Mor v Rusku? Zemřela pracovnice specializované laboratoře. Hrozí nová černá smrt?

Zprávy ze Sibiře v posledních dnech znovu připomněly jednu z nejděsivějších nemocí lidských dějin. Dne 2. října 2026 zemřela pracovnice Irkutského výzkumného ústavu pro boj s morem, který se zabývá nebezpečnými infekčními původci. Před smrtí byla hospitalizována s těžkým zápalem plic. Vzhledem k jejímu zaměstnání se objevily obavy, že mohla onemocnět plicním morem po kontaktu s nebezpečným patogenem v laboratoři.

Zpráva rychle vyvolala otázky, zda Rusko nezamlčuje laboratorní nehodu a zda by se nemoc nemohla začít šířit mezi lidmi. Na sociálních sítích se objevily i obavy z návratu černé smrti, která ve středověku zpustošila Evropu. Dosud zveřejněné informace však takový scénář nepotvrzují. Zároveň není možné tvrdit, že všechny okolnosti případu jsou již spolehlivě objasněny.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se o úmrtí dozvěděla z mediálních zpráv 2. října. Následně požádala ruské úřady o vysvětlení a podrobnější údaje. Moskva prostřednictvím svých zdravotnických orgánů uvedla, že u zemřelé nebyl potvrzen mor ani jiné vyšetřované vysoce nebezpečné patogeny. Příčinu úmrtí označila za zápal plic neznámého původu.

WHO ve své zprávě zveřejněné 10. října potvrdila, že jí Rusko poskytlo informace o provedených vyšetřeních a opatřeních. Podle těchto údajů byly prověřeny kontakty zemřelé, které zůstaly bez příznaků. Ruské úřady uvedly, že zdravotní dohled nad nimi byl dokončen a nebyly nalezeny důkazy o infekci vyšetřovanými nebezpečnými patogeny. Celkem mělo být provedeno více než 5 500 laboratorních testů.

Právě zde ale zůstává důležitá mezera: není známo, co přesně smrt pracovnice způsobilo. WHO uvedla, že nedostala potvrzenou diagnózu ani informace, které by jednoznačně určily původ jejího onemocnění. Organizace proto nemůže sama nezávisle potvrdit, co se stalo, a její hodnocení je touto nejistotou omezeno. Zároveň podle dostupných údajů nenašla důkazy o pokračujícím přenosu nákazy ani o dalších případech těžkého zápalu plic spojených s touto událostí.

Zatajuje Rusko informace?

Podezření na nedostatečnou transparentnost nevzniklo bez důvodu. Zprávy o úmrtí se nejprve objevily v médiích a WHO následně požadovala doplňující informace o testech, okolnostech úmrtí i o případném druhém zaměstnanci s nevysvětleným zápalem plic. Ruské úřady mezitím odmítly tvrzení, že v ústavu došlo k bezpečnostní nehodě, a uvedly, že vyšetřování žádné porušení laboratorní bezpečnosti neodhalilo.

Kreml také kritizoval část mediálního zpravodajství jako zavádějící. Podle ruských úřadů byly provedeny dvě interní či nezávislé prověrky, které neodhalily laboratorní incident. Úřady rovněž tvrdí, že WHO informovaly podle zavedených postupů. Agentura AP a časopis Nature však upozornily, že omezené počáteční informace a nejasnosti kolem případu přispěly k pochybnostem a vedly k výzvám, aby Rusko poskytlo více podrobností.

Co z toho lze bezpečně vyvodit? Existují důvody požadovat přesvědčivé vysvětlení, zejména proto, že zemřelá pracovala s nebezpečnými patogeny. Veřejně dostupné důkazy ale zatím nedokazují, že Rusko potvrzený případ moru zatajuje. Stejně tak není doloženo, že k nehodě v laboratoři skutečně došlo. Tvrzení o utajené epidemii nebo o druhém potvrzeném případu proto nelze prezentovat jako ověřený fakt.

Jak velké je riziko nové černé smrti?

Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis. V přírodě se udržuje především mezi některými druhy hlodavců a přenášet jej mohou infikované blechy. Existují různé formy onemocnění. Dýmějový mor se typicky projevuje horečkou a bolestivě zduřelými mízními uzlinami. Plicní mor zasahuje dýchací systém a je obzvlášť nebezpečný, protože se v některých případech může přenášet mezi lidmi kapénkami při blízkém kontaktu s nakaženým, který má příznaky.

Plicní mor je závažné onemocnění a bez včasné léčby může rychle postupovat. Neznamená to však, že každý podezřelý případ automaticky vede k epidemii. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zatím v souvislosti s případem v Irkutsku nebyly hlášeny sekundární případy ani důkazy o trvalém přenosu mezi lidmi. ECDC také připomíná, že mor lze léčit antibiotiky, pokud je rozpoznán a léčba je zahájena včas.

Historická černá smrt se šířila ve zcela jiných podmínkách, kdy lidé neměli dnešní diagnostiku, antibiotika, moderní hygienu ani organizovaný systém sledování kontaktů. Současné poznatky o nemoci a možnosti její léčby znamenají, že opakování středověké pandemie není nejpravděpodobnějším scénářem. Odborníci citovaní časopisem Nature hodnotí riziko rozsáhlého šíření z této události jako velmi nízké, přesto zdůrazňují význam otevřeného sdílení informací a důsledné laboratorní bezpečnosti.

Co zatím víme a co zůstává nejasné

K 15. říjnu 2026 je doloženo úmrtí pracovnice specializovaného ústavu v Irkutsku po těžkém zápalu plic. Ruské úřady tvrdí, že testy neprokázaly mor ani další vyšetřované nebezpečné patogeny, že kontakty zůstaly zdravé a že laboratorní incident nebyl zjištěn. WHO tyto informace zveřejnila, ale současně výslovně upozornila na chybějící potvrzenou příčinu úmrtí a na omezení svého hodnocení.

Není tedy poctivé tvrdit, že Rusko určitě něco tají. Stejně tak není možné označit případ za definitivně vysvětlený, protože příčina úmrtí nebyla veřejně potvrzena nezávislou diagnózou. Rozhodující budou další klinické a laboratorní údaje, které mohou objasnit, zda šlo o běžnější infekci, jinou příčinu zápalu plic, nebo o dosud nevysvětlenou událost spojenou s pracovištěm.

Pro obyvatele Česka není podle zveřejněných informací důvod považovat tento případ za začátek nové pandemie ani měnit běžné cestovní plány. WHO v souvislosti s událostí nedoporučila omezení cestování ani obchodu. Pokud by se objevily nové případy nebo důkazy o přenosu, hodnocení rizika by se mohlo změnit. Zatím však platí, že nevyřešená otázka kolem úmrtí jedné pracovnice není totéž jako potvrzené ohnisko moru.

Zdroje a ověřené informace: