Článek
Tampony patří mezi běžné hygienické pomůcky, jejichž složení většina žen příliš neřeší. Přitom se během menstruace zavádějí přímo do pochvy, kde přicházejí do kontaktu s citlivou sliznicí. Je proto pochopitelné, že se ženy zajímají o to, z čeho se vyrábějí, jaké látky mohou obsahovat a zda mohou mít nějaký vliv na zdraví.
Základem tamponu jsou savá vlákna, která během menstruace absorbují krev. Nejčastěji se používá bavlna, viskóza nebo kombinace obou materiálů. Viskóza se vyrábí z celulózy a její vlastnosti umožňují účinně nasávat tekutinu. Konkrétní složení se liší podle výrobce a jednotlivých produktů. Některé tampony mají také povrchovou vrstvu, která usnadňuje zavádění, a vytahovací šňůrku, která slouží k jejich bezpečnému odstranění.
Právě označení bavlněný nebo přírodní může u některých spotřebitelek vyvolávat dojem, že výrobek obsahuje výhradně přírodní materiály. To však nemusí automaticky znamenat, že je celý tampon vyroben pouze z bavlny. Důležité je sledovat informace výrobce o složení konkrétního výrobku. Ani synteticky vyrobené vlákno přitom samo o sobě neznamená, že je tampon nebezpečný. Rozhodující jsou vlastnosti použitých materiálů, jejich kvalita a bezpečnost hotového výrobku.
Pozornost se často obrací také k bělidlům. Bavlna a celulózová vlákna mohou při výrobě procházet procesy, které jim dodávají požadovanou barvu a čistotu. Moderní výrobní postupy mohou využívat například bělení kyslíkovými prostředky. U některých výrobků výrobci výslovně uvádějí, že při bělení nepoužívají elementární chlor. To je však potřeba odlišovat od tvrzení, že výrobek neprošel žádným bělením. Samotná bílá barva tamponu tedy neznamená, že obsahuje nebezpečné množství chemických látek.
Další otázkou jsou parfemace a vonné složky. Některé hygienické výrobky mohou obsahovat přidané vůně, u tamponů však záleží na konkrétním produktu. Parfemované výrobky mohou u citlivých osob zvyšovat riziko podráždění nebo alergické reakce. Pokud žena po zavedení tamponu pociťuje pálení, svědění nebo nepříjemné podráždění, je vhodné výrobek přestat používat a případně vyzkoušet neparfemovanou variantu. Pokud obtíže přetrvávají, měla by se poradit s gynekologem.
Diskutovaným tématem jsou také zbytky látek, které se mohou do výrobku dostat během pěstování surovin nebo jejich zpracování. U bavlny se například sledují případná rezidua pesticidů, u dalších materiálů zase možné nečistoty z výrobního procesu. To, že se určitá látka může v surovině vyskytovat, ovšem neznamená, že je přítomna v každém tamponu nebo že představuje zdravotní riziko. Záleží na konkrétní látce, jejím množství, způsobu expozice a výsledcích kontrol hotového výrobku.
Pozornost si získaly také zprávy o měření kovů, včetně olova a dalších prvků, v některých vzorcích menstruačních výrobků. Samotný laboratorní nález ale ještě neříká, kolik látky se může uvolnit a vstřebat do organismu při běžném používání. Pro posouzení skutečného zdravotního rizika je nutné znát nejen přítomnost látky, ale také její koncentraci, biologickou dostupnost a míru expozice. Bez těchto údajů nelze automaticky tvrdit, že tampony způsobují otravu nebo jiné konkrétní onemocnění. Pokud jde o bezpečnost intimních hygienických pomůcek, je důležité rozlišovat mezi výsledkem laboratorního testu a prokázaným zdravotním účinkem.
Při výběru tamponů proto není potřeba propadat obavám z každého odborně znějícího názvu na obalu. Smysl má vybírat výrobky od důvěryhodných výrobců, sledovat dostupné informace o složení a dát přednost neparfemovaným variantám, pokud má žena citlivou pokožku nebo sklony k podráždění. Označení jako bio, organická bavlna nebo přírodní mohou být pro některé spotřebitelky důležitá, sama o sobě ale nezaručují nulové riziko alergie ani automaticky vyšší bezpečnost ve všech ohledech.
Stejně důležité jako samotné složení je správné používání tamponů. Je vhodné zvolit nejnižší savost, která odpovídá intenzitě menstruace, a měnit tampon pravidelně podle pokynů výrobce, zpravidla každé čtyři až osm hodin. Jeden tampon by neměl zůstat zavedený déle než osm hodin. Důležité je umýt si před zavedením a vyjmutím tamponu ruce a nepoužívat tampon, pokud jeho zavádění nebo nošení vyvolává bolest či výrazné podráždění.
Při používání tamponů je třeba pamatovat také na vzácný, ale závažný syndrom toxického šoku. Jde o stav spojený s toxiny některých bakterií, který se může rozvinout rychle. Náhlá vysoká horečka, zvracení, průjem, závratě, mdloby nebo vyrážka podobná spálení od slunce během menstruace či krátce po ní vyžadují neodkladné lékařské vyšetření. Tampon je v takové situaci vhodné ihned odstranit, ale jeho vyjmutí nesmí zdržet vyhledání pomoci.
Tampony jsou při správném používání pro většinu žen bezpečnou menstruační pomůckou. Zájem o jejich složení je zcela namístě, ale je důležité vycházet z ověřených informací a neplést si pouhou přítomnost určité látky s prokázaným zdravotním nebezpečím. Pokud žena ví, z jakých materiálů je vybraný výrobek vyroben, sleduje své případné reakce a dodržuje doporučenou dobu používání, může se rozhodovat informovaněji a bez zbytečných obav.
