýbat se nějakým potravinám?
Obecné doporučení je nevyhýbat se žádným potravinám, na které je matka zvyklá. Naopak různá omezení vedou k narušení zdravého a vyváženého jídelníčku, což může ve výsledku způsobit zvýšení úzkosti maminek a předčasné ukončení kojení [1, 2, 7].
Vynechání některé z potravin má opodstatnění pouze v případě vysledování negativní reakce dítěte. Málokdy to však lze určit po jednorázovém požití. Děti se, zvláště v prvních měsících, velmi rychle vyvíjejí, a i jejich trávicí systém se postupně přizpůsobuje okolnímu světu. Tudíž „bolesti bříška“ mohou mít celou řadu dalších příčin, v drtivé většině případů nesouvisejících se stravou matky [1, 2, 3]. Zároveň je třeba mít na paměti, že trávení potravy a přesun živin do krve a mléka může trvat i v řádu dnů [2].
Zdravá a vyvážená strava
Ženy by v průběhu kojení měly především dodržovat pravidla zdravé a vyvážené stravy, přijímat dostatečné množství makro- i mikroživin. V případě, že mají pochybnosti o svém jídelníčku nebo mají jiná omezení v jídle, je vhodné navštívit odborníky.
Nedostatek mikroživin (např. vitamínů a stopových prvků) lze řešit i doplňky stravy. Zvláště obsah např. folátu, vápníku, železa, mědi a zinku v mateřském mléce se sice nemění, nicméně pokud nejsou matkou doplňovány, může u ní docházet k vyčerpání daných mikroživin a negativně ovlivnit její zdraví [1, 3, 7].
Strava obsahující výrazné pikantní chutě jako česnek nebo chilli může změnit chuť mateřského mléka. Pokud však dítě nereaguje na změnu chutě negativně, může mu to naopak ulehčit přechod na pevnou stravu, která je chuťově rozmanitější [1, 4].
Alergeny
Co se týče alergenů, může se objevit reakce na bílkovinu kravského mléka, vejce nebo třeba citrusy. V takovém případě je potřeba potravinu vynechat a pozorovat reakci. Preventivní vyřazení není vhodné, jelikož může narušit vyváženost stravy matky [1]. Pokud však máte v rodině velmi citlivé trávení, či třeba trpíte těžkými alergiemi, je vhodné omezení stravy konzultovat s lékařem [3].
Rizikové potraviny jako např. tatarský biftek či syrové ryby představují nebezpečí spíše pro matku (stejně jako pro kohokoliv jiného) než pro kojence. Co se týče konzumace kávy, kofein se v malém množství do mléka dostává. Přijatelně malé množství kofeinu do 200 mg (2–3 šálky) denně by dítěti neměly uškodit, pokud není následně pozorován vyšší neklid nebo podrážděnost dítěte [8].
Alkohol
Kojící matka by se měla vyvarovat konzumaci alkoholu, anebo by minimálně 2 hodiny po konzumaci malého množství (sklenka vína) neměla kojit [4, 8]. Alkohol (ethanol) stejně jako kofein jsou jednoduché chemické sloučeniny, které po požití přecházejí z velké části nezměněny jak do krve matky, tak do mateřského mléka.
Při „standardní“ stravě se složení mléka téměř neliší a tělo je vždy schopno vyprodukovat dostatečně kvalitní mléko bez ohledu na okolnosti. Množství vyprodukovaného mléka se pak odvíjí od schopnosti sání novorozence, nikoliv od stravy matky [1, 7].
Závěr
Každá matka i každé dítě jsou individuality. Není potřeba se dopředu obávat. Nejen zdravá, pestrá a vyvážená strava, ale i duševní klid jsou při kojení klíčové.
Za Zeptej se vědce odpovídala Eliška
Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat. (autorka má doktorát z molekulární biologie a doma tři malé děti.)
Zdroje
[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22298969/
[6] https://doi.org/10.1080/10408398.2020.1754756
[7] http://www.tensteps.org/breastfeeding-faq-maternal-nutrition.shtml
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Podpořit nás můžete na https://donio.cz/naucme-vedce-vypravet
