Chorý jako Lafata? Paralela navzdory času

Nelze se tak vzhledem k věku a nákladnosti přestupu ubránit srovnání nového slávistického forvarda s legendárním ostrostřelcem z Letné.

Jistě na první dobrou se to může zdát jako nesmysl. Typologicky se jedná o zcela odlišné hráče, ale příchod Lafaty na Letnou má s příchodem Chorého do Edenu několik zásadních společných rysů. Jejich porovnání nám může odhalit budoucí vývoj pozice kontroverzního útočníka ve Slavii.

Davidu Lafatovi bylo 31, když před 11 lety přestoupil z Jablonce do Sparty. Přestupová částka se pohybovala mezi 15 až 20 miliony korun. Lafata přicházel do Sparty jako dvojnásobný nejlepší střelec ligy, kterému se jako prvnímu po více než dekádě povedlo nastřílet více než 20 branek za sezonu. K tomu již ostřílený reprezentant s pěti zářezy na pažbě.

Tomáš Chorý je o dva roky mladší než Lafata, když přicházel na Letnou. Do Plzně z Edenu putuje údajně za necelých 80 milionů korun. Střelecké maximum nové slávistické akvizice je 13 branek a v reprezentačním dresu se objevil poprvé loni v listopadu. Nicméně v něm už zvládl vstřelit dvě branky. Chorý je ovšem dvojnásobným ligovým mistrem, což se Lafatovi povedlo až ve Spartě. Také má za sebou více než 40 zápasu v evropských soutěžích.

Co oba hráče spojuje je nevydařené zahraniční angažmá. Letenské legendě se nevydařilo působení v Austrii Vídeň, kde mu zcela vyschl střelný prach a ve 36 zápasech dal jen 6 branek. To sešívaný novic zase dobře nevzpomíná na svůj pobyt ve Waregemu, kde se po slibném startu zranil a poté už se nedokázal výrazně prosadit.

Společné mají i postavení klubu do něhož přišli ze svého předchozího angažmá. Sparta před příchodem Lafaty (stejně jako nyní Slavie) nevyhrála tři sezony po sobě titul. Od Lafaty (stejně jako nyní od Chorého) se vzhledem k velkému renomé očekávalo, že se to s jeho pomocí změní.

U Lafaty není třeba dlouho přemýšlet nad přínosem. Na Letnou ve své době přinesl góly, mraky gólů. Dnes už fotbalový důchodce je historicky nejproduktivnějším střelcem české ligy. Lafata se na Letné vypracoval do pozice kapitána a vůdčí osobnosti týmu. Titul pro ligového mistra má ovšem na svém kontě jen jeden za pět let působení v rudém dresu. Navzdory vší své snaze a nevšední schopnosti zakončovat nedotáhl Spartu na vrchol více než jednou.

Chorý naproti tomu není, nebyl a nikdy nebude sniper jako Lafata, ale oproti němu má neskutečnou zarputilost a touhu vítězit za každou cenu. Jestli je něco problém sešívaných v posledních letech, tak je to určitá bohorovnost a absence většího zaujetí. Ztráty proti slabším soupeřům pak plynou z nedůraznosti a neschopnosti propasírovat míč semknutou obranou. Chorý v tomto ohledu může být lékem na tyto neduhy Trpišovského družiny. Vzteklý buldok, který bude žrát trávu a balon do brány dotlačí klidně i se soupeřovými stopery v zubech.

V konečném důsledku může za určitých okolností být pro sešívané Chorý lepší akvizicí než byl Lafata pro Spartu. Nesmírně záleží na tom, jak ho přijme kabina a jestli trenérský štáb správně využije jeho hlavní atributy. Na wingbeku asi moc parády neudělá. Pokud do sebe všechno zapadne, může být explzeňský útočník tím chybějícím dílkem v mozaice. V Edenu se bude slavit titul a červenobílý národ bude šťastný. V opačném případě si za necelý rok řekneme, že to bylo celé na levačku a Tykač vyhodil 80 mega za věšák na sešívaný dres.

Bohužel pro Chorého totiž úspěch jeho angažmá v Edenu bude narozdíl od Lafaty na Letné posuzován především podle úspěchu týmu. Ono když dáte za sezonu přes 20 branek, budete frajer i bez titulu.