Článek
Psáno v Praze, v roce 2050.
Asi si ji všichni ještě pamatujete. Hodně se o tom psalo, mluvilo, dlouho se to řešilo. Někteří chtěli zachovat letní čas a těšili se na světlo po práci.
Reálně by Slunce v prosinci zapadalo kolem páté, naopak ráno by byla tma až do deváté!
Jiní bojovali za čas standardní a argumentovali tím, že energetické úspory už dávno nejsou důvodem pro změnu. Tma ráno, tma večer. Však jaro zase přijde a v létě si světlo užijeme, třeba i ve čtyři ráno.
Standardní je synonymum pro normální, obvyklý, běžný. Takže v čem byl tedy problém?
Problém byl v tom, že roky se nemohli lidé domluvit. V průzkumech byla většina dotázaných pro čas letní čas, navzdory doporučení vědců, ekonomů, lékařů. Letní posezení na zahrádce lákalo Evropany víc než fakt, že by v zimě 90 procent z nich vstávalo za tmy.
A tak „úřady“ vyřešily pat pětiletými plány s daty, kdy se změna času bude konat.
Třeba v roce 2023 tohle datum připadlo na noc 29. října. Hodiny se tehdy, a ne naposledy, posunuly v noci zpět ze tří na dvě hodiny.
No a jak se to nakonec všechno vyřešilo?
Jednoduše. Téma změny času ztratilo na důležitosti a Evropa našla řešení.
- Stali jsme se méně závislí na denním světle. Dříve bylo více aktivit spojeno s přirozeným světlem, dnes jsme produktivnější během dne bez ohledu na čas.
- Roli hráli i změny v práci. Stále více lidí pracuje z domu, takže změna času přestala hrát roli v organizaci pracovního dne.
- Změnil se náš životní rytmus. Moderní společnost je více orientovaná na flexibilitu a individualitu. Výjimkou není noční nakupování nebo sportování.
- A hlavně se snížily negativní dopady na zdraví a spánkový cyklus. Ubylo srdečních infarktů, mrtvic a depresí.
Otázka pro Vás:
Který čas nakonec Evropa stanovila jako ten jediný správný? Napište mi Vaše odpovědi.
