Článek
Modernizovat současnou dopravní síť a vyvést hlavní tahy mimo centra obcí je jistě nezbytné, ale…
Aktuální řešení, již schválené (s podmínkami) v procesu EIA, však na první pohled neodpovídá zdejšímu krajinnému rázu ani dopravním intenzitám. Jaký má tedy tento ambiciózní projekt liberecké správy Ředitelství silnic a dálnic smysl – kromě toho, že má přispět k „rozvoji regionu“ tím, že do něj přitáhne více dopravy a průmyslu?
Mladá Boleslav vs. Liberec
Silniční doprava od Hradce Králové se už odedávna dělí u Jičína na dvě části. Ta větší pokračuje jižní cestou přes Sobotku na Mladou Boleslav, ta menší severní cestou přes Turnov na Liberec. Vidět je to už na mapě české silniční sítě z r. 1938, kde je jižní tah vyznačen jako hlavní státní silnice, zatímco severní pouze jako spojovací státní silnice. Ani po více než 80 letech se situace nezměnila. Podle posledního celostátního sčítání dopravy jsou průměrné denní intenzity na I/16 mezi Jičínem a Mladou Boleslaví téměř o čtvrtinu vyšší než na stávající I/35 mezi Jičínem a Turnovem. A co víc, podíl nákladních vozidel tvoří na Boleslav v průměru 24 %, na Turnov pouze 20 % z celkového počtu.
Není tedy divu, že zkapacitnění je v plánu i na jihu. A nejen v plánu! U Kosmonos už se staví mimoúrovňová křižovatka I/16 s dálnicí D10 a stavební povolení má 8 km dlouhý úsek střídavého třípruhu z Kosmonos do Martinovic. Zbytek trasy do Jičína je ve fázi studie proveditelnosti, která za maximalistickou označuje variantu střídavého třípruhu pro až 22 tisíc vozidel denně v celé délce. Středočeské ŘSD tedy nelení a své záměry postupně realizuje – možná i díky tomu, že dávají smysl.
Jakou vizi mezitím prosazuje liberecké ŘSD pro méně vytíženou severní cestu, která vede přímo členitějším srdcem Českého ráje? Z Ohrazenic do Žernova má vést 9 km dlouhý čtyřpruh dimenzovaný pro až 40 tisíc vozidel denně. Jeho součástí má být mimo jiné přes kilometr dlouhá řada mostů a náspů přes nivu Jizery, 900 m dlouhý tunel v geologicky rizikové zóně Pelešan a most s mimoúrovňovou křižovatkou u areálu Trevosu s výhledem na Valdštejn. Zbývající dvě třetiny trasy, ze Žernova do Úlibic, má tvořit střídavý třípruh budovaný tak, aby se dal v případě potřeby rozšířit na čtyřpruh. Rovensko pod Troskami by tato silnice obkroužila dalšími kilometry mostů a náspů, které by bylo vidět a slyšet nejen z Trosek nebo Kozákova.
Širší souvislosti
Plány na kapacitní silnici přes Český ráj jsou známy už od dob Protektorátu. Jak ukazuje německá plánovací mapa z r. 1940, jedna z tzv. Hitlerových dálnic měla vést z Lužicka přes Liberec do Hradce Králové. Dochovaly se dokonce výkresy tunelu pod Ještědem. Sny Třetí říše však zůstaly nenaplněny a nezdá se, že by mohly znovu ožít. Z Německa na východ vede dnes mnohem schůdnější cesta buď po naší D1, nebo po polské A4. O žádném zkapacitňování přes Lužici německá strana neuvažuje. Významnou transevropskou spojnicí tedy I/35 nikdy nebyla a nebude. A širší vnitrostátní význam? Ať se v Českém ráji postaví cokoli, z Ústí nad Labem do Hradce Králové bude i nadále rychlejší jet přes Prahu po D8 a D6 a z České Lípy přes Mladou Boleslav po I/38 a I/16.
Kde je zakopán pes?
Proč tedy dálnice přes Český ráj? Proč se má na sever od Trosek stavět mnohem víc než na jihu, kde je větší provoz? Na tyto dotazy mimochodem již dvakrát neodpověděl ministr dopravy Kupka při své podzimní debatě s turnovskými občany.
Český ráj nepotřebuje dálnici. Je to jedna z mála celistvých lokalit kam velká část občanů ze všech koutů ČR jezdí za rekreací, relaxem a uzdravením. Neničme si přírodní bohatství a neberme klid milionům lidí.
Jistě by se dalo poukázat na libereckou správu ŘSD, která na rozdíl od té středočeské nemá žádný velký nový projekt a udržovat a modernizovat stávající komunikace je jí zřejmě málo. Mohli bychom žehrat na stavební a dodavatelské firmy, kterým se v Libereckém kraji příliš nedaří, viz nedávný krach Brexu, a které pro státní zakázky udělají ledasco, čemu napovídají kauzy Syneru, libereckého Metrostavu atd. Mohli bychom si stěžovat na politiky, kteří jdou ŘSD i firmám na ruku. To by ale bylo příliš jednoduché. Jakkoli silní jsou tito hráči, jedna věc na ně často platí: odpor občanů. Toho bylo v posledních letech bohužel málo. Po relativním úspěchu tzv. protidálničního hnutí v letech 2002–2014 se veřejnost nechala ukolébat sliby politiků, že dálnice v Českém ráji nebude. Současná podoba záměru I/35 tak prošla do procesu EIA, tj. hodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel, a byla v něm samozřejmě schválena. EIA totiž není nastavená tak, aby stavby zakazovala, ale aby je s podmínkami umožňovala.
Spojme síly pro dobrou věc a ukažme vůli chránit nejvzácnější lokality naší vlasti. Český ráj je oázou klidu, kterou vyhledávají lidé z celé Evropy. Chraňme si naše přírodní dědictví i pro budoucí generace.
Přesto stále ještě není pozdě. Nová I/35 dosud nevstoupila do stavebního řízení. Vznikají nové občanské spolky a s již existujícími vyvíjejí tlak na zodpovědné orgány. Sdružení obcí se probudila a apelují na ministerstvo dopravy, aby záměr přehodnotilo a upravilo ještě před tím, než vstoupí do projektové fáze. Vznikají petice, vycházejí články a občané chodí za svými zastupiteli, aby se informovali a projevili svůj názor. Rozumnější a k lidem i krajině ohleduplnější řešení I/35 se po letech vracejí na stůl. Teď je jen potřeba u toho stolu být a pořádně do něj bouchnout.
Aby jednou většina panoramat Českého ráje nebyla stejně hlučná a zjizvená dálnicí, jako je už dnes výhled z Drábských světniček na D10, a podobně „ozdobená“ výrobními a skladovacími halami, jako je už dnes vyhlídka z Valdštejna na Trevos.
Tento článek vznikl díky práci Kamila Pinty ze Spolku SOS Český ráj jako ucelená informace o tom, že se chystá zbytečná stavba, jenž negativně a nezvratně ovlivní život obyvatelům i návštěvníkům Českého ráje.
Ti, kteří Český ráj milují a chtějí ho chránit mohou svůj názor a vůli projevit podpisem Petice proti výstavbě dálnice.
