Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads, Blueskya zde na Médiu.
Dotaz
Proč se krabi chodí vyhřívat na sluníčko na kameny (kde riskují, že je sežerou ptáci), kdežto v našich potocích se do toho rakům tolik nechce? Nemáte nějakého krabologa či kraboložku?
Minutová odpověď
- Mořští korýši obývající příbojovou zónu jsou schopni snášet mnohem větší rozpětí okolní teploty než sladkovodní druhy obývající teplotně stálé prostředí.
- Krabi vyhřívající se na souši využívají této tolerance ke zbavení se případných parazitů a živočichů přisedlých na jejich krunýři (epibiontů).
- Rak by takovéto opalování vzhledem k nízké teplotní toleranci nepřežil.
Odpověď
Abychom se dobrali odpovědi, musíme si nejdříve vysvětlit několik termínů, které s dotazem na první pohled nesouvisí.
Všechny organismy se dají rozdělit do „škatulek“ z různých úhlů pohledu. Mohou to být škatulky taxonomické, jako jsou různé rody, řády atd. Mohou to být ale i škatulky fyziologické nebo např. Ekologické.
Jak živočichové snášejí teplotu okolí?
Kupříkladu z pohledu odolnosti vůči okolní teplotě dělíme organismy na dvě skupiny: eurytermní a stenotermní. Eurytermní organismy jsou schopné snášet široké rozpětí teplot, naopak stenotermní snášejí pouze úzké teplotní rozpětí [1]. V rámci jedné skupiny živočichů můžeme i poměrně blízce příbuzné druhy zařadit do různých takovýchto škatulek.
Korýši, stejně jako hmyz, ryby a obojživelníci, patří mezi ektotermní živočichy. To znamená, že hlavním zdrojem tepla pro jejich tělo je jejich okolí. Laicky se tito živočichové označují jako studenokrevní.
Jejich metabolismus se zrychluje s rostoucí teplotou okolí a tím se zvyšuje i spotřeba kyslíku nutného při tvorbě molekul ATP (adenosintrifosfát, zdroj energie pro buňky) [1]. Teplotní odolnost organismu je tedy závislá na schopnosti efektivně regulovat přísun kyslíku do organismu [1, 2].
Pokud bychom si takto porovnali např. našeho raka říčního (Astacus astacus) a nějakého tropického mořského korýše, např. krevetu tygří (Penaeus monodon) nebo kraba pobřežního (Carcinus maenas), tak raka říčního bychom označili spíše jako stenotermní druh a krevetu či kraba jako eurytermní.
Rak versus krab
Rak říční žije v tekoucích i stojatých vodách mírného pásma, ve kterých je teplota vody poměrně stabilní a nízká. Již při teplotě vody nad 30 °C raci přestávají být aktivní a při vyšší teplotě pomalu hynou [3].
Mořští korýši tropického nebo i subtropického pásu, a zvláště ti, kteří žijí v příbojové zóně, bývají opakovaně vystavováni až extrémním výkyvům teploty prostředí [3, 4]. Jezírka na skalnatém pobřeží vzniklá při odlivu se poměrně rychle ohřívají na teploty, ve kterých by rak říční už nepřežil.
Místní korýši ale evolučně získali schopnost efektivnějšího přísunu kyslíku, a tím pádem i větší odolnost k takovýmto teplotním změnám během relativně krátké chvíle [4]. V těchto teplých bazéncích jsou tak schopni bez problému přežít do dalšího přílivu.
S takovouto odolností ke zvýšenému stresu z důvodu nevyhovujících podmínek souvisí i chování některých druhů krabů nebo raků poustevníčků, kdy se dobrovolně vystavují na souši (odborný termín se nazývá sunbathing neboli opalování).
Podle některých studií se jedná o chování, které pomáhá krabům zbavit se parazitů a případných epibiontů [4–6]. Epibiont je organismus žijící přisedle na jiném organismu. Jistě znáte např. ulity poustevníčků s přisedlými sasankami nebo porostlé nějakou řasou.
Některé druhy korýšů takovéto soužití přímo vyhledávají, ale některé druhy jsou spokojenější s krásným čistým krunýřem [4]. Případný epibiont nebo parazit bude mít nižší schopnost vyrovnat se se stresovými podmínkami a během tohoto opalování zahyne [4–6].
Rak s nízkou stresovou tolerancí by se takovouto eskapádou sice parazitů zbavil také, ale bohužel by si následné zdraví nestihl moc užít.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra
Mgr. Ondřej Kouklík, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Odbornou recenzi poskytla Mgr. Markéta Hejníková, Ph.D., Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] JANSKÝ, Ladislav; NOVOTNÝ, Ivan. Fyziologie živočichů a člověka. Učebnice pro přírodovědecké fakulty. Avicenum, 1981.
[2] https://doi.org/10.1890/10-2369.1
[3] https://doi.org/10.1038/srep10743
[4] https://doi.org/10.1163/15685403-00003459
[5] https://doi.org/10.1007/BF01344297
[6] https://doi.org/10.1086/physzool.46.3.30155601
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagramči Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
