Friis vaří z vody a Sparta ztrácí další důležité body

Když před týdnem Sparta padla s Plzní, mnozí spílali za její výkon a nasazení. Proti Ostravě se nejednalo o odevzdaný výkon. Pražané se přijeli o výsledek poprat. Rozdíl kvality, který obou celků nebyl vůbec velký a remízový stav 1:1 je tak zaslouženou dělbou bodů. Těžit z toho může třetí do party – plzeňská Viktorka.

Před každou sezónou slyšíme z úst managementu Sparty, že jsou spokojení s šířkou a kvalitou kádru. Když se ale vykartoval pro zápas s Baníkem Martin Vitík a mezi zraněné zasedl i Tomáš Wiesner, Lars Friis už lepil sestavu jak se dá. Ne že by Vitík s Wiesnerem momentálně patřili ke klenotům letenských, přesto je to znatelný zásah do sestavy. Koho jiného totiž poslat na hřiště. Místo Wiesnera nastoupil Uchenna, který rozhodně není typickým wingbackem. Na stoperu Cobbaut, který nemá zápasové vytížení.

Připočtěme si k tomu nástup Ryneše, jehož forma se propadá hluboko pod bod mrazu a Krasniqiho, který formu za celé působení v českém fotbale ještě nepotkal. A máme tu paskvil, že by jedno oko nezůstalo suché. Sparta by si měla přiznat, že hráči, kteří nastoupili proti Baníku, by možná dokázali zachránit České Budějovice, ale hrát o druhé místo tabulky? Sorry jako.

Navíc návrat k systému útočného trojzubce také dával velký smysl. Hlavně Baníku. Když letenské trojzubec zdobil, forma útočné trojice byla životní. Nyní Birmančevič mimo základní sestavu, Kuchta nevýrazný jako vždy a jediný Haraslín to skutečně nezachrání. Lars Friis se chce vrátit k systému, který má zažitý, ale hráči mu na to chybí.

Baník se v zápase dostal do vedení po brance, kterou Matěji Šínovi potvrdil i VAR. O tomto gólu se bude ale dlouho diskutovat. Šín si přehodil Sorensena a zavěsil za záda Petera Vindahla. Jeho noha ale byla podezřele vysoko, čímž získal značnou výhodu a není divu, že se sparťané na rozhodčího slétli jako včely na med.

Z opakovaných záběrů šla hlava Sorensena dolů proti balónu. Opačným směrem pak noha Matěje Šína. Pokud pravidla označují jako hru vysokou nohou okamžik, kdy se hráč pokouší hrát nohou v oblasti trupu či hlavy soupeře, potom nejde na rozum, že branka byla uznána. Hlava obránce šla sice dolu, ale Šínova noha byla jednoznačně nad úrovní pasu Sorensena. Ten navíc ve strachu ze střetu hlavy s kopačkou soupeře zastavil svůj pohyb, čímž Matěj Šín získal výhodu a využil ji.

Opět se tedy můžeme těšit na diskuse k čemu je ve fotbale VAR, který danou situaci přezkoumával. I obyčejný televizní divák mohl vidět výšku, ve které Matěj Šín balón hrál, i fakt, že Sorensen ze souboje vycouval pod obavou ze zranění. Pokud pravidla říkají něco, měl by se jimi řídit jak hlavní, tak videorozhodčí a to bez ohledu na to, kdo s kým hraje. Příznivci Baníku teď budou bránit Šína a příznivci Sparty Sorensena. Pokud ale máme nějaká pravidla, jsou od toho, aby se dodržovala.

Baník je kometou letošního ročníku Chance Ligy. Co s týmem dokázal udělat Pavel Hapal, je obdivuhodné. Vyhrává jeden zápas za druhým, hraje pohledný fotbal. Poslední zápasy ale ukazují, že se jeho dech krátí. Už v posledním zápase s Pardubicemi to nebyl bůh ví jaký výkon. Proti Spartě sice zpevnil obranu, ale galapředstavení z předchozích zápasů se neopakovalo. Naopak ho Sparta chvílemi značně přehrávala.

Dva se perou a třetí se směje. Přesně tímto pořekadlem může skončit toto kolo. Rozestup mezi týmy na druhém až čtvrtém místě totiž byl před zápasem o dvou bodech. Ty ztratila jak Sparta, tak Baník a pokud Plzeň porazí tápající Slovácko, posune se na druhou příčku právě před duo Baník, Sparta. Dvě kola před koncem základní části by tak dostala velkou výhodu do nadstavby.

Sezóna je ale nevyzpytatelná a viděli jsme v ní už řadu překvapení a tak si soudy nechme na poslední kolo. Papírově nejlepší los je na straně Plzně, ale její nevyrovnané výkony jsme mohli vidět. Forma napovídá pro Baník, který však postupně uvadá. Sparta má pozici nejtěžší a vůbec ne záviděníhodnou. Zde nezbývá fanouškům letenských než věřit.

Autor textu: Petr Vikuk