Slušný výkon Slavie s evropským celkem. Remíza však směrem k postupu nic moc neřeší

Pojďme si však říct otevřeně. Kdo to při momentálních výkonech Slavie čekal? Ano, je to stejný výsledek jako v zatím posledním ligovém utkání se Zlínem. Jenže v tomto případě se pražský tým střetnul s podstatně kvalitnějším soupeřem, který v loňské sezoně remizoval třeba i s Barcelonou či Arsenal. A právě tito soupeři Slavii v nejbližší době čekají.

Atalanta se momentálně samozřejmě nachází v trochu jiném rozpoložení. V Serii A je až na osmém místě, ale přesto jí nikdo nemůže upřít kvality. Tato remíza jednoznačně může být odrazovým můstkem nejen k lepším výkonům v Lize mistrů, ale především domácí soutěži. Hráči opět nabili sebevědomí a ukázali si, že umí hrát evropský fotbal s kvalitním týmem.

I když si samozřejmě musíme přiznat, že italský celek byl tím lepším. Nebýt brankáře Markoviče a jeho několika fantastických výkonů, klidně to mohlo skončit i 3:0. Ale od toho tam prostě kvalitní brankář má být. Aby podržel svůj tým i v době nouze.

Zápas nakonec skončil s xG na straně Atalantay 2.59, zatímco Slavia měla pouze 0.73. Třeba střely na bránu však byly poměrně vyrovnané (5:4 pro italský tým), výrazný rozdíl nebyl ani v držení míče (56 % ku 44 % pro Atalantu.

Vedle brankáře hostů podal prakticky celý tým komplexně dobrý výkon. Obdiv musíme ve čtyřiatřiceti letech složit Janu Bořilovi, který v posledních zápasech šel jednoznačně nahoru. Obětavé defenzivní zákroky ovšem předváděl třeba i Tomáš Vlček. Přišlo mi, že podstatně více ve hře byla tentokrát i záloha, zejména tedy Moses se Zafeirisem.

Tomáš Chorý si tak nějak hrál svoje. Vybojoval řadu důležitých soubojů, ale opět nevstřelil žádný gól. I když šanci na to jednoznačně měl. V poslední době se mu střelecky moc nedaří, přesto mu nikdo nemůže upřít, že je stále velice platným hráčem. Ale trenér Trpišovský i fanoušci by od něj samozřejmě očekávali především nějaké góly. Naposledy se dvakrát přesně trefil v září proti Dukle.

Jedním z mála zklamání byl pro mě opět výkon Vasila Kušeje. Hodně toho oběhá, vlastně je poměrně často docela vidět. Ale už to není ono. Během jeho vrcholné formy v letošní sezoně jsme si tak nějak zvykli na podstatně lepší výkony. I v té době jeho skvělá produktivita se zastavila. Snad se do toho opět dostane, protože jednoznačně patřil mezi nejvýznamnější muže týmu a jeho slabší výkony jsou prostě znát.

Remíza v konečném důsledku vlastně nic moc neřeší. Slavia je se dvěma body na 28. místě a to jí čeká ještě Arsenal či Barcelona, pro nimž bude velice těžké (takřka nereálné) nějaké body získat. Těžké to bude i proti Bilbau či Tottenhamu, proti nimž je opět o něco pravděpodobnější jen remíza. I kdyby potom porazila Pafos, na postup už to spíše nebude.

Ale pojďme si říct otevřeně, kdo to reálně vlastně čekal? Realizační tým sice hlásil postup jako jeden z cílů, ale bylo jasné, že to bude v dané konkurenci hodně těžké. Důležitá mi ovšem do budoucna přijde i skutečnost, že Slavia dovede s některými evropskými týmy držet krok. Proti Atalantě to jednoznačně ukázalo, a přestože může děkovat především brankáři Markovičovi a trochu štěstí, slávističtí fanoušci na ni tentokrát mohou být právem hrdí.

Autor textu: Lukáš Loužecký

Zdroj statistických údajů: Livesport