Článek
Sparta měla za sebou turbulentní období, kdy za poslední tři zápasy odešla s celkovým skóre 2:15. Ať už příčinou byla nedisciplinovanost, výkonnostní rozdíl mezi mužstvy, nebo únava, nedělní zápas byl před svým začátkem nevyzpytatelný.
Letenští k zápasu nastupovali s několika nucenými změnami v základní sestavě a Hradec posílený výhrou ve východočeském derby nad Pardubicemi. O to překvapivější byl průběh utkání. Žádný ofenzivní válec od Sparty. Žádný beton od Hradce. Ten se zřejmě koukal na zápas Sparty s Plzní a Slavií a chtěl nasadit stejnou taktiku vysunuté obrany a napadání rozehrávky. To by na to ale musel mít kvalitu. Ostatně tato taktika Hradci vydržela do šestnácté minuty, kdy letenští první brankou odsoudili tuto strategii k rychlé záhubě.
Hradec se snaží, ale chybí kvalita
Hradec Králové vůbec v zápase nepůsobil odevzdaným dojmem, jak by se na dvanáctý tým soutěže čekalo, když přijede na hřiště aktuálního lídra Fortuna ligy. Asi i jeho hráčům došlo, že Sparta má za sebou hodně náročný program, řadu hráčů vyřazených kvůli kartám a lehce pošramocené sebevědomí po zápase na Anfieldu. I proto začal poměrně aktivně a první čtvrt hodinu byl letenským rozhodně vyrovnaným soupeřem. Zlobil především Ondřej Šašinka, který předvedl pár pěkných průniků.
Po brance Birmančeviče se ale veškerá příprava sesypala jako domeček z karet. Sparta překonávala vysunutou obrana, která v některých chvílích byla i pětičlenná, dlouhými nákopy a na rozdíl od Plzně či sešívaných od ní Votroci rychle upustili. Je otázkou, zda to bylo reakcí na obdrženou branku, nebo prostě hráči jen nedokáží plnit pokyny celých devadesát minut. Je možné, že trenér hostujícího týmu sám přehodnotil situaci, když viděl několik dlouhých balónů za obranu. Pokud by ale hradečtí hráči tuto taktiku drželi po celý zápas, měli by větší šanci na Letné uspět.
Zápas plynul stále stejným, monotónním tempem takřka od první branky. Sparta soupeře rozhodně neválcovala a Hradec se ne a ne prokousat do finální fáze. Když už se do ní prokousal, tak se ukázala „kvalita“ jeho koncovky. Sice vyslal na bránu stejný počet střel jako domácí, ale jejich střely se sotva došouraly k Vindahlovi. Jediná kloudná střela přišla až v nastavení, a to už na vyrovnání nestačilo. Útok Hradce působil poměrně bezzubě a obrana de facto darovala Spartě obě branky. Snaha ale upřít určitě nejde. Rozdíl ve výkonnosti poznala Sparta v Liverpoolu, tam byl enormní. V tomto zápase byl ale také velmi viditelný.
Sparta na jaře zatím chvalitebně
Když fanoušci Sparty viděli kalendář jarních zápasů, mnoha z nim se objevily první šediny. V rozmezí od 10. února do 17. března stihli hráči odehrát jedenáct zápasů ve stylu anglického týdne. A že to nebyly zápasy jen tak nějaké. Dvojutkání s Galatasaray Istanbul, dvojutkání s Liverpoolem, dvojutkání se Slavií a k tomu navrch zápas s Plzní. Pěkná sbírka na měsíc a kousek. A šlo skutečně o hodně. Zaváhání v některých zápasech by znamenalo pohřbení šancí na některou z trofejí. Nedělní zápas s Hradcem tak byl vyvrcholením této části programu.
S útokem na triumf v Evropské lize se asi nepočítalo, ale ve hře zůstával MOL Cup a Fortuna liga. V ligovém poháru Sparta splnila, co potřebovala a prokousala se přes Slavii do semifinále. V lize vstupovala do této části s čtyřbodovým náskokem právě na soupeře ze čtvrtfinále poháru. Sešívaní se dokonce před svého soupeře na pár hodin dostali, a přesně proto byl pro Spartu zápas s Hradce Králové extrémně důležitý. A zvládla ho profesorským fotbalem spíš než touhou a nadšením. Zápas postrádal emoce. Jasně, asi nečekáte emoce v souboji prvního s dvanáctým, ale jsme na ně u letenských poměrně zvyklí a tady to prostě chybělo. Však pohled na Honzu Kuchtu po vstřelení branky mluvil za vše. Už si chci odpočinout.
Především díky dnešnímu vítězství mohou být letenští s právě proběhlou částí sezóny extrémně spokojeni. Náskok na čele ligy se sice smrskl na pouhý bod, ale tým má za sebou ty nejtěžší soupeře a ve zbytku sezóny se bude moci soustředit na boj o titul. Za jedna tedy Sparta dostat nemůže, ale chvalitebné hodnocení si zaslouží.
