Článek
Babička Jana byla vždycky aktivní žena. Celý život pracovala na poště, pak se věnovala zahrádce, chodila na procházky se sousedkami a pletla vnoučatům svetry. Jenže poslední dobou cítila, že jí svět kolem utíká. Vnoučata mluvila zvláštními výrazy, kterým skoro nerozuměla. „Babi, to je cringe,“ smál se mladší Petr. „Já jsem úplně vyhajpovaný,“ přidal se jeho bratr Kuba. Babička se usmívala, ale v duchu si říkala: Co to proboha znamená?
Po chvíli googlení zjistila: cringe znamená trapný nebo nepříjemný, vyhajpovaný je někdo, kdo je momentálně populární nebo nabuzený z očekávání, vibe je atmosféra nebo nálada, influencer je člověk, který má vliv na internetu, a hashtag je označení, které spojuje příspěvky na sociálních sítích podle tématu.
Jednoho dne se rozhodla, že s tím něco udělá. „Já přece nejsem stará, abych nechápala, o čem ti mladí mluví,“ řekla si a sedla si k počítači. Pečlivě si slova napsala na papír a zkoušela si je před zrcadlem: „Flexit… cringe… vibe… influencer… hashtag…“ Znělo to trochu jako kouzelnická zaklínadla, ale byla odhodlaná.
První příležitost přišla o víkendu, když celá rodina seděla u nedělního oběda. Marie položila mísu s knedlíky na stůl a slavnostně prohlásila: „Tak děti, dneska jsem to fakt vyflexila, co říkáte?“
„Babi, cože?“ ozval se Petr.
„No přece že jsem to vyflexila! Že jsem to udělala dobře, že je to cool,“ vysvětlovala babička s hrdostí. Všichni se rozesmáli. „Babi, ty jsi nejlepší,“ smál se Kuba.
Jenže babička se nezastavila. O pár minut později se Petr zvedl od stolu, že jde na záchod. Babička na to: „To je ale cringe, když někdo odchází uprostřed jídla!“ Petr se smíchem málem svalil na zem. „Babi, to není cringe, to je úplně normální,“ smál se, ale babička byla spokojená. Použila další nové slovo a všichni jí věnovali pozornost.
Další týden si babička založila účet na Facebooku. Chtěla mít prostor, kde bude moderní. Jako profilovou fotku si nastavila obrázek růže z internetu, protože na žádné fotce se jí nelíbily vlasy. Pak začala psát statusy. „Dneska jsem měla skvělý vibe (tj. náladu/atmosféru), když jsem zalévala kytky. #garden #queen,“ napsala. Byla pyšná, že použila hashtagy, i když místo označení tématu napsala křížky, takže to vypadalo, jako by psala parte.
Největší úspěch měla, když šla na narozeniny sousedky. Všichni seděli kolem stolu, když přišla řeč na zdraví. „Já už mám trochu tu influenzu,“ prohlásila vážně. „Ale nebojte, já jsem influencer (tedy člověk, který má vliv), já to zvládnu.“ Celá společnost vyprskla smíchy. Sousedka se neudržela: „Jani, influencer není chřipka!“ „Aha,“ zamyslela se babička. „No tak já mám vliv tady v ulici, to je skoro stejné.“
Babička si svou novou roli náramně užívala. Když přišla do obchodu, podívala se na regály a řekla prodavačce: „Tyhle rohlíky mají špatný vibe (tedy atmosféru), dejte mi ty čerstvější.“ Prodavačka jen nechápavě přikývla. Na rodinné oslavě pak při přípitku zvedla sklenku a slavnostně pronesla: „Na zdraví! Ať to není cringe (trapné)!“
Děti se někdy smály až k slzám, jindy jí trpělivě vysvětlovaly, co která slova skutečně znamenají. Ale babičce to bylo jedno. Bavilo ji, že se učí nové věci a že má zase o čem mluvit. A hlavně – že si získává pozornost vnoučat, která jinak pořád koukala do mobilů.
Když jednoho dne přišel Petr se špatnými známkami ze školy a trochu se bál, jak to rodiče vezmou, babička ho objala a řekla: „Tohle je úplně v pohodě, to má dobrý vibe (skvělou atmosféru). A jestli se tě někdo zeptá proč, tak řekni, že jsi prostě queen.“ Petr se rozesmál a řekl: „Babi, ty jsi fakt náš influencer!“
Jana věděla, že to všechno používá popleteně. Ale zjistila, že o to vlastně ani nejde. Důležité bylo, že se díky těm moderním slovům zase sblížila s vnoučaty. I když trochu po svém.
A tak babička Jana dnes s oblibou říká, že život je jeden velký hashtag (#). Nikdo jí sice nerozumí, ale všichni se smějí. A to je pro ni ten nejlepší vibe.
