Teplice v roli Robina Hooda opět braly body bohatým

I přes bezbrankovou remízu viděli diváci lepší utkání než třeba to domácí s Pardubicemi, či právě v Karviné.

Ještě před výkopem se patnáctitisícová návštěva oficiálně rozloučila s dlouhodobou oporou a kapitánem Teplic Tomášem Vondráškem, který však kopačky na hřebík ještě nepověsil a momentálně pod Petrem Radou kope za Duklu Praha.

Pouhý pohled na lavičku naznačoval, že Teplice opět řeší personální krizi. Kvůli hostování nemohli do zápasu zasáhnout Fila s Hronkem, den před zápasem se ještě zranil Gning a Trubač po nemoci začínal pouze na lavičce. Na té tak tým sklářů neměl jediného útočníka. V závěru zápasu tak Teplice dohrávaly se dvěma obránci na hrotu ve složení Hora – Dramé. Druhý jmenovaný nastoupil až po odehrání základní hrací doby. Přesto stihl posbírat dvě žluté karty, a tak v příštím zápase se Slováckem nebude trenérovi k dispozici ani on.

V základní sestavě se tak ocitl dvacetiletý Marek Beránek, pro kterého to byl 3. ligový start v kariéře. Zároveň nastoupil na pozici levého wingbacka, na které měl dle slov trenéra Frťaly všeho všudy odehráno 30 minut. Právě přes jeho stranu se Slavia snažila hlavně v prvním poločase žluto-modré přečíslovat. Neustále s levým stoperem Mičevičem a středními záložníky museli řešit přebírání hráčů Slavie a vhodné obranné postavení. Kromě jedné situace, kdy se po půl hodině ke střele dostal Douděra, však i podle slov trenéra svou roli zvládl perfektně. Připomínám, že to byl právě on, kdo Masopustův aut odhlavičkoval na Yassera, který následně zařídil pokutový kop.

K tomu se pak postavil devatenáctiletý Vachoušek, kterého Mandous vychytal. Viděli jsme však, jak šel možná paradoxně po neproměněné penaltě Vachouškův výkon nahoru a ve druhém poločase patřil k nejlepším hráčům na hřišti.

Ještě v prvním poločase bylo možné sledovat změnu v taktice, kterou mají Teplice zažité. Několikrát jsem už psal o velmi rychlých rozehrávkách Grigara na rozběhnuté spoluhráče. Tato zbraň však byla proti dobře připravené Slavii zcela neúčinná a končila jednoduchými ztrátami míče. Teplice však na to dokázaly ještě v průběhu prvního poločasu reagovat a styl rozehrávky zcela změnily.

Slavia držela míč i ve druhém poločase, ovšem žádné velké nebezpečí před brankou Teplic nevyprodukovala. Trenér Trpišovský viděl největší problémy v pomalé kombinaci ve středu zálohy a v centrech, které většinou směřovaly do jiných prostorů, než kam nabíhali hráči Slavie. Zároveň se mu nelíbilo zahrávání autů, kdy jeden z nich dokonce vyústil v penaltu pro Teplice.

Na hráčích Teplic jsme pozorovali ty stejné atributy jako v zápasech proti Plzni i Spartě. Každý k zápasu přistoupil na 100 %, byl si vědomý své role na hřišti a plnil do puntíku předem dané zadání. To na papíře vypadá jako poměrně snadný úkol, ale na příkladech ze Zlína, Budějovic i Karviné můžeme letos pozorovat, že tyto atributy nejsou samozřejmostí. V Teplicích však hráči pochopili, že právě toto je jejich cesta k úspěchu. Bohužel jakmile proti slabšímu soupeři poleví, jsou za to výsledkově okamžitě potrestáni.

Videorozhodčí Adámkovou chválím za rozklíčování gólové situace, ve které správně odhalila ofsajd. K odvolání branky Slavie však došlo téměř po 4 a půl minutách po jejím vstřelení, což divákovi na stadionu připadalo jako celá věčnost. Tři body však na svou stranu mohly v samotném závěru strhnout oba týmy. V 98. minutě nejprve po rohu střílel nad branku Knapík. Následně ve 100. minutě utkání po podběhnutém centru od Grigara a vyhraném hlavičkovém souboji Chytil netrefil odkrytou branku.

Fanoušci Teplic už od oznámeného hostování na začátku září vyhlíží posilu z Letné v podobě Andrease Vindheima. V jeho případě se však rekonvalescence nevyvíjí zdaleka dle původního očekávání. Podle trenéra Frťaly by se musel stát malý zázrak, aby do konce podzimní části za Teplice nastoupil. Po zranění Mičeviče v průběhu zápasu a vyloučení Dramého tak bude mít opět trenér Frťala těžkou hlavu se skládáním základní jedenáctky, která pojede do Uherského Hradiště. O složení lavičky nemluvě.