Článek
Začneme u vašeho konce na jedné z vůdčích pozic na slávistické Tribuně Sever. Nelitoval jste někdy od té doby tohoto kroku?
Vůbec ne. Když chci, na Sever zajdu, případně si fandění užiju na výjezdech, ale aktuálně se soustředím na roli, ve které funguji. Navíc na Severu to aktuální lídři dělají skvěle. Není důvod něčeho litovat.
Nebo jinak, neříkal jste si někdy, že byste tam některé věci udělal jinak?
Dneska bych určitě na základě aktuálních zkušeností udělal věci třeba jinak, ale nebylo by to tak spontánní, autentické, jako to bylo v té době. Vývoj, určitý proces, je pro nabytí těch zkušeností a obecný rozhled nutný. Nemá cenu se ohlížet za tím negativním. Něco se povedlo, něco ne, ale když dneska tu tribunu, tu organizaci vidím, myslím, že ten základní kámen byl postavený dobře.
Přestože vás možná část lidí stále vnímá jako předního fanouška, momentálně máte jako moderátor o něco blíže ke klubu. Fungujete někdy jako určitý prostředník mezi těmito tábory? Nebo to spíše necháváte na SLO Martinu Bendovi?
Mám v tomhle směru nespornou výhodu v tom, že klub funguje relativně po všech směrech a není tolik třecích ploch. Znám obě prostředí, ale nechci zasahovat do práce jedné či druhé strany. Spíš pomoc k porozumění, pochopení a lepší komunikaci. Vím, že je to ideál, ale přál bych si, kdyby spolu všechny strany vycházely skoro na přátelské bázi. Aby všichni táhli za jeden provaz, pro klub. Martin Benda dělá svojí práci skvěle, není důvod do něčeho zasahovat.
Poměrně negativní ohlas Tribuny Sever způsobil v poslední době krok angažovat bývalého útočníka Viktorie Plzeň Tomáše Chorého. Jak jste tento konflikt vnímal a bavil jste se třeba i vy osobně o něm s hlavními představiteli TS?
V klubu, na TS i mezi normální fanoušky bylo na ten příchod nahlíženo různě. Někdo říkal, že takového hráče potřebujeme, jiní ho nikdy nepřijmou. A to mezi všemi zmíněnými skupinami. Tomáš udělal, co udělal, řekl, co řekl. Nemůže se divit. Ale typologicky jsme takového hráče potřebovali. Hajzlíka, co chce vyhrávat. V minulých letech jsme jej postrádali. Měli jsme skvělé týmy, ale tohle nám prostě chybělo. Zažil jsem roky, kdy se nám říkalo věčně druzí. Zažil jsem i úspěšné roky a moc dobře vím, co už zažít nechci, a naopak kde chci, aby náš klub byl. A jsem přesvědčený, že on nám k tomu pomůže.
Postoj nejznámější tribuny v Edenu posléze trošku rozděloval slávistické fanoušky. Některým se nelíbilo bučení na hráče, neslavení jeho gólů apod. Chápete i jejich pohled?
Chápu a respektuji oba pohledy.
Ostatně okolo Tribuny Sever se toho v poslední době dělo více. Vyniknul zejména konflikt při děkovačce, kdy si ji chtěl jeden z fanoušků natáčet. Neměl by se klub snažit více jednat s fanoušky a podobným situacím předcházet?
Tribuna Sever je komunita, vlastní svět s vlastními pravidly. Pokud se jedná o interní věci, není důvod, aby do nich klub zasahoval. Byla to nepříjemná situace, pro všechny. Na druhou stranu jsem přesvědčený, že dneska už ten telefon nikdo nevytáhne. Sever je o emocích, spontánnosti, atmosféře, sounáležitosti. O té chvíli „teď a tady“. Telefon v ruce je v mnoha ohledech špatně a nepatří tam. I z bezpečnostních důvodů pro zmíněnou komunitu.
Ale zpět k vaší momentálně hlavní profesi na Slavii. Jak vůbec funguje moderátorova příprava na zápas? V kolik musíte být třeba na místě, jestli máte nějaké zkoušky apod.
Liší se to zápas od zápasu. Tým, který celou dramaturgii připravuje, toto řeší primárně před danou polovinou sezóny. Určité novinky se však snažíme zapracovávat stále. V tomhle ohledu se klub velmi posunul. Pamatuji si, když jsme poprvé hráli v Edenu Ligu Mistrů. Vše na sekundy přesně naplánované, byli jsme jak Alenka v říši divů. Dneska velice podobně vypadá každý domácí zápas.
Na všem pracuje tým skvělých kolegů. Je to mravenčí práce. Někdy možná trochu nedoceněná práce. Protože když to funguje a funguje to dobře, nikdo to nekomentuje. Jeden můj kamarád jednou řekl: „Já mám pocit, že tam všechno tak hezky přirozeně plyne.“ To je asi to největší ocenění.
Fotbal a fanouškovství je z určitého pohledu konzervativní a byl bych nerad, kdyby se z toho stal cirkus. Inovovat, posouvat dále ano, ale citlivě. V té roli funguji už několik let. Příprava probíhá, ale tím, že klub miluji, sleduji kolem něj vše, znám okolí, tak je to přirozené a nemusím se nijak dlouho chystat.
Chtěl byste se v rámci struktur Slavie v budoucnu posunout ještě na nějakou jinou pozici? Nebo jste nad tím nikdy nepřemýšlel?
Přemýšlel. Ten den věřím, že jednou přijde, ale ještě ne. Do klubu půjdu ve chvíli, kdy se tam nepůjdu „učit“, ale kdy klubu reálně něco přinesu. A druhou ideální představou a chvílí je ta, kdy nebudu osobně závislý na příjmu z něj.
Slavia hraje základní skupinu evropských pohárů. Jezdíte se dívat i na některé z těch venkovních zápasů?
Na všechny. Lítám a jezdím vždycky a všude. Je málo evropských výjezdů, na kterých jsem chyběl.
Fotbal hraje i váš syn. Stíháte pravidelně jeho zápasy, chodíte se dívat na tréninky? Nebo ho musí častěji vozit vaše žena? Sám mám děti na fotbale, tak vím, jak je to časově náročné.
Syn aktuálně přestoupil ze Slavie do Tempa Praha. Časová náročnost je ale v podstatě stejná. Snažím se chodit jak na tréninky, tak na synovi zápasy. Fotbal a Slavii miluje jako já a mám radost, že to mám s kým sdílet. Oba synové jsou super parťáci, nedám na ně dopustit. Rodina je pro mě to nejcennější a celý život si organizuji a přizpůsobuji tak, abych měl čas na Slavii a na rodinu.
A co kdyby chtěl v budoucnu přestoupit na druhý břeh. Rozmlouval byste mu to nebo byste tu volbu nechal zcela na něm?
Nemusel bych mu nic rozmlouvat. Tahle varianta u nás v rodině prostě neexistuje.
Chystají se v nejbližší budoucnosti ve vaší režii ještě nějaké novinky? V nedávné době jste pracoval třeba na projektu Slávistická hudebka.
Hudebka neskončila. Máme pár nových songů, na dalších se pracuje, takže vše vypustíme, až to bude ucelené, jako druhou část projektu. Věřím, že i s takovou třešničkou na dortu…
Autor: Lukáš Loužecký
