Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Souvisí začátek topné sezóny s vlnou respiračních onemocnění?
Minutová odpověď
- Viry a bakterie se primárně šíří přenosem z člověka na člověka a nepřežijí dlouho na horkých a suchých površích.
- To stejné platí pro roztoče, kteří sice nešíří infekční nemoci, ale mohou způsobit alergickou reakci. Ti se nacházejí zejména v peřinách a textiliích.
- Proto je spíš nepravděpodobné, že by se nemoci nebo roztoči šířili z prachu z topení na začátku topné sezony.
Odpověď
Většina respiračních onemocnění neboli onemocnění dýchacích cest je způsobena viry, za nimi následují bakterie [1]. Viry se převážně šíří přenosem z člověka na člověka, avšak některé viry se mohou šířit i nákazou z různých povrchů [2, 3].
Sprostí podezřelí: viry, bakterie a roztoči
Viry a bakterie vydrží na površích různě dlouhou dobu, která závisí na mnoha faktorech jako teplota, vlhkost, typ povrchu atd. Většinou se ale jedná o hodiny (v případě RS virů a rhinovirů), dny (SARS-CoV 2), až týdny (chřipka). Bakterie vydrží na površích déle než viry – některé až měsíce. Jedná se ale spíš o výjimky [4].
Viry nebo bakterie by proto musely na povrchu topného tělesa vydržet od jara do příští zimy, tzn. 7–8 měsíců, což je spíš nepravděpodobné. Hlavně vysoké teploty v létě mikroby úspěšně ničí.
Roztoči přímo nezpůsobují nebo nešíří nemoci, ale u jedinců s alergiemi mohou zhoršit nebo přímo vyvolat alergickou reakci, a to jak samotný roztoč, tak i jeho pozůstatky. Roztoči se nejvíc vyskytují na vlhkých a teplých místech, zejména v peřinách a dekách, kobercích, různých textiliích atd. Nepřežijí na suchých a moc horkých místech, takže topení pro ně není ideální místo pro přežití [5].
Nebo za to mohou lidé?
V zimních měsících se pak viry snadněji šíří zejména kvůli tomu, že lidé tráví více času v uzavřených prostorách, a také kvůli nižší vlhkosti vzduchu, který vysušuje přirozený obranný mechanismus těla – sliznice dýchacího ústrojí – a zároveň dovolí kapénkám s viry se udržet delší čas ve vzduchu [6].
To jsou tedy hlavní příčiny šíření respiračních nemocí v zimě čili v topné sezóně. Vliv spuštění radiátorů prokázán nebyl a je spíše nepravděpodobný.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Dominik
Mgr. Dominik Hrebík, Ph.D., Max Planck Institute of Biochemistry
Odbornou revizi poskytla Ing. Henrietta Ottová, VŠCHT Praha
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1186/s12879-023-08750-7
[2] https://asm.org/articles/2023/november/how-viruses-spread-indoors-what-to-do-about-it
[3] https://doi.org/10.1007/s12560-010-9025-6
[4] https://doi.org/10.1007/978-3-319-08057-4_2
[5] https://www.cuh.nhs.uk/patient-information/dust-mites-in-your-home/
[6] https://newsnetwork.mayoclinic.org/discussion/mayo-clinic-minute-why-do-people-get-sick-with-viruses-in-the-winter/
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
