Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Mléčný dobytek funguje tak, že mámě vezmou děcko a pak jí dál stimulujou cecík. Proč ale slepice nese každý den vejce, notabene neoplozená? Tam přece takový mechanismus není a jiní ptáci to nedělají. Dalo by se to nějak spustit třeba doma u kanára?
Minutová odpověď
- Slepice snáší vejce každý den, protože jsme si ji k tomu „vychovali“.
- I ostatní ptačí druhy snáší neoplozená vejce, dochází k tomu ale méně často než v případě slepice domácí.
- U divokých ptáků snášení „neoplozených“ vajec většinou nepozorujeme, protože v přirozeném prostředí dochází k oplodnění vejce poměrně často, naopak v zajetí nebývají ke snášení vhodné podmínky.
- Samice kanára může snášet vejce i bez přítomnosti samce.
Odpověď
Slepice je výtvor člověka
Slepice neboli kur domácí není výtvorem přírody, ale člověka, respektive ochočování. Má se za to, že její přímý předek je kur bankivský [1] s přispěním několika dalších druhů [1–4].
V každém případě tento ptačí druh je znám tím, že v době hnízdění snáší vejce každý den, během několika dní tak může snést celkem 4–9 vajec, což je oproti některým druhům, které snáší třeba i jen jedno vejce, opravdu plnění plánu na 400–900 %.
Vejce se tvoří bez ohledu na to, zda dojde k oplodnění, protože výroba je časově náročná (26 hodin), a proto by v době styku mohlo být „pozdě“. Ve volné přírodě ale málokdy zůstanou vejce neoplodněná, a proto nejde o plýtvání zdroji, jak by se mohlo zdát.
Různé druhy ptáků snáší různý počet vajec
Důvod, proč některé druhy ptáků snáší více či méně vajec, je na první pohled jednoduchý, při bližším už ale trochu komplikovanější. V podstatě se jedná o souhru prostředí a genetické výbavy. V poslední době se odborníci přiklánějí k tomu, že z hlediska vývoje organismů a vztahů mezi nimi má největší vliv na velikost snůšky množství a typ přirozených dravců toho či onoho ptačího druhu v prostředí (takzvaná hnízdní predace) [5, 6].
Mimoto jsou popsány geny, které ovlivňují snášení vajec a které jsou u různých druhů pravděpodobně různě aktivní [7, 8]. Důvodem může být přirozený výběr, kdy například v prostředí není dostatek zdrojů k tvorbě vajec, a proto přežijí jen potomci těch druhů, kteří tvoří méně vajec. A samozřejmě naopak, čím více potomků v ideálním prostředí máte, tím lépe pro váš druh.
Lidé pojídají vajíčka miliony let
Jak už bylo řečeno, kur domácí vznikl zásahem člověka. Lidstvo pojídá vejce (samozřejmě ne kura domácího) od nepaměti, v podstatě s tím začalo, když ještě ani nebylo lidstvem (moderní člověk se objevil před 200 tisíci lety, vejce ale naši předkové pojídali více než šest milionů let [9, 10]).
Nejstarší zmínky o chovu slepic pocházejí proto už od nejstarších civilizací, například egyptské či civilizace na území dnešního Thajska, cca dva tisíce let před naším letopočtem [3, 11]. Obecně se však má za to, že kur domácí pochází z jižní části Asie [12].
A jak si asi dokážete představit (tato praxe se ostatně mnoho za tisíce let nezměnila), pokud slepice nenesla vejce, byla jí určena jiná „role“. Díky tomu, že bylo o slepice dobře postaráno (dostatek potravy, ochrana před dravci), mohly snášet vejce, co hrdlo ráčí a co jim jejich těla dovolovala.
Pak už jen stačilo ponechat si ty slepice, které snášely více než jiné, a postupně se tak dobrat do bodu, kdy slepice snáší vejce každý den po celý rok. Naši předci ovšem sáhli i po osvědčené technice genetické manipulace – šlechtění [13–15]. Tímto způsobem mohli získat jedince s genetickou výbavou ideální pro každodenní snůšku vajec.
Vajec se ročně celosvětově vyprodukuje více než 86 milionů tun [16], což v přepočtu znamená, že každý z nás sní v průměru deset kilogramů vajec ročně [17]. Jelikož lidská populace neustále roste, roste i poptávka po více vejcích.
Slepice snáší vajíčka dva roky
Bohužel i ta nejlepší slepice nezvládne snášet vejce déle než zhruba dva roky, celkově tedy jedna slepice snese za život až 500 vajec [18]. Existuje snaha nosnost slepic ještě zvýšit, mimo jiné výběrem vhodných jedinců, kteří nesou varianty genů vedoucí k větší snůšce, nebo vytvořením vhodného prostředí, ať už se jedná o způsob chovu, nebo složení stravy.
Z výše uvedeného se dá odvodit, že většina ptačích druhů snáší vejce bez ohledu na to, zda budou oplodněná, či ne. V přírodě ovšem často dochází k oplodnění, a naopak v zajetí nejsou pro mnoho ptačích druhů ideální podmínky ke snůšce vajec.
A co ti kanárci?
Toto platí i o kanárcích. Za perfektních podmínek (strava bohatá na proteiny, minerály, dostatek světla a další) začnou snášet vejce bez ohledu na přítomnost samce [19]. Jelikož je však produkce vajec náročná na živiny, obecně se nedoporučuje toto podporovat [20, 21].
Tuto informaci jsme však nebyli schopni dohledat ve vědeckých studiích, a jsme tedy odkázáni jen na tvrzení veterinářů.
Pro Zeptej se vědce odpovídal David
David Přikryl, Ph.D., Emory School of Medicine, Atlanta, GA, USA
Odbornou recenzi poskytli:
RNDr. Peter Mikula, Ph.D., Technische Universität München a Česká zemědělská univerzita v Praze
Mgr. Jindřich Sedláček, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (IOCB Prague - Institute of Organic Chemistry and Biochemistry, recenzent je amatérský ornitolog)
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1186%2Fs12915-020-0738-1
[2] https://doi.org/10.1016/j.ympev.2005.09.014
[3] https://doi.org/10.1073/pnas.2121978119
[4] https://www.sciencenews.org/article/chicken-domestication-bones-origin-asia-rice-fields-exotic-animals
[5] https://doi.org/10.1126/science.aad1173
[6] https://doi.org/10.1111/geb.12261
[7] https://doi.org/10.1002/mrd.21265
[8] https://doi.org/10.3390/genes12010057
[9] https://medium.com/in-fitness-and-in-health/ultimate-human-diet-our-genetic-relatives-may-hold-the-missing-link-207d29088ce0
[10] https://janegoodall.ca/our-stories/10-things-chimpanzees-eat/
[11] https://doi.org/10.1111/j.1474-919X.1966.tb07268.x
[12] https://doi.org/10.1073/pnas.2121978119
[13] https://doi.org/10.1111/ibi.12285
[14] https://doi.org/10.1111/j.1558-5646.1968.tb03993.x
[15] https://doi.org/10.1525/auk.2011.128.4.620
[16] https://www.statista.com/statistics/263972/egg-production-worldwide-since-1990/
[17] https://ourworldindata.org/grapher/per-capita-egg-consumption-kilograms-per-year?tab=chart&country=~OWID_WRL
[18] https://doi.org/10.1016/j.animal.2021.100282
[19] https://www.animalhouseofchicago.com/news/birds-unwanted-eggs
[20] https://animalhouseofchicago.com/news/birds-unwanted-eggs
[21] https://www.forthebirdsdvm.com/pages/discouraging-breeding-behavior-in-pet-birds#:~:text=Most%20parrots%20are%20cavity%20nesters,boxes%20should%20be%20promptly%20removed.
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
