Hlavní obsah
Věda

Sametka podzimní: Nepříjemný parazit na zahradě – jak se bránit?

Foto: Arne100, Wikimedia Commons

Sametka podzimní (dotaz č. 299)

Krásné babí léto vždy láká k relaxu na zahradě s knížkou. Takový odpočinek ale může skončit nepříjemnou vyrážkou způsobenou sametkou podzimní. Helena nám dnes objasní, co vůbec ta sametka je a jak s ní bojovat.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Dotaz

Máte někdo zaručený recept, jak na sametku podzimní? Čím ošetřovat pupínky? Čím ošetřit zahradu proti těmto parazitům?

Minutová odpověď

  • Sametka není vybíravá na prostředí a má tendenci se vyskytovat ve „skvrnách“.
  • Nejlepší obranou je repelent a vyhýbat se místům, kde se sametka prokazatelně vyskytuje, plošná ochrana zahrady není možná.
  • Vyrážku způsobují pouze larvy sametek, ostatní vývojová stádia ne.
  • Vyrážka sama odezní do dvou týdnů, po konzultaci s lékařem je možné ji léčit antihistaminiky, mastmi proti svědění či kortikoidními mastmi.

Odpověď

Sametka podzimní je malý červený roztoč žijící většinu svého života v půdě. Dospělec a nymfy (vývojová stádia sametky) se živí půdními členovci a jejich vajíčky.

Taková krásná, sametová, avšak larva…

Dospělec sametky je pokrytý výrazně červeně zbarvenými chlupy, jejichž sametový efekt jim dává jejich název. Dospělá sametka klade na jaře vajíčka, ze kterých se líhnou 0,25 mm velké larvy. Ty jediné žijí parazitickým způsobem života. Během srpna až října vyhledávají svou kořist, teplokrevné obratlovce, tedy zejména ptáky a hlodavce, nepohrdnou ale ani ostatními savci jako psy, králíky, kočkami, koni, lidmi a dalšími.

…se přichytí a zakousne

Při kontaktu s hostitelem se larvy přichytí a putují do stísněných míst s tenkou kůží, jako jsou třísla, podkolenní jamky, pupek, vnitřní strana stehen, pod lemem oblečení nebo spodním prádlem, kde se zakousnou do kůže hostitele. U zvířat napadají oblasti v ušních boltcích, kolem očí, nozder a podobně.

Samotné kousnutí není bolestivé. Do rány roztoč vypustí trávicí enzymy, které natráví kožní buňky a ty pak požírá, respektive nasává. Tento proces trvá i několik dní. Poté se larva pouští a v půdě se vyvíjí z šestinohého stadia do osminohé nymfy a dále v dospělce. Samci kladou do půdy spermatofory (obal obsahující spermie, který se celý přesune do samičích pohlavních orgánů), kterými jsou při kontaktu samičky oplozeny. Ty opět kladou do půdy vajíčka [1].

Otok, zarudnutí a puchýřky

Lidské tělo reaguje otokem, zarudnutím, puchýřky a svědivou alergickou vyrážkou, která se zhoršuje v teple, například po přikrytí peřinou. Projevy samy odezní do dvou týdnů. Případná léčba se provádí antihistaminiky, antipruritiky (mastmi proti svědění) a kortikoidními mastmi, případně antibiotickými mastmi, pokud došlo k další infekci rozškrábaných ran [2, 3]. Doporučujeme před jakoukoli léčbou konzultovat svého lékaře.

Nutno podotknout, že podobnými kožními projevy se projevují i jiné druhy parazitů a přesné určení škůdce je možné pouze, pokud je chycen „při činu“. Nejlepší je tedy určení samotného přisátého parazita odborníkem [4].

Někde je, a o kousek dál už ne

Co se týče prostředí, studie odhalila, že výskyt sametek nesouvisí s typem zahrady, údržbou, velikostí či druhem záhonů a plotů, pozemkem v městských částech či na hranici lesa či řeky. Míra dopadajícího slunečního záření a vlhkost také neměly vliv na rozšíření [4].

Sametka se vyskytuje nerovnoměrně „ve skvrnách“, na některých plochách je, a o kousek dál již není. Místa výskytu byla stejná po tři roky za sebou, vznik nových míst byl výjimečný. Naopak ani odebrání 15 cm půdy neovlivnilo přítomnost sametek v daném místě. Je pravděpodobné, že po tuhé zimě se počet larev sametky v půdě dočasně sníží [4].

Zkusíme pesticidy

Plošné použití pesticidů či akaricidů (přípravků k hubení roztočů) se ukázalo jako neúčinné. Bylo by nutné použít velmi vysoké dávky, což by neblaze ovlivnilo půdní faunu. Navíc by takový zásah byl velmi drahý. Jednou z možností by mohlo být využití přirozených predátorů sametky (např. Amblyseius cucumeris, dravý roztoč, který se živí larvami ostatních roztočů) a jejich vypuštění do prostředí ve větším množství, to je ale pouze neověřená hypotéza [4]. Na druhou stranu jsou dostupné komerční prostředky na bázi insekticidu permethrinu, které dle prodejců zaručují odstranění škůdců ze zahrady [5].

Obecně se jeví použití repelentu a vyhýbání napadeným oblastem jako nejlepší forma obrany [4, 6, 7]. Na psech byl úspěšně použit insekticid s obsahem látek permethrin-pyriproxyfen, a to jak proti probíhající dermatitidě (zánětu kůže), tak jako prevence [8, 9]. Účinný byl také postřik s látkou fipronil (širokospektrální insekticid) [10]. Široce dostupný a též účinný je repelent s obsahem látky diethyltoluamid neboli DEET, která odpuzuje celou řadu bezobratlých včetně komárů, much, klíšťat a dalších, jako právě sametky [11, 7].

Dobře se obléknout

Během pohybu v kontaminované oblasti je vhodné nosit oblečení s přilehlými dlouhými nohavicemi a rukávy a uzavřenou obuv. Doporučuje se triko zastrčit do kalhot a nohavice do ponožek a nesedat si na zem. Po návratu se doporučuje vyprat kontaminované oblečení na 55 °C a více [3, 7] a otřít si důkladně i obuv. Pro odstranění případných přichycených larev se doporučuje osprchovat horkou mýdlovou vodou a důkladně třít kůži.

Jako preventivní opatření proti kontaminaci zahrady je vhodné zkontrolovat neprůchodnost plotů pro malé savce [7]. Ale vzhledem k přenosu sametek i ptáky a drobnými hlodavci je otázka, nakolik bude toto opatření proveditelné či účinné.

Zajímavé je, že sametky a jejich další příbuzní mohou přenášet další patogeny, jako jsou bakterie z rodu Borrelia, způsobující nemoc lymeskou boreliózu, nebo rodu Ehrlichia, způsobující velmi podobnou nemoc. Jejich přenos ze sametky na člověka ale ještě nebyl zaznamenán [12, 13].

Za Zeptej se vědce odpovídala Helena

Mgr. Helena Štrbová, BIOCEV, rodičovská dovolená

Odbornou recenzi poskytli Mgr. Ondřej Kouklík (Ondra Kouklík), Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Stanford University, School of Medicine

Zdroje

[1] https://doi.org/10.1007/978-94-011-1554-4_18

[2] https://doi.org/10.1016/j.jaad.2018.05.691

[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16280308/

[4] https://doi.org/10.1007/s10493-006-0025-z

[5] https://www.gardentech.com/products/sevin/sevin-5-ready-to-use-5-dust

[6] https://doi.org/10.1603/0022-2585-40.1.64

[7] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9690316/

[8] https://doi.org/10.1111/j.1748-5827.2004.tb00210.x.

[9] https://doi.org/10.4269/AJTMH.1982.31.589

[10] https://doi.org/https://doi.org/10.1016/B978-0-7020-2769-7.X5001-1

[11] https://doi.org/10.1007/s10493-008-9214-2

[12] https://doi.org/10.1007/s10493-008-9150-1

[13] https://doi.org/10.1645/0022-3395(2001)087[1482:mdoepg]2.0.co;2

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz